Byl jsem na conu (?)

Pavel Krupička

 

    
    Pragocon jevil se býti akcí téměř zbytečnou, a nebýt večerů strávených s novými kamarády, asi by tak definitivně zůstal v mé paměti. Při bloudění poloprázdnou školou a zabíjení nudy mi chvílemi připadalo, že i na cony začínám jezdit z jakési nevyřčené povinnosti. Hrůzná myšlenka. Zachránila mě šťastná náhoda v podobě neodbytných kamarádů. To, že mě přemluvili k účasti na SF Risku, zajistilo smysluplný program na oba večery a zachránilo pořadatele před ukamenováním.
    (Opsáno z deníku účastníka Pragoconu, ihned po skončení akce)
    Po několika týdnech, s chladnou hlavou, napsal bych asi toto : až na několik světlých výjimek (jako už zmiňovaný SF Risk, který pokračoval přednáškou Martina Koutného o chmurné budoucnosti lidstva) nepřinesl Pragocon nic pozoruhodného. K těm výjimkám patří určitě ještě „comicsové pásmo“, obsahující přednášku o tabu v comicsu, křest nového časopisu Crew a přednášku o vztahu comicsu a filmu doplněnou ukázkami. Samozřejmě jsem si nenechal ujít Ondřeje Neffa s jeho Neviditelným psem a divné filmy Marka Dobeše. Možná se mi podařilo prošvihnout jiný zajímavý program, ale to snad jedině v případě, že kolidoval s výše uvedenými.
    Con určitě plně uspokojil kartičkáře a gamesníky (ne, nic proti nim nemám), kteří obsadili celou místnost, respektive menzu, a o nás bloudících si asi mysleli svoje (pokud vůbec objevili naši přítomnost).
    Pondělního programu už jsem se nezúčastnil. Stálo by možná za to, navštívit pořad nazvaný Hodnocení conu, ale, jak bylo psáno na programových letácích ... Veškeré protesty vůči čemukoli budou zváženy a poté odmítnuty jako neopodstatněné. Takže co bych tam dělal.
    Stačí to, vážený čtenáři?
 
k ZA 16
k Reportážím
k ZA