Návrat na Mars
Jako první tedy odstartoval 6. prosince 1996 Mars Global Surveyor. Jedná se o 1060 kg vážící sondu jejímž cílem je kompletní zmapování povrchu Marsu a studium jeho atmosféry. K tomu je sonda vybavena široko- i úzkoúhlou optikou se CCD kamerami dosahující maximálního rozlišení 3 metry. Dále je na palubě spektrometr na analýzu viditelného a infračerveného světla emitovaného a odraženého atmosférou a povrchem, laserový výškoměr se schopností rozlišit dvoumetrové výškové nerovnosti, dva přístroje na detekci magnetického pole, oscilátor určený ke studiu rádiových jevů v atmosféře a také komunikační systém na podporu přenosu dat z přistávacího modulu sondy Mars 96 a dalších budoucích misí. MGS přiletí k Marsu v září 1997 a bude uveden na
téměř polární 48-hodinovou silně eliptickou dráhu (378 - 56 400 km od povrchu). Pro mapování je potřebná kruhová dráha, ale přechod na ni přímo by vyžadoval 2x silnější motory, což by misi prodražilo a omezilo množství vědeckých přístrojů. Proto MGS využije tzv. "aerobreaking", což je brždění o horní vrstvu atmosféry v místě nejbližšího přiblížení. Toto potrvá 130 dní a sonda se tak dostane na kruhovou polární 2-hodinovou dráhu, která ji umožní zmapovat celý povrch planety. Mapování začne v březnu 1998 a bude trvat celý marsovský rok (1.88 pozemského roku).
Druhou sondou v pořadí byl ruský Mars 96, který odstartoval 16. listopadu, avšak neúspěšně. Mars 96 byla 6180 kg vážící sonda třídy Phobos nesoucí 12 přístrojů pro výzkum povrchu a atmosféry, 7 pro plazmatické studie a 3 pro astrofyzikální pozorování. Sonda měla dorazit k Marsu 12. září 1997. Před přechodem na orbitální dráhu s 43-hodinovou oběžnou dobou měla vypustit 2 přistávací moduly do oblastí Arcadia Planitia a Amazonis Planitia. Moduly měly být při přistání chráněny tepelnými štíty a bržděny padáky a také airbagy. Samotná orbitální sekce po uvedení na oběžnou dráhu měla vypustit další dva moduly, tzv. penetrátory, které by se zavrtaly do povrchu a dopravily měřící přístroje do 6-ti metrové hloubky pod povrchem. Ty měly dopadnout do oblastí Arcadia Planitia a Utopia Planitia. Bohužel tato ruská mise zkrachovala a ohrozila tak i plánovanou ambiciózní misi Mars 98.
Jako poslední z tria sond odstartoval 2. prosince 1996 Mars Pathfinder. Paradoxně ale tato 870 kg vážící sonda dorazí k Marsu jako první a mělo by to být symbolicky v den americké nezávislosti 4. července 1997. Přímo z příletové dráhy půjde na přistání. Do atmosféry vstoupí rychlostí 6.1 km/s, nejprve bude bržděn padáky, ve výšce kolem 300 m se nafouknou airbagy a teprve v 50-70 metrech se zapálí brzdící motory. Sonda by měla přistát v oblasti Ares Vallis. Během sestupu bude MP získávat informace o stavu okolní atmosféry. Po přistání se rozevřou tři pětiúhelníkové sluneční panely, stereo kamera začne snímat okolí místa okolí místa přistání a na Zemi se nasměruje anténa pro přenos dat. Poté bude vysazen šestikolový 11.5 kg vážící mikrorover nazvaný Sojourner, jehož uspořádání tří dvojic kol připomíná tahací harmoniku. Bude napájen velmi účinnou sluneční baterií a bude operovat nezávisle na hlavní části sondy. Rover veze vlastní stereo kameru a rentgenový spektrometr na analýzu okolních hornin . Zpočátku se nebude vzdalovat od sondy více než 10 metrů, ale později může být vyzkoušeno i větší vzdálení. Samotnou sondu bude využívat pouze pro předávání dat na Zemi. Na povrchu Marsu by měl MP pracovat minimálně 30 dní. Hlavním cílem této mise je vyzkoušení jednak nové technologie přistání a jednak tohoto vozítka.
Věřme, že alespoň obě americké mise budou úspěšné a položí tak základ pro další výzkum Zemi nejpodobnější planety. Obě mise jsou postaveny podle současného amerického trendu "levných" sond, kdy je nutné, aby na vývoj, start a provoz stačilo 150 miliónů dolarů. Jistou zvrácenost současného světa dokumentuje fakt, že celá pětiletá mise Mars Global Surveyor bude stát méně než dvouhodinový (a hrozný) film "Vodní svět"!
k obsahu ZA 15
na Vesmírnou Odyseu
ke Zbraním Avalonu