MLOK
    Povídková sbírka vítězných prací Ceny Karla Čapka za rok 1997 zahrnuje všech 5 nominovaných povídek i krátkých povídek, 1z nomin. románů.
    Vítězná povídka J.Mosteckého (Jsem jenom veš, odpustkáři) si Mloka určitě zaslouží. Vize shluku rozervaných pevninských bloků, obklopujících jádro rozpadlé Země, je fascinující. Takovýmto nápadům odpustíte i případnou srážku s fyzikální realitou. * * * * *
    Moby Dick Pavla Obluka těží z podobnosti s legendární knihou R. Melvilla. Chování postav mi ale připadalo trochu neuvěřitelné. * * * *
    Petr Staněk spojil ve své povídce Nejtajnější zbraň druhé říše některé historické momenty a postavy do SF grotesky. * * *
    David Stupek (Okamžik nasycení) je autorem šílené vize světa ovládaného multilevelovými giganty. Blíží se okamžik, kdy všichni budou zapojení, jenže ten okamžik se téměř shoduje s okamžikem, kdy se v Evropě vylodí čínská vojska. Hlavní nápad není využitý úplně a je rozmělněný scénami ve vojenských kruzích. * * * *
    Slizký mäsožravý mutant Michala Hvoreckého by se výborně vyjímal ve sbírce Ježíšku, já chci plamenomet. Povídka je ujetá a nechutná. Zakončení je ale dlouhé, a slabé, autor ztratil dech a dostal se jinam. * * 1/2
    Jiří Pavlovský přispěl krátkou povídkou Noční návštěva. Představuje nám zombie, které se chovají spíš jako obchodní cestující. * * * * *
    Podoba světa, jakou nám předkládá Václav Pícha (Dotknout se kůry stromu) je opravdu ošklivá. Svět je plný automatizovaných limuzin, které dávají svým pánům všechno. Jenže pánů je málo a tak se o ně dokonce bojuje. A roboti se snaží splnit opravdu každé přání. I když po jejich. * * * 1/2
    Operace Soudný den Michala Thomy mi přišla povědomá. Zabít Boha je opravdu nesnadné a nemusí to skončit, jak si někdo představuje. * * * *
    Ladislav Polák napsal Slyšíte ten zvonek? Trochu kyberpank, trochu agitace pro běžný život. * * * 1/2
    Nasazovat parohy se nemusí vyplatit, ale ani potrestání nevěry není jednoduché, jak nám ukazuje Milan Verner v povídce Smír. * * *
    Z nominovaných románů je obsažen pouze krátký (62 stran - je to román?) příběh od Pavla Housera. Kniha o vydře začíná dobře. „Toho večera měl jediný cíl: koupit si vydru, pak jít domů a pořádně si tam odpočinout.“ Jinak je to jen drakobijecký příběh promíchaný názory a světem pražského nezávislého (a divného) mladého muže. Tím nemyslím ani tak autora, jako hrdinu. * * 1/2
Celkem * * * 1/2 VP Mlok, Rigor Mortis a Nová vlna 1997

Příběh na rozhraní
    Příběh začíná jako jeden z řady hororů - tajemný dům v pustém zapadlém kraji, starý deník. Také pokračuje jako jeden z řady hororů - pukající země, kancovité zabijácké obludy obléhající dům, známky šílenství u spoluobyvatele domu.
    Tuctový příběh je ale ozvláštněn putováním duch autora deníku astrálními sférami. Transcendetální (nic společného se zuby!) prožitky se opakují. Autor a posléze jeho duch je svědkem šíleného letu času. Tisíciletí míjejí mžikem oka, Země stárne, všechno se rozpadá. Slunce pohasíná a let vesmírem končí u jakési zelené hvězdy. Tam se autorův duch setkává s nějakými bytostmi, ale ty nemají žádnou zvláštní úlohu v příběhu, stejně jako spousta dalších zážitků.
    Jako samostatná povídka by uvedená kosmologie byla zajímavá, ale asi nudná. Provázání zážitků v astrálních sférách s reálným světem není dokonalé, v člověku zůstává pocit, že nečetl ani tuctový, ale jen divný horor.
* * 1/2 VP William H.Hodgson-Dům na rozhraní, AF167 97

