Přehled kosmonautiky 1994
V roce 1994 byla vypuštěna meziplanetární sonda Clementine1 k Měsíci a planetce Geo-graphos. Primárním cílem bylo ověření nové mikrotechnologie, sekundárním vědecký výzkum. Při úspěšném výzkumu Měsíce strávila Clementine 71 dní. Při návratu k Zemi došlo po závadě k prudké rotaci a byl s ní ztracen veškerý kontakt, který se podařilo obnovit až na jaře 1995.
V meziplanetárním prostoru pracovalo 9 dříve vypuštěných sond. V Rusku byly vypuštěny 3 pilotované kosmické lodě Sojuz TM a 5 nákladních lodí Progress M k obsluze družicového komplexu Mir. Celkem 8 kosmonautů, z toho 1 zahraniční. V USA se uskutečnilo 7 startů raketoplánu (42 astronautů, z toho 3 zahraniční). Na orbitálním komplexu Mir strávila Nový rok čtrnáctá základní posádka (Ciblijev, Serebrov), která se však pilně připravovala k návratu na Zemi.
8.1. odstartovala kosmická loď Sojuz-TM 18, která dopravila na Mir patnáctou základní posádku (Afanasjev, Usačev a Poljakov). Čtrnáctá základní posádka se vrátila v Sojuzu-TM 17. Po oddělení při snímkování modulu Kristall došlo ke kolizi, ale loď ani stanice nebyly poškozeny a přistání proběhlo úspěšně.
Prvním úkolem nové posádky bylo přemístit Sojuz-TM 18 ze zadního spojovacího uzlu na přední. Během přeletu kosmonauti sledovali a fotografovali místo kolize předchozího Sojuzu s modulem Kristall. Během svého pobytu kosmonauti přijali a odbavili 3 nákladní lodě Progress-M 21, 22 a 23. Progress-M 23 obsahoval návratové pouzdro Raduga, které úspěšně dopravilo na Zemi 150 kg nákladu.
1.7. odstartovala kosmická loď Sojuz-TM 19 a dopravila k Miru šestnáctou základní posádku (Malenčenko, Musabajev). Afanasjev s Usačovem se vrátili v Sojuzu-TM 18, Poljakov pokračoval v letu.
Nová posádka odbavila Progress-M 24. Jeho spojení s Mirem se uskutečnilo až na 3. pokus ručním řízením. Uskutečnila dva výstupy do kosmického prostoru v délce celkem 11 hodin.
V rámci mise EuroMir - 94 odstartovala 3.10.94 kosmická loď Sojuz-TM 20 a dopravila na Mir 17. základní posádku (Viktorenko, Kondatová, Merbold). Ten se vrátil spolu s Malenčenkem a Musabajevem 4.11.94 v Sojuzu-TM 19. Nová posádka spolu s Poljakovem odbavila ještě do konce roku Progress-M 25.
3.2.94 STS-60. Osmidenní let raketoplánu Discovery se šestičlennou posádkou včetně ruského kosmonauta Kribaljeva. Cílem letu byly experimenty v laboratoři Spacelab a vypuštění subsatelitů WSF, OBERACS a Brem Sat.
4.3.94 STS-62. Třináctidenní let raketoplánu Columbia s pětičlennou posádkou. Cílem letu byly technické a materiálové experimenty na vědeckých aparaturách ZSMB-2 a OAST-2/INSTEA.
9.4.94 STS-59. Jedenáctidenní let raketoplánu Endeavour se šestičlennou posádkou. Hlavním cílem bylo pokračování programu „Mise k planetě Zemi“ pomocí radiolokační laboratoře SRL-1.
8.7.94 STS-65. Čtrnáctidenní let raketoplánu Columbia se sedmičlennou posádkou včetně kosmonautky Mutaiové. Cílem letu byly biologické a materiálové experimenty především v přetlekovém modulu Spacelab vybaveném jako IML-2.
9.9.94 STS-64. Desetidenní let raketoplánu Discovery se šestičlennou posádkou. Cílem letu byla především laserová sondáž atmosféry zařízením LITE a vypuštění subsatelitu Spartan 201-02. Při dvou výstupech do kosmického prostoru celková délka přesáhla 12 hodin. Byla ověřena provozuschopnost systémů záchrany kosmonautů - SAFER.
30.9.94 STS-68. Jedenáctidenní let raketoplánu Endeavour se šestičlennou posádkou. Cílem letu bylo pokračování programu „Mise k planetě Zemi“ pomocí radiolokační laboratoře SRL-2.
3.11.94 STS-66. Desetidenní let raketoplánu Atlantis se šestičlennou posádkou. Cílem letu bylo pokračování programu „Mise k planetě Zemi“ pomocí souboru přístrojů ATLAS-3 a dále vypuštění subsatelitu ASTRO-SPAS.
k ZA 17
na Vesmírnou Odyseu
k ZA