Živočich: Krung
V případě zájmu o bližší informace si lze vyžádat videokrystal s kompletními obrazovými i zvukovými záznamy na adrese SpVŽDMT. K dispozici jsou i materiály týkající se dalších živočichů nejen z planetárního systému hvězdy BT-12175/57. Spojení: Společnost pro výzkum živočišných druhů mimozemských těles, Oddělení pro styk s veřejností, Základna Tycho, Měsíc. Výtěžek z prodeje informačních materiálů je věnován na Fond pro rozvoj informovanosti obyvatel planety Země o mimozemských živočišných druzích a mimozemských technologiích.
ŽIVOČICH: KRUNG
Na mnoha místech kamenitých plání žijí živočichové zvaní Krung. Celé tělo tohoto tvora vypadá jako hromada rosolovité hmoty, z které na vrcholu vyčnívají dva orgány, velmi podobné tykadlům pozemských šneků. Tyto orgány jsou schopny vnímat nejen denní světlo, ale velmi dobře vidí i v naprosté tmě, kde využívají zbytkové záření dalekých hvězd. Zároveň slouží i jako velmi citlivé sluchové orgány a samy jsou schopny i zvuky vydávat. Podle potřeby je živočich může zasouvat nebo vysouvat jak potřebuje.
Celý tvor má tvar kruhu asi o průměru 1 metr. Od krajů, kde je tělo silné jen několik milimetrů, se síla těla směrem ke středu zvyšuje asi na 35 centimetrů, zde také vyrůstají tykadla, která mají výšku dalších 50 centimetrů. Celá tato tykadla jsou nakloněna proti směru pohybu. Barva tvora je zelená, se slabým hnědým žilkováním. Krung je při okrajích těla zakaleně průhledný, ke středu jeho tělo tmavne. U malých jedinců Krunga lze snadno pozorovat, jak se při pohlcení kořisti potrava pomalu rozkládá v jeho skoro průhledném těle.
Krungové žijí ve velkých skupinách, ale na lov se vydávají vždy sami, často i velmi daleko od společných hnízdišť. Krungové se živí menšími tvory, kteří jim nemohou uniknout. Pokud máte k dispozici videokrystal, máte možnost sledovat lov jednoho Krunga. Pomalu se pohybuje terénem, za nímž se na malém keříku živí jeho výhonky tvor, značně podobný pozemské housence. Housenka je 30 centimetrů dlouhá a asi 5 centimetrů silná. Má 28 párů nožiček a před nimi dva páry chápavých končetin, kterými olamuje výhonky a podává si je do malých zubatých úst. Je značně ochlupená a má napříč těla barevné, červeno-žluto-zelené pruhy. Krung se pomalu přesunul těsně k balvanu a celé jeho tělo se pomaloučku šplhá nahoru. Přitom se ještě více zploštil a tykadla má skoro zasunuta v těle. Je na balvanu. Jeho tělo tam v klidu leží a jen tykadla se pomalu a opatrně vysunují k okraji balvanu. V jednom momentu se najednou tělo housenky zastavilo. Po jejím těle přejela vlna, jak rozkmitala své chlupy. Rozvířený vzduch z okolí ji varoval. Jejích 28 párů nožiček začalo rychle kmitat, aby odnesly její tělo co nejdál a co nejrychleji. Bylo však již pozdě. V tutéž chvíli se přední část těla Krunga nadzvedla na balvanu. Celý se jakoby posunul dozadu a potom se vymrštil prudce vpřed. Za letu ke své oběti se proměnil v skoro dokonalý disk a jen na jeho povrchu se tyčily dva malé výčnělky. Byla to téměř zasunutá tykadla. Tyto malé části tykadel mají v tuto dobu za úkol sledovat celou akci, aby Krung mohl případně koordinovat let. Dopadl přesně na housenku. Začal ji drtit vahou svého těla a vsoukávat ji dovnitř. Po chvíli není po celé události ani stopa a Krung se klidně vydává za zbytkem tlupy.