Mostecký
    Hlavní hrdina Marek je hlídačem Města malomocných. Zamiluje se do dívky Virginie, rovněž strážné. Dívka ho potřebuje jako doprovod do pralesa, kam ji někdo telepaticky láká. Jenže městem se prožene obrovský červ naja a Virginie jde v jeho stopách, aby získala červený kvítek naji, který jediný má moc zlomit malomocenství. Strážní jsou imunní, ale v nové várce malomocných je i Virgiina sestra Johana. Virginie při pokusu získat kvítek umírá a Marek jí slibuje, že se do pralesa vydá s Johanou.
    Ze suché náhorní plošiny se dostali do bažinatého pralesa, kde přežili jen díky obrovskému štěstí. Setkali se s civilizací, která se hodně lišila od jejich. Od cizinců se dozvěděli, že jsou všichni potomky trosečníků na této planetě. Hrdinové se ocitli uprostřed sporu dvou pralesních kmenů, dozvěděli se, že existuje možnost záchrany a přežití pro všechny.
    Příběh je přiměřeně akční, přiměřeně milostný, přiměřená je i míra štěstí a smůly. Sem tam byste při přemýšlení našli některé drobné chybičky - zabezpečení stravy v městech malomocných, používání některých výrazů, které by trosečníci museli nutně zapomenout vzhledem k jejich nepotřebnosti - infarkt apod., velikost „záhonku smrti“ při obří velikosti červů.
    Oba hrdiny autor opustil v okamžiku, kdy ještě není všechno na 100 % jasné. Aspoň mně se zdá. Svůj svět ale vykreslil s velkou fantazií, přesvědčivě. Obálka je pěkná, ale k ději se vztahuje jen tématem.
* * * * VP Jaroslav Mostecký - Pištec, Netopejr 1997

Milá Ave
    Čekal jsem s napětím, co se mnou čtení knížky nové neznámé autorky udělá. Zaslechl jsem totiž zcela protichůdné názory. Ave, mladá, ztřeštěná holka s jedinečným talentem k prostořekosti, drzosti a provokacím v sobě skrývá spoustu čarodějnických schopností. V jednotlivých čarodějných Uměních se cvičí, aby dosáhla Zasvěcení.
    Ave se upne k hlavnímu úkolu, osvobození přítele čaroděje. Pomáhají jí v tom hlavně Pereas a Valmar, dva její nejbližší přátelé. Přes řadu odboček nakonec Ave dospěje až k souboji s odpadlým čarodějem zvaným Mori. Ave získá předmět, v němž je přítel uvězněn, ale není jisté, zda se jí ho podaří osvobodit. Úmyslně nejsem konkrétnější, doporučuji totiž všem, aby si příhody Ave přečetli sami.
    Jenom krátce zhodnotím. Knížka mě mile překvapila originalitou - jazyka, světa, námětu. Potud velké plus. A malá mínus? Nedostatek popisů. Netoužím po Jiráskovi, ale číst převážně jen rozhovory a slovní přestřelky, dost často podobné, je náročné a trochu únavné. Příběh je tak jakoby rozkouskovaný, chybí propojovací můstky, které by překlenuly přechody mezi ději. Snad bych také doporučil vynechání některých scén a příhod, aby byl příběh sevřenější. Na druhou stranu se právě tímhle knížka vymyká šedému standardu fantasy příběhů, které tlačí děj přímo k cíli.
* * * * VP Lenka Vyoralová - Ave, čarodějka na zabití, Golem-Ríša 1997

Harrisonův Mark Stone
    U Harrisonových knížek mám stejný dojem jko u Heinleina - to nejlepší už dávno vyšlo. Utvrdila mne v tom dvojice příběhů Briona Brandda, vítěze Dvacítky, nejnáročnějšího dvacetiboje, který kdy byl vymyšlen. Brion je naverbován do Nakulu, Nadace kulturních vztahů, která si vzala na starost pomáhat zdravému vývoji na planetách. Pro hašení jednoho problému je najmut Brion. Dostane se spolu s Leou, exobioložkou, na horkou planetu, jejíž vládcové chtějí provést atomový úder proti sousední planetě, bez ohledu na to, že budou vzápětí smeteni protiúderem. Brion se s pomocí domorodce a Lei dopátrá toho, že vládcové planety žili v symbióze s organizmem, který se dostal do jejich mozků, ale při změněných podmínkách se stal parazitem. Brionovi se podaří zastavit úder i protiúder. Kromě vítězství Brion dosáhl i úspěchu na poli milostném.
    Z příběhu ční na všechny strany jedna neuvěřitelnost za druhou. Pokročilá společnost organizovaná na základě soutěže, jejíž výběr disciplín je pochybný a která končí soubojem na život a na smrt. Nejde o nápad, ale o to, že ho Harrison tentokrát vysvětluje nevěrohodně. Celá konstrukce jeho světa je slabá.
    Postavy jsou pouze loutkami v autorových rukou, chovají se neuvěřitelně. Musím říct, že Mark Stone je mi daleko sympatičtější a přijde mi živější.
* * VP Harry Harrison- Planeta zatracených, Návrat 97
    Ve druhém příběhu se Brion s Leou pokoušejí přijít na kloub záhadě, jak spolu souvisí nejmo-dernější válečná technologie a primitivní domorodci na jedné planetě. Zjistí, že planet je válčištěm dvou národů z jiné planety, které o domorodcích vůbec nevěděli. Další nesmysly: v době regenerace končetin a orgánů zubní plomby; naučení se jazyka pomocí holografického učitele, znalost tajných koordinát planety u obyčejného seržanta; Brion ví, že stroje neútočí na nekovové objekty, ale přesto se tomu v závěru knihy diví; atd. Je toho moc.
    Obě knížky jsou tenké, měli je vydat v jedné.
* 1/2 VP Harry Harrison- Planeta bez návratu, Návrat 97

