Z historie Chotěboře
V lednu roku 1421 obsadil Chotěboř husitský oddíl vedený táboritou Petrem Hromádkou z Jistebnice. V únoru však byli husité obleženi od katolických pánů a kutnohorských měšťanů, kteří tábority zrádně vylákali, zajali a více než 300 jich upálili v chotěbořských stodolách. Událost připomíná pomníček v zahradě bývalé městské elektrárny z roku 1929.
Roku 1454 uznal král Ladislav Pohrobek městská práva a nařídil město znovu opevnit. Na konci 15. století získal Chotěboř Mikuláš Trčka z Lípy a připojil ji ke světelskému panství. Chotěboř tak definitivně přestala být městem královským a stala se městem poddanským. Mikuláš Trčka založil ve městě roku 1510 špitál, masné krámy, lázeň a postupně i četné rybníky. V té době dochází v Chotěboři také k rozkvětu řemeslné výroby, především soukenictví a tkalcovství. Trčkové drželi Chotěboř až do pobělohorských válečných časů. V roce 1634 byl v Chebu spolu s Albrechtem z Valdštejna zavražděn také Adam Erdman Trčka z Lípy. Trčkovský majetek byl jakožto majetek rodu věrného Valdštejnovi zkonfiskován. Chotěbořské panství obdržel jako odměnu za zradu Albrechta z Valdštejna Jaroslav Sezima Rašín z Riesenburka. Město bylo za třicetileté války poničeno švédskými a dalšími vojsky, silně utiskováno krutým Rudolfem Karlem Rašínem a pokatoličtěno.
Od roku 1683 vlastnil panství Vilém Leopold hrabě Kinský, který dal v letech 1701 - 1702 postavit nový barokní zámek, obklopený později anglickým parkem. V 18. století byli postupně majiteli Chotěboře i chotěbořského zámku František Ferdinand Kinský, Karel Joachim Breda (známý vydřiduch proslulý krutým utiskováním svých poddaných), Gustav Hanibal z Oppersdorfu a Jan Zebo z Brachfeldu. Roku 1808 převzal panství manžel jeho neteře Josef Vančura z Řehnic a po roce 1836 se novými vlastníky města i zámku stali pánové Dobřenští z Dobřenic, kteří drželi zámek i velkostatek až do konfiskace v roce 1948.
Ráz města narušilo v 19.stol. několik velkých požárů, při největším z nich byla v roce 1832 zničena většina domů na náměstí a kostel. Chotěboř byla od roku 1850 správním a soudním místem okresu, v roce 1869 byla dosta-věna a otevřena nová škola a roku 1885 bylo založeno ve městě vlastivědné muzeum. Postupně vzniká i řada umě-leckých a zájmových spolků (pěvecký sbor Doubravan, ochotnický spolek Palacký) a později i několik tělocvičných jednot (Sokol, Orel, DTJ). Významnou událostí v dějinách města byl také příjezd prvního vlaku 1. června 1871.
Na Chotěbořsku převažovala až do 1.světové války zemědělská výroba, zaměřená na pěstování brambor a nenáročných obilovin. Lehký průmysl se omezoval na malé závody (tkalcovny, koželužny, pily, lihovar, pivovar). Teprve v roce 1936 zde vznikl první větší strojírenský závod - Eckhardtova továrna, předchůdce pozdějších Chotěbořských strojíren.
Po vypuknutí 2. světové války sílilo v okolí Chotěboře organizované odbojové a partyzánské hnutí (Obrana národa; oddíly Mistr Jan Hus, Jan Kozina a Zarevo), které vyvrcholilo v roce 1945 ozbrojeným protifašistickým bojem. 9.května byla Chotěboř osvobozena Sovětskou armádou.
Až do roku 1960 bylo v Chotěboři centrum a správa okresu. I dnes je jedním z významných průmyslových středisek Vysočiny a domovem deseti tisíc obyvatel.
