Neúspěšná invaze

Börje Crona

 

    
    Jednou v červnu, ve středu, právě ve dvanáct nula nula greenwichského času najednou začaly vysílat všechny radiopřijímače na Zemi. Z každého přenosného přijímače, z každého rádia, z každého tranzistoráku se ozýval pronikavý hvízdavý zvuk. Chvíli byl vyšší, chvíli nižší a přecházel z jednoho vlnového pásma do druhého. Zvuk byl k nevydržení a už v dvanáct hodin pět minut zavládl všude, ve městech i na vesnicích, úplný chaos. V obchodech s elektronikou zvukové vlny rozmetaly vitríny a hvízdot z přijímačů byl přehlušen sténáním a kletbami lidí, kterým praskly ušní bubínky. A co bylo nejpodivnější, vysílaly i přijímače, které nebyly zapnuty do elektrické sítě. Libovolná aparatura, ve které byl alespoň jeden správný obvod hvízdala tak hlasitě, jako všechny ostatní. Lidé zaútočili na své přijímače sekáčky na maso nebo podobnými zbraněmi. Někteří lidé se pokusili uniknout z dosahu radiopřijímačů, ale nebylo to tak jednoduché, protože i v těžko dostupných horských osadách, na plážích, na lesních pěšinkách se vždy našel alespoň jeden člověk s tranzistorovým rádiem. Ve městech byly všechny policejní síly nasazeny na zvládnutí paniky. Ale byly bezmocné, vždyť i z jejich vysílaček se rozléhalo to neznámé hvízdání. Jeden televizní moderátor z Tokia se proslavil na věčné časy tím, že na obrazovce televizoru předvedl - beze slov, která by stejně nikdo neslyšel - jak nejrychleji zničit radiopřijímač. Pak na Zemi zaútočili mimozemšťané.
    Invaze byla pečlivě připravena. Mnoho měsíců před tím,než první kosmická loď odstartovala z Venuše, Vrchní velitel rozkázal postavit vojenskou základnu na odvrácené straně Měsíce. Na této základně, která byla tak dokonale zamaskována, že ji neobjevil ani lunochod, začal pracovat Starší překladatel se svým štábem. Mnoho týdnů, ve dne v noci, přijímali radiové a televizní vysílání ze Země a nakonec ovládali většinu pozemských jazyků. Poté Starší překladatel doporučil Vrchnímu veliteli přejít k další etapě invazní operace. Spočívala v monitorování informačních programů a politických zpráv s cílem získat informace o ozbrojených silách na Zemi i jejich nejslabších míst. To se podařilo nečekaně brzy. Vrchní velitel určil skupinu vojenských inženýrů, která podle údajů Staršího překladatele sestrojila zbraň, proti které nebylo na Zemi obrany. Pak dal povel připravit se k invazi.
    Právě v šestnáct nula nula greenwichského času hvízdání přestalo tak nečekaně a záhadně jako začalo. Současně v šesti hlavních městech Země přistály kosmické lodě „hostů“ z Venuše,kteří spěchali ujmout se vlády na nové planetě. Vetřelci neočekávali organizovaný, vlastně vůbec žádný odpor. Před odletem ze základny na Měsíci je Vrch-ní velitel seznámil se stavem věcí a mnozí, opojeni vidinou úspěchu, si ani nevzali zbraně. Tím více byli otřeseni, když už několik minut po přistání je obklíčily bojové oddíly pěchoty a zasypaly je deštěm kulí a granátů. Na rozdíl od civilního obyvatelstva vojáci nerozbíjeli přijímače a spojení u nich fungovalo bez přerušení. Zpráva o probíhajících událostech se neprodleně dostala do všech, i těch nejzapadlejších jednotek a k místu přistání byly staženy celé armá-dy. Takže i ti z vetřelců, kteří si předvídavě vzali bojové pancíře, nemohli dlouho vzdorovat automatickým zbraním a raketám. Přeživši zahazovali svoje paprskomety a zvedali svoje chapadla na znamení porážky. Pouze jedné posádce se podařilo za cenu vysokých obětí a hrdinského usilí odstartovat. Tiskli řídící páky chapadly zelenými od krve, ale jejich úsilí vyšlo naprázdno. Když už přilétali k základně na Měsíci, loď dostihla řízená raketa typu Vanguard.
    Paradoxně, Vrchní velitel se o tom, co se stalo, dozvěděl od hlasatele pozemské televize. Sluchová tykadla Staršího překladatele pracovala na plný výkon. Stál vedle Vrchního velitele a synchronně překládal zprávy do venušského jazyka. „..... a Washington byly dnes napadeny kosmickými koráby neznámého původu. Astronomické observatoře a radarové systémy různých zemí objevily lodě dlouho před jejich přistáním a pro všechny případy byla k vypočítaným místům přistání stažena vojska. Boj byl prudký, ale krátký. Pět lodí padlo nepoškozených do rukou obrněným jednotkám, šestá byla zničena v kosmickém prostoru. Bylo zajato značné množství vetřelců a v nejkratším čase budou podrobeni výslechům. Předpokládáme, že napadení souvisí s tajemnými signály, které ..... Starší překladatel vypnul televizor a smutně pohlédl na Vrchního velitele. V jeho pohledu četl výčitku.
    "Jak se to mohlo stát? Opravdová katastrofa! Náš výsadek je zničen, pět lodí nejnovější konstrukce je v rukou nepřítele. Jestliže nás teď budou chtít lidé napadnout, jsme bez obrany. Vždyť jste tvrdil, že všechno živé na Zemi zahyne, jakmile spustíme novou zbraň."
    Starší překladatel beznadějně vzdychnul. "Nic nechápu," řekl div ne s pláčem."Zřejmě jsme se dopustili nějaké chyby v konstrukci. Naše zbraň měla vyvolat hlasité hvízdání ve všech pozemských přijímačích. Vždyť jsem celou dobu slyšel v informačních programech a zprávách, že nejsmrtelnější hrozba pro všechen život na Zemi je silná a stálá radioaktivita.
 
k obsahu ZA 11
k Povídkám
ke Zbraním Avalonu