Aktuální kosmické sondy
Samotná mise byla zahájena vynesením sondy na oběžnou dráhu 17. února 1996. Cílem sondy je blízkozemní planetky 433 Eros, jejímž satelitem se sonda má stát. Blízkozemní planetky jsou planetky, které se na svých drahách přibližují k Zemi a jsou tak potencionální hrozbou pro život na naší planetě. Jejich výzkumu se věnuje velká pozornost na celém světě a je potěšitelné, že přitom hrají nemalou roli i čeští astronomové z Ondřejova. Při plánování mise NEAR se zjistilo, že se sonda přiblíží na vzdálenost pouhých 0.015 AU k planetce 253 Mathilda. Proto byla lehce upravena dráha sondy. Samotné přiblížení pak nastalo 27. června letošního roku ve vzdálenosti 1.99 AU od Slunce a 2.2 AU od Země. Nejmenší vzdálenost sonda-planetka činila 1200 km a vzájemná rychlost obou těles byla 9.9 km/s. Sonda pořídila zhruba 500 snímků v různých spektrálních filtrech. Mimo jiné se zjistilo, že planetka je mnohem více kráterována než již dříve zblízka prozkoumané asteroidy Gaspra a Ida (sondou Galileo). Ukázalo se, že planetka je o něco větší než se předpokládalo - střední průměr činí 61 km. Velmi zajímavé je, že na snímcích bylo objeveno minimálně 5 kráterů větších než 20 km, přičemž největší z nich má průměr zhruba 30 km. Srovnáme-li to s rozměry planetky, je překvapivé, že planetka takové velké impakty vůbec přežila a neroztříštila se. Na druhé straně je možné, že se jedná o impakty do mateřského tělesa, jehož je Mathilde pozůstatkem. Všechna data z průletu budou ještě velmi podrobně analyzována a přesné výsledky budou zveřejněny později. Samotná sonda vykonala 3. července tzv. Deep Space Maneuver, který ji vrátí zpět k Zemi a při průletu 28. ledna 1998 ve výšce 478 km nad Zemí bude navedena na dráhu k planetce Eros. Samotné přibližování k Erosu bude zahájeno 9. ledna 1999 zpomalením sondy na rychlost 5 m/s vzhledem k planetce. Po sérii dalších manévrů se sonda stane oběžnicí planetky. Celé uvedení sondy na oběžnou dráhu kolem Erosu bude velmi složitý manévr, zvláště když si uvědomíme, že planetky můžeme aproximovat elipsoidem o rozměrech zhruba 40x14x14 km a úniková rychlost na jejím povrchu je pouhých 5 m/s. Před samotným přiblížením bude nutné planetku intenzívně sledovat pozemskými přístroji, aby mohla být velmi přesně stanovena její dráha ve Sluneční soustavě. Samotná sonda NEAR váží 805 kg, z čehož připadá 56 kg na 6 vědeckých přístrojů.
Základní informace o sondě Mars Pathfinder jsou uvedeny v ZA15. Vzhledem k tomu, že mise stále ještě pokračuje, o samotném průběhu mise si povíme až v příštím čísle. Teď jenom poznamenám, že sonda v pořádku přistála na povrchu Marsu a přes drobné problémy vysadila i vozítko Sojourner.
Další velmi zajímavá mise by měla být odstartována v říjnu letošního roku. Na svou cestu k planetě Saturn bude vynesena v té době vynesena (pomocí rakety Titan IV-Centaur) sonda Cassini. Jedná se o poslední velkou a drahou sondu srovnatelnou s velmi úspěšnou sondou Galileo (viz ZA č. 10), která byla velmi dlouho plánována a několikrát odložena. V letech následujících po startu bude sonda několikrát urychlena na své cestě k Saturnu planetami. Konkrétně se jedná o dvě gravitační asistence Venuše, jednu Země a jednu Jupitera. Přílet k Saturnu je plánován na červen 2004. Sonda bude uvedena na velmi blízkou oběžnou dráhu (pouhá 1/6 poloměru planety) a během 4-leté mise by měla absolvovat zhruba 60 oběhů kolem planety. Během této doby se více než 30x přiblíží k malým tělesům Saturnova světa (Saturn má největší počet měsíců ze všech planet Sluneční soustavy) a také samozřejmě bude podrobně studovat samotnou planetu i s jejím systémem prstenců. Navíc na konci roku 2004 by měla být z paluby Cassiniho vypuštěn modul Huygens, který vstoupí do atmosféry Saturnova největšího měsíce Titan (průměr 5150 km - pro srovnání Měsíc má průměr 3456 km) a snad i na povrchu tohoto mysteriózního měsíce přistane. Titan má totiž velmi hustou atmosféru (1.5x hustší než je zemská atmosféra), která se skládá hlavně z dusíku a kyslíku. Kdyby na povrch tohoto měsíce dopadalo více slunečního záření, tak by jeho atmosféra byla velmi podobná atmosféře primitivní Země. Vzhledem k velmi nízkým teplotám je zde v podstatě vyloučena možnost existence jakéhokoliv života, ovšem exobiologové si ponechávají v záloze možnost jeho výskytu v uzavřených jezerech hydrokarbonátů zahřívaných vnitřním teplem měsíce. Uvidíme.
Samotná sonda Cassini váží 2150 kg. S 350 kg modulem Huygens a 3000 kg paliva má celkovou hmotnost 5600 kg. Vzhledem k velkým vzdálenostem od Slunce, kde bude sonda operovat, je vyloučena možnost napájení pomo-cí slunečních panelů a proto jsou na palubě radioizotopové generátory (to bude zase křiku ekologů při startu). Celkem je na palubě sondy umístněno 12 experimentů a dalších 6 se nachází na palubě modulu Huygens. Samotná sonda byla vyvinuta v USA, modul pak Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Kromě vědců ze Spojených států se na experi-mentech podílí vědci z 16 evropských států. Sonda bude se Zemí komunikovat pomocí soustavy antén NASA Deep Space Network (DSN), které jsou umístněny v Kalifornii, Španělsku a Austrálii. S modulem Huygens by měla komu-nikace probíhat i s pomocí antény v Darmstadtu (SRN). Doufejme, že mise bude probíhat podle plánu a že se můžeme za 7 let těšit na stejně fascinující snímky Saturnova světa jako nám dnes přináší sonda Galileo ze světa Jupiterova.
Od března letošního roku se ve Sluneční soustavě vyskytuje další české jméno. V té době byla totiž astronomy v Ondřejově pojmenována nově objevená planetka. Její nynější označení je 7204 Ondřejov. Jedná se o kus skály o průměru asi 8 km.
Během prvních 5 dnů po přistání sondy Mars Pathfinder na povrchu Marsu bylo zaznamenáno na webovské stránky NASA http://mpfwww.jpl.nasa.gov nebo http://mars.eso.org a jejich mirrory po celém světě více než 265 miliónů přístupů.
k ZA 17
na Vesmírnou Odyseu
k ZA