CHOTĚBOŘSKÉ PAMÁTKY
ZÁMEK - MUZEUM
Jednou z nejvýznamnějších památek okresu Havlíčkův Brod je bezesporu chotěbořský zámek. Byl postaven v letech 1701 - 1702 a k výstavbě bylo využito základů, sklepních prostor i částí zdiva bývalé tvrze, jejíž vznik se datuje do doby vlády Karla IV. Zámek byl vystavěn ve stylu raně barokním, jeho základy a sklepy jsou však gotické. Jedná se o jednopatrovou čtyřkřídlou budovu s arkádovým nádvořím zdobeným pilastry, bosovaným portálem v hlavním průčelí, jež bylo v letech 1865 - 1870 upraveno do stylu novorenesančního, a s terasou s dvouramenným schodištěm vedoucím do rozsáhlého anglického parku se vzácnými dřevinami (zerav východní, liliovník tulipánokvětý, javor červenolistý, douglaska, tsuga...). Součástí zámku je i zámecká kaple Nejsvětější Trojice s bohatou štukovou výzdobou, freskami a obrazy s biblickými motivy a s jednotným barokním zařízením z počátku 18. století.
Od roku 1952 je zámek, který byl roku 1992 navrácen rodině Dobřenských, sídlem Městského muzea v Chotěboři. Muzeum bylo v Chotěboři založeno 26. 4. 1885. Sbírkový fond muzea narůstal především živelnou sběrnou činností a dary místních obyvatel a příznivců muzea. Tak vznikly dnešní sbírky historicko-etnografické, přírodovědecké, sbírka výtvarného umění a sbírka knih. Historicky cenné předměty obsahuje sbírka militárií (hlavně palné zbraně), sfragistiky (středověká pečetidla města a cechů) a geologie (zejména uranové rudy). Jako celek je nejvýznamnější sbírka výtvarného umění (hlavně obrazy chotěbořského rodáka Zdenka Rykra a malíře Železných hor Jindřicha Pruchy) a sbírka knih, která obsahuje několik poměrně vzácných rukopisů, prvotisků (knihy vydané do roku 1500) a starých tisků (knihy z let 1500 - 1800, například díla Francise Bacona a Voltaira). Zajímavá je i kolekce kramářských písní a sbírka knih z doby národního obrození. Z písemných pozůstalostí věnovaných muzeu vykrystalizoval během doby literární archiv, v němž jsou uloženy pozůstalosti malíře Jindřicha Pruchy, spisovatele a novináře Ignáta Herrmanna - rodáka z Horního mlýna u Chotěboře, a několika dalších významných chotěbořských rodáků.
Návštěvníkům muzea je přístupna nová stálá historicko-vlastivědná expozice "Chotěboř - náš domov", která seznamuje s historií města, slavnými chotěbořskými rodáky, přírodou Chotěbořska i historií muzea. Muzeum rovněž pořádá sezonní historické a etnografické výstavy a stejně tak výstavy výtvarného umění.
CÍRKEVNÍ STAVBY
KOSTEL SV. JAKUBA STARŠÍHO (v ulici Trčků z Lípy) - původně románský, později gotický. Byl poškozen několika požáry (1692, 1740, 1800, 1832) a znovu vystavěn pseudogoticky v letech 1894 - 1895 stavitelem Fr. Schmoranzem. Z původní gotické stavby byla ponechána pouze věž a severní stěna v hlavní lodi. Kostel je dvoulodní s hranolovitou věží v západním průčelí.
KAPLE POVÝŠENÍ SV. KŘÍŽE (v parku Václava Fialy) - pseudorománská a pseudogotická kaple stojící na místě bývalého hřbitova. Byla postavena v roce 1863 podle plánů Fr. Schmoranze. Autorem vnitřní výzdoby z roku 1927 je profesor chotěbořského gymnázia Václav Fiala.
KAPLE SV. ANNY (na západním okraji města) - vystavěna v roce 1902 na místě malé kapličky. Nedaleko kaple se nacházejí zajímavé rulové skály nazývané Koukalky.
PAMÁTNÉ DOMY NA NÁMĚSTÍ
ČP. 194 Původně renesanční dům, jehož dnešní pozdně barokní vzhled vznikl přestavbou v roce 1812. Na domě je umístěna pamětní deska připomínající hudebního skladatele Františka Buttulu, který se zde v roce 1820 narodil.
ČP. 322 Dům se připomíná už v 16. století. V roce 1633 ho hrabě Jan Rudolf Trčka z Lípy daroval městu a dům se stal městskou radnicí. Po požáru v roce 1832 přišel dům o podloubí a v roce 1864 byl přestavěn a získal tak svůj typický prvek - věž s hodinami. V letech 1850 - 1926 v něm sídlil okresní soud. Dnes se zde nachází základní umělecká škola a obřadní síň městského úřadu.
