Zprávy z vesmíru
Po kometě C/1996 B2 (Hyakutake), která byla v březnu a dubnu letošního roku viditelná pouhým okem a stala se středem zájmu astronomů i široké veřejnosti, se k Zemi blíží další jasná kometa. Jedná se o kometu C/1995 O1 (Halle-Bopp), kterou objevili 23. července 1995 nezávisle na sobě Američané Alan Halle a Thomas Bopp. Po několika dnech, kdy byla shromážděna řada pozičních měření a spočtena dráha komety, se zjistila překvapivá věc, a to sice, že kometa je ve vzdálenosti 6,6 AU od Slunce, což při její jasnosti (10,5 mag) znamenalo, že se buď jedná o velké těleso nebo o krátkodobý výbuch. V prvém případě bychom měli očekávat při jejím přiblížení k Zemi tak jasnou kometu, že jí byl ihned přiřazen přívlastek "kometa století". Růst jasnosti komety podle předpovědi nasvědčuje zatím první možnosti. Podle snímků z HST je kometa velmi aktivní a jde o to, aby se předčasně nevyčerpala před příchodem do přísluní. Tím by měla projít 1. dubna 1997 ve vzdálenosti 0,92 AU. Nejlepší podmínky pro pozorovatele na severní polokouli by měly nastat v březnu a dubnu příštího roku, kdy bude kometa vysoko nad obzorem a její jasnost by se měla pohybovat kolem 0. mag.
Hubble Space Telescope
HST zaznamenal 22. června milník ve své činnosti, když pořídil 100 000.
expozici oblohy. Jelikož pracuje už 6 let, tak to znamená 1389 expozic měsíčně.
Celkem bylo získáno asi 1,5x více vědeckých výsledků než se očekávalo. Víc
než 25% expozic bylo věnováno galaxiím a galakt. kupám, 25% hvězdám a hvězdokupám,
celkem bylo snímkováno 10000 objektů. Z planet to byly nejčastěji Jupiter
a Saturn.Galileo
Sonda Galileo zjistila, že na povrchu Jupiterova měsíce Io nastaly od posledního pozorování sondami Voyager 1 a 2 v roce 1979 obrovské změny. Vzhled povrchu se mění vlivem sírových vulkánů, které neustále vybuchují a zalévají povrch lávovými proudy. Vše to způsobuje malá vzdálenost měsíce od planety, která obrovskými slapovými silami deformuje nitro měsíce a tím ho zahřívá.
Dále sonda při svém průletu kolem měsíce Ganymedes 27. června pořídila jeho snímky ze vzdálenosti 835 km, na nichž jsou ostře viditelné i jemné topologické útvary na hojně ledem pokrytém povrchu. Rozlišení snímků je 74 m. Před Galileem snímal povrch pouze Voyager 2 v roce 1979 a v jeho případě bylo rozlišení 1,3 km.
Život na Marsu?
Američtí vědci získali důkazy o tom, že na Marsu před 3,6 miliardami let existoval primitivní život. Zkoumali vzorky horniny z Marsu, která dopadla na Zem jako meteorit a domnívají se, že objevili první organické molekuly marsovského původu. Největší z objevených fosílií dosahují velikosti 1/100 průměru lidského vlasu, většina jen 1/1000. Některé z nich mají vejčitý tvar, jiné jsou ploché. Vzhledem a velikostí jsou překvapivě podobné mikroskopickým fosíliím nejmenších baktérií nalezených na Zemi. Stáří samotné horniny je datováno na 4,5 miliard let, pochází tedy z doby, kdy se planeta Mars formovala. Před 16 milióny lety dopadl na povrch Marsu asteroid nebo kometa a vymrštila tento vzorek do prostoru. Ten zde letěl milióny let a před 13 000 lety zasáhl Zemi a dopadl do Antarktidy. Jako meteorit byl nalezen v roce 1984, nese označení ALH4001 a váží přes 2 kg.
k obsahu ZA 14
na Vesmírnou Odyseu
ke Zbraním Avalonu