Napsali o nás
Původně to měl být Parcon, byl z toho Avalcon - pod křídly firmy vyrábějící plastikové modely kosmidel se v Chotěboři sešel o víkendu 5. - 7, 6. con ''malý, ale hezký". V místním kulturním domě (pořadatelé oblepili město šipkami) bylo možno potkat část českého fandomu, druhá, vedená doživotním prezidentem Zdeňkem Rampasem, odputovala na Tatracon - chyba v koordinaci, proč se tedy ty koordinační porady v Březové konají, táži se? Carola Biedermannová zde udílela rady autorům, Ostraváci uspořádali povídání o Star Treku a Honza Kantůrek se opět projevil jako skvělý showman, když vyprávěl o Zeměploše, přičemž mu asistoval Egon Čiemy. Já tam měl povídání o alkoholismu v díle Julese Vernea, ale mohl jsem si dát jen limonádu, kvůli autu. Naproti kulturáku bylo kino, kde promítli Johnny Mnemonica, což byla také jedna ze znamenitostí Avalconu.
Zvláštní uznání bych měl vyjádřit přednášce J. Kroulíka o pilotovaných kosmických letech - dneska přes všechny ty meče a závoje a kouzelníky pořádnou raketu ani nezahlídnete. -eff, Ikarie č.9/96
Účast na nově vzniklém conu je vždy potěšující. Vzpomínám si živě, jak se nový klub Amber z Chotěboře ucházel o Parcon a kluby přítomné na poradě těm nadšencům poradily, aby si zkusili udělat con jako takový a vyzkoušet si síly. Mladí pánové tak učinili a výsledek byl přinejmenším potěšující. Když se mi nepovede domluvit se s jinými fany na společném cestování, mívám hrůzu z cestovní společnosti - rodinky, rozmlouvající o chalupách, starší dámy povídající o vaření a štupování ponožek nebo muži mluvící o kvalitě piva ve velmi zapadlých hospodách. Měla jsem štěstí. V kupé seděla reportérka chystající se na reportáž ze srazu veteránských motorek, dívka pracující v K-centru (to se týká drogových závisláků), dva policajti a jeden mladík z reprostudia, rovněž fotografující. Proti živé diskusi ve vlaku mi Chotěboř připadala jako městečko neobyčejně klidné. Sem tak pustit celý Parcon, to by bylo. Nicméně chotěbořský klid byl velice příjemný, naváděl totiž účastníky conu k scifistické relaxaci. Buffet byl dobře zásobený, židle v něm pohodlné, stravování sice mimo dům, ale jídlo dokonale poživatelné, ubytování v místě klidném a nerušeném - vlastné rušeném jen odbíjením věžních hodin. Jednalo se o ubytovnu obchodní akademie, kde pro účastníky Avalconu byla vyhrazena dívčí část, takže i pánové museli vzít zavděk dívčími sprchami a toaletami. zato tekla teplá voda.
Program běžel ve čtyřech liniích - video, počítače (včetně helmy pro virtuální realitu), povídání v malém sále a povídání ve velkém sále. Na své si mohli přijít začínající autoři a ti, kteří měli chuť nahlédnout do autorských a redakčních kuchyní, příznivci magie, kouzlení, tajemství a vůbec paranormálních jevů. A pak tu byly klasické conovské pořady: Egon Čierny a povídání o vydávání fanzinů a jejich úloze na současné literární sci-fi scéné. Ondřej Neff a vyprávění o roli alkoholu v dobrodružstvích hrdinů románů J. Vernea .(A také trochu o alkoholických zážitcích přednášejícího - víte, že absolvovat "Sto jarních litrů", byť pouze vína, není vůbec jednoduché a z nějakých padesáti účastníků se takto dokázal propít jarem pouze jeden?)
Jan Kantůrek a Martin T. Schwarz s vyprávěním o Pratchettově Zeměploše aneb co nás čeká a nemine včetně čtení ukázek. Nuže, chystají se další romány, z nichž se už teď neobyčejně těším na ten díl, kde tři čarodějnice cestují přes půl Zeměplochy a stařenka Ogová si kdesi objednává biftek. Říkají mu "tatarský" a když ho chce dobře propečený, místní obyvatelé se diví. Nebo díl, který se má jmenovat Sekáč - o Smrťovi na Ploše a jeho „románku“ s farmářkou paní zahořelou. Nejvíc mne vsak uchvátil projekt Klubu přátel díla Terryho Pratchetta a jeho Zeměplochy na inscenaci některého z románů, nejspíš Soudných sester, jako amatérského divadla. Patricij údajně požádal Jana Kantůrka, aby si zahrál Smrtě, což tento s ohledem na svou hmotnost odmítl. Pravda však je, ze Jan Kantůrek umí Smrtě skvěle m l u v i t !
Povídání o Conanovi s Egonem Čiernym a Janem Kantůrkem. Povídání a tom, co nás čeká a nemine na Parconu - Bohemiaconu (hurá, bude změna jídelny). Večer se měla konat party zpestřená promítáním krátkých animovaných filmů z filmového archivu. Promítání však vyžadovalo starší, víceméně rovněž archivní promítačku, kolem které bylo nutno neustále kroužit s trafopájkou a šroubovákem, aby se kolečka vůbec točila.
Naštěstí bar fungoval. Dlužno přiznat, že promítačka si nakonec dala říci a některé krátké filmy byly natolik brutální, ze o ně projevili zájem i pořadatelé Parconu - Bohemiaconu. Vřele doporučuji loutkový film o
krčmářově dceři Kačence, mordující každého, koho potká. Nu, a pak už jen spánek a rozjížděcí nedělní dopoledne, kdy je konečně čas si pořádně pokecat.
Conu se zúčastnilo přibližně sedmdesát účastníků, čili šlo o komorní relaxcon - žádná honička, přesně plánované přestávky na jídlo, klid a dobrá zábava v dobré společnosti, skoro jako na Draconu v jeho začátcích, než tam začal jezdit každý a ještě ke všemu kdekdo. Doufejme, že hochům nedojde dech. Časem by možná i ten Parcon zvládli. Carola Biedermannová, Nemesis 5-6/96
k obsahu ZA 14
k Reportážím
ke Zbraním Avalonu