Pochybil kdo nebyl - Dracon 1996
Podařilo se nám sehnat třetího spolunocležníka, typického “šedouraňáka”. Tímto ho zdravím. Po loňských zkušenostech s barem jsme si přivezli vlastní pití. Hned jsme ho namíchali, něco pojedli a vyrazili mezi lidi. Přivítali jsme se se spoustou známých, rozvěsili pozvánkové plakátky na AVALCON a vydali se na zahájení. Konečně jsme se posadili a vyslechli přivítání zástupce Brňáků a prezidenta Čs. Fandomu..
Po zahájení jsme se s Tomášem shodli, že jsme se už oba dostali do fáze, kdy nás nezajímá program. Že se nám nikam nechce. Takže jsme neabsolvovali ani UFO, ani Elektronické fanziny, ani Spirituální země, ani představení nové hry od Altaru, ani Noční běsy. Jediné, co jsme zvládli, byla přednáška Egona Čierneho o světech fantazie, kde z určitých příběhů vyhmátl jejich podstatu - western a podobně. Ještě se konala valná hromada workshopu, ale ta nás také minula.
Pokračovali jsme v likvidaci dovezených zásob. Tentokrát nás bar nezklamal tolik jako minule. Bohatýrský večer pokračoval až dlouho do rána. Dlouho. Však taky bylo problémem vstát, dojít nakoupit a vrátit se zpátky k absolvování nějakého programu. Jenže nechuť přetrvávala a tak jsme si řekli, že si můžete dojet na con sami, abyste byli v obraze.
V jedenáct jsme šli na Akustický happening Jana Jama Oščádala. Skvělý program! Hned po rozsazení Jamova manželka rozdala kelímky a nalila víno. Hrála zajímavá hudba, kterou složil Jamův syn. Jam nás přivítal a vysvětlil, že víno nemáme dopíjet až do dna. Pak manželka rozdala barevným papírem potažené krabičky, v nichž něco šustilo a hrkalo. Jam vysvětlil, že přesýpáním písku budeme vytvářet iluzi pouště. Každá barva krabičky znamenala určitou skupinu - otroky, vojáky, urozené atd. První ukázka z Jamovy knihy Bitva démonů se odehrávala právě na poušti. Takže jsme přesýpali a na určitou narážku zrychlovali. Po skončení ukázky následovala zase hudba a po ní vysvětlení k další ukázce. Rozdanými brčky jsme měli bublat ve zbytku vína. Nejdřív krátce na jednu narážku, potom podruhé dlouze na závěr ukázky. zase hudba. Tentokrát jsme dostali papírové pytlíky, které jsme opět na narážku bouchali, což simulovalo střelbu z kulometu proti nepřátelům. Nakonec se ozvala hudba a šli jsme si nechat podepsat knihu. Chůze pouští nás vyčerpala natolik, že jsme se museli jít naobědvat. Místo přednášky O.Neffa jsme šli na povídání o conech v roce 1997. Určitě šlo dát conové dění dát proti něčemu jinému než Neffovi, ale pořadatelé rozhodli. Pak jsme se vydali na show Jaroslava Mosteckého a šumperského klubu. Makropulos. Sranda. Seznámili jsme se tvůrcem fanzinu Vakukoku Skrblíkem a koneckonců i s Vakukokem samotným. Show se konala u příležitosti vydání dalšího svazku knihovničky Vakukoku - J. Mostecký - Rok supích růží. Na přednášce Jana Vaňka jr. o kyberpunkerovi Nealu Stephensonovi jsem usínal. Ne že by byla nezajímavá, ale prostě únavou a nevyspáním. Pak už jsem z celého bohatého programu zvládl jen tombolu. Seděl jsem vedle Martina Heislera, který vymyslel soutěž “Ježíšku já chci plamenomet”. Už mě to nebavilo a ty nejlepší ceny byly pryč a tak jsem odešel a lístky mu nechal, aby mi případnou cenu přinesl. Přinesl a já šel do kolen. Kromě nějakých drobností jsem dostal knihu O SPIŠSKÉ NOVÉ VSI !!!. Nechal jsem se s ní vyfotit a jen jsem litoval, že jsem nevydržel a nepřebral cenu sám. To by se spousta lidí válela smíchy, včetně mě.
Večer už jsme nic dalšího nezvládli. Jen popíjet a kecat a kecat a kecat. Někdy k ránu jsme se dostali i na pokoj Rigor Mortis a tak jsme si vyměnili pár názorů, značně podkreslených stavem, který byl všechno jiného, jen ne střízlivý. Usnout se nám podařilo až pozdě ráno, protože nevím jak, ale stejně jako loni, i letos si můj pokoj vybral Šimon za poslední útočiště. Měl jsem tak jedinečnou příležitost k vraždě, ale pak jsem si říkal jak by asi vypadaly titulky v Blesku (zabil kvůli Parconu!, Masakr mezi sci-fisty! Jak dlouho budou pokojní občané terorizováni zdivočelými fantasty!?) a rozmyslel jsem si to. Neděle byla určena jen k relaxaci a dohrání turnajů. Taky jsme se nějak vzpamatovali a poměrně brzy odjeli.
Dracon byl jednoznačně nejlepším letošním conem. Bar se zlepšil, zhoršila se cena za ubytování. Programová nabídka byla bohatá a byla přehledně zpracovaná v programovém přehledu, který byl vlastně takovým malým fanzinem, protože nechyběl průvodník, povídka, nabídka nakladatelství, testy, představení klubu Mlok a hlavně nového SF časopisu RAMAX, který by měl přinášet nové povídky světových autorů.
k obsahu ZA 15
k Reportážím
ke Zbraním Avalonu