Pragocon 1997

Václav Pravda

 

    

    Sotva jsem se vzpamatoval z Draconu, už jsem ladil formu na Pragocon. Konal se 1.-3.2..1997 v prostorách Menzy ČVUT a ZŠ v Bílé ulici. V pátek jsem si šel vynahradit fakt, že Pragocon nesliboval bar, v nočním klubu. Ale šetřil jsem a šetřil jsem se a tak se mi vstávalo lépe než na Minicon. Z našeho klubu jsem dorazil první, zaplatil a usadil se na pultě šatny (která ovšem nefungovala a všichni si museli všechno tahat s sebou). Postupně přicházeli kolegové. Složili jsme ještě vlažné Zbraně Avalonu. Dotiskl jsem je totiž v pátek v 21.03 hodin. Program měl pět linií. Přednášky a diskuse byly ve třech z nich, čtvrtá zahrnovala turnaje ve všem možném a poslední bylo filmové okénko.
    První program, který nás zaujal, byla přednáška o cestách časem. Špatně připravená, bez pomůcek a doprovázená poznámkami přednášejícího ve stylu, jak ho k přednášce donutili a podobně. Z plánovaných dvou hodin zabrala jen necelou jednu. V následující přednášce J. Fikáček (Technologie výroby boha) postupně vyvrátil všechny body, jimiž jsou popsány zážitky prahu života. Stačilo trochu logiky, biologie člověka, psychologie, zdravého rozumu. Nevěřím v existenci boha jakýchkoliv církví a tato přednáška mne jen posílila v přesvědčení, že církev a bůh jsou obrovský švindl, komplexy, touha po moci a po prachách. Stejně jako na Draconu, i tady jsem byl vysvětlovat, co na Avalconu uvidíte a zažijete. I tady bylo málo lidí. Stihl jsem ještě Křest comicsového časopisu Crew, také přednášku Ondřeje Neffa o Neviditelném psu, Internetu a plánech na zřízení serveru s databází výsledků úzce specializovaných koníčků .
    Ani tato přednáška se neprotáhla na dlouho a tak jsem jako na poslední program přešel na další přednášku J. Fikáčka Skutečnost jako přirozená virtuální realita. Šlo o přesvědčení posluchačů, že nerozeznáte dokonalou VR od skutečnosti. Následné dokazování už tak zábavné nebylo a zdálo se samoúčelným, protože kromě pocvičení v logice a argumentaci nepřineslo žádné praktické závěry. Ale každopádně jsem dostal chuť nechat si otestovat IQ a stát se případně členem Mensy. Pokud uspěji, dočtete se to v ZA, rád se pochlubím.
    Poslední sobotní program znamenal pro mne i konec Pragoconu, doma na mne čekala spousta práce. Vláčkem jsem odjel domů ještě večer. Potkal jsem spoustu známých, polichotil Kulhánkovi vyprávěním, jak jsem na jeho knížky dostal dva nescifisty, domluvil s J.Rečkovou přispění nějakou delší povídkou do ZA, domluvili jsme další kroky v přípravě sbírky povídek z fanzinů, koupil jsem si fanzin Mensy, zlákal pana Fikáčka na přednášku na Avalcon.
 
k ZA 16
k Reportážím
k ZA