Živočich: Hopinka
Tuto zprávu pro veřejnost vypracoval Valsinats Kemaj, odborný pracovník.
Živočich : HOPINKA.
Název živočicha vznikl podle druhu pohybu. Živočich využívá k pohybu stlačený vzduch, který načerpá do svého těla, do orgánů, které jsou uzpůsobeny jako tlakové nádoby. Ty po prudkém stlačení okolním svalstvem vytlačí vzduch a ten jako tryskový motor nadhodí celé tělo do požadovaného směru a vzdálenosti, podle toho, jakým tlakem je vzduch z těla vytlačen. Také tvar těla je velice vhodný pro tento druh pohybu, je to polokoule s orgánem vypuzujícím vzduch na spodní straně. Všichni živočichové tohoto druhu mají schopnost měnit barvu svého těla podle barvy terénu, po kterém se právě pohybují. Jen jejich černé ostny, kterými je celé tělo pokryté, svou barvu nemění. Ostny nejsou na spodní straně těla.
Největší Hopinka zaznamenaná průzkumnými sondami měla průměr těla 2 metry a 25 centimetrů. Vzdálenost, kterou tito tvorové dokáží překonat jediným skokem, je až sedminásobek průměru svého těla. Jsou to živočichové žijící samostatně a jen v době páření je možno pozorovat dvojice tvorů. Výjimečně i větší skupinky. Nikdy však nebyla sledována skupina, která by měla více než čtyři členy. Samci lákají samice poskakováním a při tom vypouštějí pižmo, které i na velkou vzdálenost upozorní samice na přítomnost samce. Když je samice samcem zaujata, začne také poskakovat. Při každém výskoku se její tělo otočí kolem osy a samec zatím pozoruje, co dovede jeho družka. Ta po chvíli přestane, začne poskakovat samec a předvádí také podivuhodné kousky. Takto se celý obřad opakuje často i několik hodin. Potom se začnou oba malými poskoky přibližovat k sobě, až se jejich těla skoro dotýkají. Teď už neskáčou, ale jenom se vlní na vzduchových polštářích a krouží okolo společné osy. V tu chvíli se začne z těla samce odmotávat jeho pohlavní orgán, dosud dobře uschovaný mezi ostny jeho těla. Tento bičíkovitý orgán je jediným vnějším znakem, kterým se samec liší od samice. Samice má jen nepatrnou pohlavní štěrbinu mezi malýma černýma očima. Samec nějakou dobu jezdí (při pokračujícím tanci) mezi ostny samice a když najde její pohlavní orgány, vnikne dovnitř a oplodní samici. I potom ještě dlouho tančí kolem sebe. Samec i samice takto mohou vystřídat několik partnerů i během jednoho dne, který zde trvá 35 pozemských hodin. Samice po několika dnech začne být značně nepohyblivá a vyhledá dobře skryté místo, které bude schopna ubránit svými ostny. Mláďata přicházejí na svět 45 dní po oplodnění. Jsou po narození veliká přibližně 5 centimetrů a už po několika málo dnech jsou plně soběstačná. Jejich pohyby jsou sice dost nepřesné a často se jim povede přistát úplně jinde, než měla v plánu, ale i tak už dovedou velmi dobře využívat své jedovaté ostny, kterými omráčí drobnou kořist. Tu potom roztrhají malými tlamičkami, plnými velice ostrých zoubků. Tlamička se nachází těsně pod okrajem těla. Mláďata se i přesto drží ještě přibližně dalších 20 dní v blízkosti své matky, která je chrání před většími tvory. Samice je po porodu velmi vysílená a celé její tělo je pokryto hlubokými vráskami, jak během doby před porodem čerpala živiny ze svého těla. Je teď při lovu aktivní. Brzy tak získá zpět svou původní podobu. Vývoj mláďat do pohlavní zralosti trvá u samic 1 místní rok. U samců se po roce začne vyvíjet pohlavní bičík, ale schopnost rozmnožování získá až po dvou rocích. Při lovu se pomalu přibližují malými poskoky nebo jen nepatrným vlněním těla k oběti a potom se na ni jediným velkým skokem vrhnou. Omráčí ji dotykem svých jedovatých ostnů a potom ji roztrhají na kusy. Dospělí tvorové mají ve svých tlamách tři řady velice ostrých zubů, v každé 37, jak na spodní, tak v horní části tlamy. V celé tlamě je tedy 222 zubů, schopných značně poškodit nebo i roztrhat lehký skafandr. Byly zaznamenány i úspěšné pokusy Hopinek o ulovení létavců, kteří se přiblížili moc nízko nad oblast, kde se nacházela Hopinka. Hopinka tak zasáhla létavce přímo za letu a potom se je vydala na místo, kam létavec dopadl po zásahu jedovatými ostny. Samice porodí ročně 3-7 mláďat, z čehož jich asi třetina padne do jednoho roku za oběť jiným dravcům.
V případě zájmu o bližší informace si lze vyžádat videokrystal s kompletními obrazovými i zvukovými záznamy na adrese SpVŽDMT. K dispozici jsou i materiály týkající se dalších živočichů nejen z planetárního systému hvězdy BT-12175/57. Spojení: Společnost pro výzkum živočišných druhů mimozemských těles, Oddělení pro styk s veřejností, Základna Tycho, Měsíc. Výtěžek z prodeje informačních materiálů je věnován na Fond pro rozvoj informovanosti obyvatel planety Země o mimozemských živočišných druzích a mimozemských technologiích.
k obsahu ZA 15
na Fantastické Teorie
ke Zbraním Avalonu