SOCHY A POMNÍKY
Mariánský sloup (v parčíku pod ulicí Trčků z Lípy) - postaven v roce 1700, v době ohrožení města morem, nákladem majitelů chotěbořského panství Viléma Leopolda Kinského a Františky Rozálie Kinské, rozené z Dubé. Stál původně na náměstí, a to až do roku 1890, kdy byl nahrazen novým mariánským sloupem a přemístěn na své dnešní místo.
Mariánský sloup (na náměstí) - postaven městem v roce 1890, naposledy restaurován v roce 1996.
Socha sv. Jana Nepomuckého (u vchodu do zámeckého parku) - z r. 1720. Původně stávala v Jilmu u Chotěboře, odkud ji v 19. století Dobřenští z Dobřenic nechali přenést na její dnešní místo, když museli odprodat jilemskou část svého panství.
Pomník padlým v první světové válce (v parku před kaplí sv.Kříže)
Pomník zhotovil v roce 1924 sochař František Bílek dle návrhu profesora chotěbořského gymnázia Václava Fialy.
Socha chotěbořského rodáka spisovatele Ignáta Herrmanna (na křižovatce Herrmannovy a Žižkovy ulice)
Byla vytvořena dle předlohy akademického sochaře Karla Opatrného, synovce Ignáta Herrmanna, v roce 1960.
Z VÝZNAMNÝCH CHOTĚBOŘSKÝCH RODÁKŮ
František Buttula - narozen v Chotěboři v roce 1820, hudební skladatel a pedagog, přítel Bedřicha Smetany (pamětní deska na domě čp. 196 na náměstí).
Prof. Karel Ninger - narozen v Chotěboři v roce 1827, vlastenecký novinář, historik a spisovatel (pamětní deska na rodném domě v Ningerově ulici).
JUDr. František Sláma - narozen v Chotěboři v roce 1850, slezský buditel, politik, redaktor a lidový spisovatel. Napsal mimo jiné knihu Dějiny Těšínska, Povídky a črty z Těšínska a román Pán Lysé hory (pamětní deska na rodném domě čp. 325 na náměstí).
Ignát Herrmann - narozen 12. 8. 1854 v Horním mlýně u Chotěboře, významný český spisovatel a novinář, šéfredaktor časopisu Švanda dudák, autor knih U snědeného krámu, Otec Kondelík a ženich Vejvara, Vdavky Nanynky Kulichovy.
PhDr. Zdenek Rykr - narozen v Chotěboři na nádraží (na budově nádraží pamětní deska) v roce 1900, malíř, ilustrátor, karikaturista, průkopník moderních malířských směrů a experimentátor v umění.
ÚDOLÍ ŘEKY DOUBRAVY
Mezi Bílkem (místní část Chotěboře) a bývalým Horním mlýnem u Chotěboře (vyhořel v roce 1982) se nalézá přírodní rezervace Údolí Doubravy, která je součástí Chráněné krajinné oblasti Železné hory a jíž prochází 4,5 km dlouhá naučná stezka. Řeka Doubrava zde protéká kaňonovitým zalesněným údolím a vytváří malebná a divoká zákoutí s balvani-tým řečištěm a četnými peřejemi. Údolí je plné geomorfologicky zajímavých útvarů. Najdeme zde skalní věže, vodopád, obří hrnec či kamenné moře. Překrásný výhled do údolí se naskýtá ze skalní věže nazývané Čertův stolek, v jejíž blízkosti se nalézají dvě umělé jeskyně (Čertova a Poustevna). Krásný pohled nabízí též skalnatý ostroh Sokolohrady, kde stával hrad zvaný Sokolov, poprvé připomínaný v roce 1402 a sloužící jako sídlo lapků. Na skále pod Sokolohrady je umístěna pamětní deska knězi a básníku Františku Boštíkovi. Zajímavá jsou i další místa v údolí - tůň Mikšova jáma, kaňon Koryto, Velký vodopád či Točitý vír. K mnoha z výše uvedených míst se vztahují zajímavé pověsti. Nedaleko Sokolohradů se nachází další chráněné území - písník zarostlý rašeliníkem s výskytem masožravé rostliny rosnatky okrouhlolisté.
k ZA 16
k Chotěboři
k ZA