Hvězdárna v Ondřejově
S myšlenkou postavit českou hvězdárnu přišel na konci 19. století J. J. Frič. V roce 1898 koupil pozemky nad Ondřejovem a začalo se stavět. Oficiálně byla hvězdárna otevřena roku 1905. V době jejího vzniku se významnou měrou podílel na jejím vědeckém programu prof. Nušl, jeden z průkopníků české astronomie. V roce 1928 byla hvězdárna věnována Československé republice. Původní dvě kopule jsou nyní mladými nadšenci z hvězdárny i z obce rekonstruovány a budou sloužit k provádění veřejnosti. V původní budově je dnes ekonomické oddělení.
Další významné datum v historii hvězdárny je 23. srpen 1967. V tento den zde byl slavnostně uveden do provozu 2-metrový zrcadlový dalekohled, který v tehdejší době patřil do první světové desítky mezi teleskopy. Bohužel po roce 1968 musela z ústavu odejít řada lidí (a někteří i z republiky), kteří stáli u zrodu dalekohledu, a tím značně utrpěl program jeho využívání. Navíc jen samotný dalekohled k vědecké práci nestačí, je nutné ho spojit s řadou dalších přístrojů, pro které je vlastně sběratelem světla. Proto byl přístroj v letech 1982-86 rekonstruován a dnes je využíván pro spektroskopii hvězd. Přestože to není špičkové zařízení, dosahují na něm zdejší pracovníci světově srovnatelných výsledků. A navíc na něm není takový nával, jako na velkých dalekohledech ve světě. To mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, protože jsme během naší praxe na hvězdárně měli umožněn k němu přístup na jednu noc týdně. To by jinde asi nebylo dost dobře možné.
Ale zdejší hvězdárna, to není jenom "dvoumetr". Je to celý komplex budov rozložených na velké ploše a to vše ve velmi krásné přírodě. Kromě stelárního oddělení (dvoumetr), je zde dále sluneční oddělení, oddělení mezipla-netární hmoty (MPH), oddělení dynamické astronomie a oddělení kosmického astrofyzikálního výzkumu. Teoretická část ústavu je v Praze na Spořilově. Jednotlivá oddělení se dále dělí na pracovní skupiny. Např. na MPH je význam-ná skupina fyziky meteorů, která má na svém kontě, kromě jiného, jedno významné světové prvenství. Dne 7.4.1959 byl vyfotografován z různých míst Evropské bolidové sítě velmi jasný meteor -bolid, nazvaný Příbram. Dr. Ceplecha spočítal jeho dráhu v zemské atmosféře a zbytky bolidu (tedy meteorit) se pak poprvé na světě podařilo podle těchto výpočtů nalézt. Z původně 20-ti tunového balvanu zbylo několik úlomků, z nichž největší nalezený vážil 4,5 kg. Dnes je možné jej vidět v Národním muzeu. Další skupina na MPH se zabývá pozorováním planetek a komet. Tato pozorování se provádí na 65-ti cm dalekohledu se CCD kamerou, který patří AsÚ UK. V případě méně příznivého počasí se zde pozorují proměnné hvězdy. V pozorování planetek bylo dosaženo velmi dobrých výsledků, neboť zde v posledních několika letech objevili asi 30 nových planetek. Při objevování planetek je nutné, aby byly pozorovány při více obězích kolem Slunce. Proto budou mít zdejší pozorovatelé asi u tří brzy možnost své planetky pojmenovat.
Dalším velkým oddělením je sluneční oddělení. Zde pracují lidé, kteří pozorují Slunce v optickém i rádiovém oboru, zaznamenávají sluneční činnost, modelují jevy probíhající na Slunci a provádějí spoustu dalších činností. V kopuli slunečního oddělení jsou dva dalekohledy, z nichž jeden snímá přes filtr chromosféru a druhý pozoruje skvrny v bílém světle. Chloubou slunečního oddělení je sluneční spektrograf, zvaný "spektrák", což je přístroj zabýrající hodně velkou místnost a sloužící k pozorování Slunce na různých vlnových délkách. K rádiovému pozorování se používají sluneční spektrografy, což jsou antény, na nichž je zajímavý jejich původ. Původně totiž sloužily jako radary pro wehrmacht za 2. sv. války (na jednom z nich jsou skutečně schůdky prostřílené kulometem). V budově slunečního oddělení je dále ještě plošina, na které je umístněn 18-ti cm dalekohled s CCD kamerou, který se dříve používal na pozorování planetek a dnes slouží k vyhledávání zdrojů gamma záblesků. V blízké budoucnosti by zde měl být instalován robotický dalekohled ORT (Ondrejov Robotic Telescope), který by tuto činnost prováděl automaticky bez lidské obsluhy. Princip by měl spočívat v tom, že americká družice GRO (Gamma Ray Observatory) zachytí záblesk gamma záření, lokalizuje jej a zprávu předá řídícímu středisku. Po síti Internet se zpráva dostane do Ondře-jova, zde se odsune střecha plošiny a ORT se zaměří na vymezenou oblast. Vše by nemělo trvat déle než 5 minut.
Tímto bych své povídání o Ondřejově ukončil a pokud někoho zaujalo tak, že by se sem chtěl podívat, tak má možnost každou sobotu a neděli, kdy jsou návštěvní dny pro veřejnost.
k obsahu ZA 11
na Vesmírnou Odyseu
ke Zbraním Avalonu