Nový SF časopis RAMAX
    Na obálce nového časopisu Ramax nenajdete slova science-fiction. Ale po otevření je to jasné. Shepard, Lansdle, Gibson, Lem, Novotný, Holdstock, Bradbury, Neff, Bondy. Nevšední úprava, zajímavé články, výborné povídky, důležité zprávy. Ale uniká mi smysl. Úvodník ho sice hledá a nachází, já ne. Potkávám v Praze v metru spoustu lidí se SF knížkami starými i deset let. Kolik je lidí, kterým záleží na čerstvosti povídek? Dát za magazín Ramax 88,- Kč, když téměř totéž, ve větším rozsahu, dostanu od Magazínu F a SF z 35,- Kč? Těch pár roků si klidně počkám, články oželím těch „pár“ korun našetřím na něco jiného. A myslím, že nebudu sám. Přál bych si, aby u nás vycházelo co nejvíc SF knížek, magazínů a časopisů. Jsem ale pesimista, že se Ramaxu podaří nevyhasnout. Náš klub k tomu může přispět jen tím, že si budeme kupovat jeden Ramax dohromady, tak jako si kupujeme Crew.
Ramax * * * *, šance na přežití * 1/2 VP

Andrzej z Rivie
    Je mnoho autorů fantasy a ještě vice fantasy ság. Jsou ságy dobré a špatné. A pak je tu Andzrej Sapkow-ski. Křest ohněm je třetí (a podle závěru myslím i posled-ní) knihou ságy o Zaklínači. Jak jsem již napsal dříve, v předcházející knize Čas opovržení jsem měl dojem, že pan Sapkowski už pouze využívá vytvořené reálie, včetně hlavního hrdiny zaklínače, jako kulisu pro rozvíjení svého příběhu. Ovšem v této knize se opět zaklínač dostává do středu pozornosti autora a čtenář může sledovat hrdin-skou cestu hlavního hrdiny, tak jak to má rád. Zaklínač je vyléčen v kouzelném lese dryád (už to není chromý stařec z konce předchozího dílu) a vydává se vysvobodit princeznu Ciri ze zajetí Nilfgardu. Cestou se k němu postupně přidá družina věrných přátel a pomáhá mu vyhnout se všem nebezpečím.
    Touto knihou dal pan Sapkowski dárek všem svým příznivcům. Atmosféru knihy skvěle dotváří ilustrace Jany Komárkové.
    Kniha však má i jeden nedostatek. V závěru se do vyprávění v třetí osobě plete jakýsi vesnický vypravěč objasňující další osudy hlavních hrdinů, což jsem tak docela nepochopil.
* * * * 1/2 Tomáš Bačkovský Andrzej Sapkowski - Křest ohněm, Leonardo 97

Dilvermoon
    Skvělé zvláštní povídky ze zvláštního světa, ve kterém soupeří stovky civilizací. Příběhy jsou krásně poetické.
* * * * * VP Ray Aldridge - Dilvermoon, Polaris 1997

Dobrá známka
    by na ohodnocení této knihy nestačila. Já bych dal tu nejlepší. Jde totiž o skvělý příběh, ve kterém anděl - Dobro soupeří s ďáblem - Zlem, ale v hrozící Apokalypse se spojí, aby zabránili zničení světa, který si za ta staletí zamilovali. Jenže hlavní postavou je Antikrist a ani mocnosti si nedokázaly ohlídat, kdo jím vlastně je. Bude svět zničen? Nebudu popisovat děj, přečtěte si sami. Knížka je skvěle napsaná, chytá za srdce i za bránici.
* * * * * VP Terry Pratchett, Neil Gaiman - Dobrá znamení, Talpress 1997

Nadlidé
    Malý chlapec - slan se musí skrývat před lidmi, kteří na něj uspořádali hon, stejně jako na ostatní příslušníky jeho výjimečného rodu. Jenže chlapec vyspěje a dostane se do role, která je rozhodující ve vyhrocujícím se sporu mezi pronásledovanými pravými slany, vládnoucími lidmi a skrývajícími se upravenými slany. Nakonec se dočkáte i „překvapujícího“ odhalení a naděje na rozumné vyřešení.
    Myslím, že téma střetu nadlidí s lidmi už bylo zpracována lépe, ale Slanu lze vytknout jen přílišnou úspornost, autorovu trochu násilnou manipulaci představitelů jednotlivých ras do černobílé psychiky, hrdinovo příliš snadné nabývání technických zázraků a až moc velkou dávku štěstí.
* * * * VP A.E. van Vogt - Slan, United Fans 1997

Konečně
    jsem se dostal ke čtení trilogie Stárnoucí slunce. „Winstony“ mám tímto konečně zvládnuty. Musím říct, že i po tak dlouhé době stojí za to uvést hodnocení v ZA, protože při představě, že se někdo s touto trilogií minul, mi hrůzou vstávají vlasy na hlavě.
* * * * * VP C.J.Cherryh - Stárnoucí slunce, Winston Smith

Hyperion
    jsem během pobytu v Holandsku také zvládl. Je super a nenechte si ho rozhodně ujít.
* * * * * VP Dan Simmons-Hyperion, Pád Hyperionu, Laser97

Jednou větou