Musí pospíchat. Ví, že za chvíli vyjde jeden z pěti měsíců, které krouží okolo planety. Ten vydává záření CMX, které je pro Krunga nebezpečné. Měsíc je bohatý na prvek, vyzařující tyto paprsky. Jeho ložiska jistě potěší GALAKTICKOU TĚŽEBNÍ SPOLEČNOST. Při pohybu měsíce po obloze Krungové přebývají jen ve stínu a tím se vyhýbají jeho záření. Žijí v jakýchsi sídlištích. Nemají stálého partnera, ale dospělí jedinci spolu žijí přibližně 5 oběhů planety, aby vychovali mláďata. Po rozpadu dvojice se každý vydává hledat nového partnera. Ten může být z rozpadlé dvojice, nebo je možnost získat partnera z ještě nerozpadlé. Mláďata z takto násilně rozdělené rodiny se musí o sebe postarat sama, jelikož i druhý partner se od nich okamžitě odloučí a odchází si hledat nového druha. Z těchto mláďat se jen velmi malý počet dožije dospělosti.
Krungové jsou obojpohlavní tvorové, jejichž mláďata se líhnou z vajec. Oba dospělí jedinci nakladou po oplodnění vejce do společného hnízda. To mívají zpravidla v jeskyni mezi balvany. Jakmile přijde doba kladení vajec, jeden z nich se vydá na lov, aby přivlekl do hnízda mrtvolu jakéhokoliv tvora. Na mrtvou kořist nakladou vejce, bude sloužit jako potrava pro potomky. Ještě nevylíhnutá mláďata z něj čerpají potravu přes blanitou slupku skořápky. Po vylíhnutí jim okamžitě poskytne dostatek potravy až do doby, než jim dospělí přinesou čerstvé jídlo. Nosí jim k hnízdu malé omráčené tvory, které si mláďata pod jejich dohledem sama uloví.
Vejce jsou velká asi 8 centimetrů a mají žlutou barvu se zelenými fleky. Každý krung naklade do společného hnízda 4 - 6 vajec a o ty se potom oba starají 30-50 dní, bez ohledu na to, která čí jsou. Celou dobu musí být hnízdo hlídáno a vejce se musejí pravidelně obracet.
Po vylíhnutí jsou malí krungové velcí jen asi 7 centimetrů. Líhnou se v rozdílných teplotních podmínkách. Proto také v každém hnízdě přijdou na svět po jiné době. Opustí hnízdo v okamžiku, když se do něho nevejdou, anebo se o ně staří přestanou starat. Rozmnožování jsou schopna až po třech obězích planety. Ještě než se začnou pářit se pohybují v okolí hnízdiště a loví vše co není rychlejší nebo šikovnější než oni. Často se sami stanou úlovkem jiných tvorů. Většinou je ohrožují tvorové zvaní Hopinky.
Ti krungové, kteří se dožijí dospělosti, se snaží zakládat své vlastní rodiny. Navzájem se lákají vydáváním slabých pískavých zvuků a vlněním těla. Jejich tykadlovité orgány se pomalu pohupují. Když jeden krung zaujme druhého, přiblíží se skoro na dotyk a začnou kolem sebe kroužit, jako by si prohlíželi jeden druhého ze všech stran. Potom se zastaví a přiblíží se k sobě tykadly. Skoro se dotýkají a začnou jimi pohupovat ze strany na stranu, aniž by se od sebe vzdálili. Po chvíli se tykadla začnou kývat proti sobě a zastaví se vždy těsně u sebe. Přitom se stále pohupují ze strany na stranu. Poté se zastaví a začnou se pohybovat proti sobě. Jeden z nich je má roztažena a tykadla druhého se zhoupnou až za ně. Tak se to opakuje dál s tím, že se oba pravidelně střídají. Při celém tomto zásnubním tanci se krungové nedotýkají jeden druhého a vydávají tichý pištivý zvuk, jako by zpívali zásnubní píseň. Pak se jejich tykadla poprvé něžně pohladí. Zároveň proti sobě zvedají přední část svých těl a dotknou se (zde mají umístěny pohlavní orgány). Okraje jejich těl se pomalu vlní. Intenzita hlasitosti zvuků se zvyšuje až na 30 dB. Milostný tanec trvá minimálně hodinu, ale byly zaznamenány případy až šestihodinového aktu. Po milostném vzplanutí pohybují opět tykadly ze strany na stranu. Následuje společné hledání místa pro vybudování nového hnízda anebo hnízda starého, které by se dalo opravit. Materiál, tedy kameny potřebné k postavení hnízda, často kutálí před sebou z velké dálky. Po vytvoření hnízda se asi 30 dní toulají po okolí nebo jej brání před nepřítelem. Jako zbraň proti vetřelcům jim slouží tykadla, která mají na konci velmi tvrdý kroužek. Jimi útočí nepříteli na oči nebo jiné orientační orgány. Ten je zmaten a pak doslova utlučen mnoha ranami tykadel.
k ZA 16
na Fantastické Teorie
k ZA