Přehled kosmonautiky v roce 1993
- V roce 1993 nebyla vypuštěna žádná meziplanetární sonda. V meziplanetárním prostoru pracovalo 11 dříve vypuštěných sond.
- V roce 1993 byly v Rusku vypuštěny dvě pilotované kosmické lodi Sojuz TM k obsluze družicového komplexu Mir (celkem 5 kosmonautů, z toho 1 zahraniční) a 5 bezpilotních nákladních lodí Progres M.
- V USA se uskutečnilo 7 startů raketoplánů, při nichž se vydalo na oběžnou dráhu 42 osob (39 Američanů a 3 zahraniční).
- za rok 1993 přibylo v seznamu kosmonautů 20 nových jmen.
Na orbitálním komplexu Mir pracovala od července 92 již 12. základní posádka Solovjov s Avdějevem. Od začátku roku se věnovala především vykládce nákladní lodi Progress M-15 a přípravám na přijetí nové posádky. Ta odstartovala v Sojuzu TM-16 24.1.1993 ve složení G.M.Manakov a A.S.Poliščuk. Ke spojení s Mirem došlo 26.1.93 na stykovacím uzlu modulu Kristall, poprvé kolmo na osu stanice. Solovjev s Avdějevem se vrátili 1.2.93 na Zemi v Sojuzu TM-15 . 4.2.93 se od komplexu Mir oddělil Progress M-15 a ve vzdálenosti 180 m se otevřelo speciální pouzdro se složeným zrcadlem Známja. To se rotací otevřelo na průměr 20 m. Bylo nejdříve použito k pokusu osvětlit povrch Země a po oddělení k technickým testům souvisejících se stavbou slunečních plachetnic.
23.2.93 se s Mirem spojil Progress M-16, který dopravil nové klimatizační zařízení a jednotku telekomunikačního systému.
2.4.93 dopravil k Miru další náklad Progress M-17. 19.dubna se uskutečnil 1. výstup do kosmického prostoru v délce 5 hod. 25 minut. Během něho namontovali kosmonauti na modul Kvant zařízení pro ovládání slunečních panelů. Další zásoby dopravil na Mir Progress M-18. 24.května se uskutečnil druhý výstup do kosmického prostoru v delce 4 hodiny 53 minut.
1.července 1993 úspěšně odstartoval Sojuz TM-17 s ruskými kosmonauty Cibiljevem a Serebrovem a Francouzem Haignerém. Francouzský kosmonaut se vrátil po splnění programu, po 3 týdnech letu, v Sojuzu TM-16 společně s Manakovem a Poliščukem. 14. základní osádka Miru nejprve přijala a vyložila Progress M-19 a poté se začala připravovat k výstupům do volného kosmického prostoru. První výstup se uskutečnil 16.9. a kosmonauté při něm instalovali na modul Kvant konstrukci Rapana, kterou při 2. výstupu 20.9. roztáhli do délky přes 5 m. Při 3. výstupu 28.9. na ni instalovali kazety se vzorky. 8.řijna bylo oznámeno prodloužení letu o 50 dní kvůli zpoždění při montáži nosné rakety Sojuz ve variantě pro pilotovaný let. Pro start nákladní lodi Progress M-20 byla použita raketa z rezerv Ruské meteorologické služby. 22.10. se uskutečnil krátký 4. výstup do kosmického prostoru a 29.10. pátý, při kterém byl detailně zkontrolován povrch stanice. Do konce roku se kosmonauté věnovali dokončování započatých experimentů a přípravám na přijetí nové základní posádky.
Lety amerických raketoplánů zahájil 13.1.93 třetím startem Endeavour při letu STS-54 s pětičlennou posádkou v délce 6 dní. Hlavním úkolem bylo vypuštění retlansační družice TDRS-F. Uskutečnil se výstup do kosmického prostoru.
8.4.93 po 16. odstartoval k letu STS-56 Discovery s pětičlennou posádkou. V nákladovém prostoru byla umístěna laboratoř Atlas-2 pro studium atmosféry. Let trval 9 dní.
Raketoplán Columbia po 14. odstartoval při letu STS-55 26.4. 93 se sedmičlennou posádkou, v níž byli 2 němečtí kosmonauté. Let trval 9 dní a hlavním užitečným zařízením byla laboratoř Spacelab D-2.
4. let raketoplánu Endeavour- STS-57 byl zahájen 21.6.93 a trval 9 dní. Osádku tvořilo 6 astronautů, z toho 2 ženy. Uskutečnil se výstup do kosmického prostoru.Hlavním úkolem bylo vyzkoušet nový typ orbitální laboratoře SPACEHAB a přivést západoevropskou družici EURECA 1.
Raketoplán Discovery po 14. odstartoval k devítidennímu letu STS-51 12.9.93. Hlavním úkolem pětičlenné osádky bylo vypustit družici ACTS a autonomní subsatelit SPAC. Uskutečnil se výstup do kosmického prostoru.
Ke čtrnáctidennímu letu STS-58 odstartoval raketoplán Columbia 18.10.93 se sedmičlennou posádkou.Cílem expedice byl lékařsko-biologický výzkum v labolatoři Spacelab.
Raketoplán Endeavour po páté odstartoval při letu STS-61 2.12.93. Hlavním cílem sedmičlenné posádky při desetidenním letu byla oprava Hubbleova kosmického dalekohledu HST. Podrobněji viz. za č. 5.
k obsahu ZA 15
na Vesmírnou Odyseu
ke Zbraním Avalonu