Z mého pohledu - Minicon 1996
V kinosále a v prostoru před ním se sešla pěkná řádka fanů, faní, faníků a fanen (od slova “slečen”, ne “pannen”, protože o panenství týchž nemohu (bohužel) podat svědectví). Komentář k naší klubové účasti podal výstižně P.B.K. Jen doplním jména - Tomáš Bačkovský, Pepa Bříza, Vojta Filip, Pavlové Koten a Krupička a já. Chyběl jen Šmudla a Sněhurka, ale tu zastoupila jedna má známá, kterou jsem nalákal na její první con. Dlužno říci, že nelitovala (a to jsem s ní ani nestrávil noc). Líbil se jí zejména pořad doktora Radima Uzla o sexu v příštím století. Ale popořadě.
zahájení. Egon Čierny. Zástupce NTM. Přednáška. Ondřej Neff. Něco o úloze státu a jeho přežití v podmínkách nadnárodních korporací a komunikačních sítí. Až potom jsem se začal vzpamatovávat z pátečního tahu. To znamená, že jsem dostal hlad a musel sníst přinesené zásoby. Taky to znamená, že jsem nebyl na následující přednášce o energii ve 21. století. Přestávka znamenala další jídlo, ale hlavně debatu na téma sbírky povídek vybraných z fanzinů. O násilí ve sci-fi si povídali Ivan Adamovič s Františkem Novotným a Markem Dobešem (asi, pořád si ty mortisáky pletu). Jenže František Novotný místo boje poukázal na to, že on se jen ptal, proč je tolik deprese a násilí ve sci-fi, on to neobhajuje. Tudíž si přednášející přitakávali a zklamání z poklidného průběhu a nedostatku násilí na pódiu vyjádřil z publika za všechny Ondřej Neff. Ufo na Čechami nás čekalo v podání V. Šišky. Povyprávěl o projektu Záře a k překvapení spousty přítomných pro UFO nehoroval, spíš skepticky ničil naděje všech přítomných na setkání s nějakými těmi zelenotykadláky. Velké filmové a televizní soutěže jsem se neúčastnil, protože vzhledem k tomu, že dávám přednost aktivní zábavě před televizí a kinem, neměl jsem šanci uhodnout nic, co běželo od doby, kdy jsem s napětím sledoval dobrodružství Rákosníčka na hvězdné obloze, nebo před ní. V družné debatě s přítomnými známými (například Jaroslavem Mosteckým jsem přišel o přednášku o psychotronice, kde přítomní fanové slovně napadli a znemožnili chudáka přednášejícího (RNDr. I. Chudáček). Ale Útěk z L.A. jsem si nemohl nechat ujít. Aspoň jsem si to myslel. Ale mohl. Bylo to dobře natočené, dobrá zápletka, dobré triky, ale logika kulhala tak nápadně, že přítomní lékaři vyskakovali s dlahami a fáči a hnali se k plátnu. S pokračující demencí běžných diváků, pro které jsou podobné filmy točeny, se prohlubuje můj strach o budoucnost lidstva. A to mám k intelektuálům tak daleko, že jen čas od času nějakého zahlédnu a zaslechnu. Jen prostě nebudu z těch lidí, kteří, aby si prohloubili pocit vánoc v teplých krajích, potahují na konci prosince trávníky a střechy svých domů bílou, sníh imitující fólií, jak prý činí Američané.
Neděle byla lepší, protože jsem sobotní večer trávil neškodně. A tak jsem vnímal debatu s Janem Kantůrkem a Leonidem Křížkem, kterýžto překladatel, ačkoliv sám nescifista, je členem Klubu J.V. Je určitě zajímavé, když scifistům vykládá člověk, kterému se scifi nelíbí. Jen by to neměl být člověk, který na sebe prozradil, že scifi nikdy nečte. To je jako bych já mluvil o denním režimu v budhistickém klášteře. Ujišťuji vás, že skutečně toho o budhismu moc nevím. Jak může někdo takový tvrdit, že scifi je omezený žánr obdobně jako detektivka nebo western. Přece sci-fi i fantasy nabývají tak různých podob, od pohádek, tajemných příběhů, přes detetivky, kovbojky, komedie, válečné a politické příběhy, thrilery, příběhy založené na technice a fyzice nebo je popírající... A forma ? Řekněte mi nějaký literární útvar a s trochou hledání určitě najdu odpovídající fantastické dílo. Četli jste někdy detektivku ve verších ? Asi sotva. Ale u sci-fi nic zas tak zvláštního. Zpátky k programu. L.Křížek četl úryvek z (podle něj ne sci-fi) románu, který má ovšem silné sci-fi prvky. Je diskutabilní, kde stanovit hranici pro sci-fi, ale tím spíš se nedá mluvit o omezenosti fantastické literatury. Nevím proč, ale humor díla se mi líbil víc, než humor chvíli po tom čteného úryvku z Pratchetta. Na přednášku Radima Uzla se těšila moje známá. Ta se po přečtení Riona vyjádřila, že neví, co si má o mně myslet. Přednáška ji osvětlila ledacos a tak se mi po jejím skončení omluvila. Děkuji tedy panu doktorovi. Přednášel o několika tématech v sexu. zaujala mě dvě. Jednak neustálý posun od sexu prokreačního (rozmnožovacího) k rekreačnímu (zábavnému) a za druhé snaha sexuologů o odstraňování ustálených předsudků o sexu. Jedním z nejdůležitějších je představa soulože jako olympijského závodu. V sexu víc než jinde platí, že není důležité zvítězit, ale zúčastnit se. Muži nemusí u žen pokaždé vyvolávat pěnu u úst, důležité jsou úplně jiné věci. Paralelní politické systémy následovaly po přestávce. Poprvé jsem poznal Jana Vaňka juniora. Že bude existovat nějaký senior je jasné, ale že junior bude až tak juniorem se podle fundovaných příspěvků a recenzí v Interkomu a Ikarii nedalo skutečně poznat. Jan Vaněk se zamýšlel nad sci-fi zobrazující paralelní světy s odlišným politickým vývojem. Potom nám představil blíže jednu z těchto knih. Protože video jsem dosud kromě Avalconu na žádném conu nesledoval, minul jsem se vždy i s filmovými hitparádami Rigor Mortis. Ale tady nebylo kam uniknout. Zjistil jsem, že si příště nesmím obdobné pořady nechat ujít, protože jsou skutečně zajímavou přehlídkou. V tomhle případě filmových smrtí. Skvělé záběry. Nejvíce se mi líbil záběr na čtyři pěkné upíří dívky, nabodnuté na dřevěné nohy obráceného stolu, s údy malebně rozhozenými do stran. Vzrušující. Vítězné záběry z Braindead byly pěkné, ale vždy dám přednost hezkým dívkám, byť upírkám, před ohnilými zombiemi a sekačkou na trávu, připomínající, co všechno jsem nestihl na zahradě. Místo vyhlášení výsledků literární soutěže jsem měl schůzku mimo NTM a tak jsem se odplížil. Nestihl jsem začátek japonského kresleného filmu Akira, ale zbytek mne dostal. Skvělé, skvělé, skvělé. Chci to vidět celé a chci vidět i další podobné filmy. S Miniconem jsme se rozloučili. VP
P.S.: Moje soukromá hitparáda letošních conů : 1. Dracon, 2. Avalcon, 3. Minicon, 4. Parcon-Bohemiacon.
k obsahu ZA 15
k Reportážím
ke Zbraním Avalonu