Zprávy z vesmíru III
Na úvod si připomeneme dvě výročí významných událostí v dobývání vesmíru.
Před 40 lety (přesně 4. října 1957) bylo vypuštěno na oběžnou dráhu první těleso vytvořené člověkem - slavný Sputnik 1. Družice tvaru koule o průměru 58 cm a hmotnosti 83,6 kg byla vynesena raketou Semjorka (R7) z kosmo-dromu Tjuraman. Vybavena byla 2 vysílači pro atmosférické a ionosférické studie. Signál vysílala 21 dní. Pohybovala se po eliptické dráze 227-945 km od povrchu Země. Sklon dráhy k rovníku činil 65o a jeden oběh trval Sputniku 96,1 minuty. Družice zanikla 3. ledna 1958. Její vypuštění v období tuhé studené války vyvolalo velké zděšení ve Spojených státech a reakcí bylo založení Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v krátké době poté.
Druhé výročí má "na svědomí" právě NASA. Na přelomu srpna a září uplynulo 20 let od vypuštění legendár-ních meziplanetárních sond Voyager. Jako první z obou sond odstartoval Voyager 2 20. srpna 1977. Start Voyageru 1 se kvůli technickým problémům uskutečnil 5. září 1977. Cílem obou sond byl průzkum Jupitera a Saturna. Po velkém úspěchu byla mise prodloužena i na další obří planety - Uran a Neptun. Během letu byly sondy přeprogramovány a dnes jsou jejich schopnosti vyšší než v době jejich vypuštění. Voyager 1 prolétl kolem Jupiteru 5. dubna 1979, kolem Saturnu 12. listopadu 1980 a díky blízkému průletu kolem měsíce Titan byl vymrštěn severně od ekliptiky. V lednu 1998 Voyager 1 "předežene" sondu Pioneer 10 a stane se tak nejvzdálenějším tělesem vyrobeným člověkem. Voyager 2 navštívil Jupiter 9. července 1979, Saturn minul 25. srpna 1981, Uran 25. ledna 1986 a Neptun 25. srpna 1989. Poté byl vyveden jižně od ekliptiky. Obě sondy pokračují v cestě k neviditelné hranici Sluneční soustavy tzv. heliopauze, což je oblast, kde se sluneční vítr setkává s mezihvězdným plynem. Výskyt heliopauzy se předpokládá ve vzdálenostech 110 - 160 AU od Slunce. Energie z radioizotopových generátorů by měla sondám vystačit zhruba do roku 2020. Současný stav obou sond je následující:
Voyager 1 od Země 10.1 miliardy km uletěl 11.9 miliardy km rychlost 17.4 km/s (3.5 AU/rok)
Voyager 2 od Země 7.9 miliardy km uletěl 11.3 miliardy km rychlost 15.9 km/s
Sonda ACE
Další zajímavá astronomická sonda byla vynesena 25. srpna raketou Delta II-7920. Jedná se o družici ACE (Advanced Composition Explorer). Jejím hlavním cílem je určení a srovnání izotopového a elementárního složení několika odlišných vzorků hmoty. Bude registrovat částice pocházející ze Slunce, velmi řídký plyn z meziplanetárního prostoru, ještě řidší plyn z oblastí mimo Sluneční soustavu a hmotu ze vzdálených oblastí Galaxie. Sonda je pro tento účel vybavena celkem devíti přístroji, které jsou schopné zachytit až 1000x více částic a kterou jsou přinejmenším 100x citlivější než jakékoliv přístroje stejného určení na předcházejících sondách. Aby měření nebyla ovlivněna magnetickým polem Země, bude sonda obíhat v okolí libračního bodu L1 soustavy Země-Slunce. Tento bod se nachází 1.5 miliónu kilometrů od Země. Sonda by měla do L1 dorazit v lednu 1998.
Mars Pathfinder
Jak bylo již zmíněno v minulých ZA, sonda Mars Pathfinder (základní informace viz. ZA15) úspěšně přistála na povrchu planety Mars. Stalo se tak 4. července v 10:07 UT. Přistání se uskutečnilo v starodávné náplavové oblasti pojmenované Ares Vallis, pouhých 18 km od předpokládaného místa přistání. Již samotný sestup atmosférou byl průkopnický. Sonda byla nejdříve bržděna 12-m padákem, poté byl zapálen brzdící motor a v závěrečné fázi byl dopad bržděn airbagy. Pathfinder dopadl rychlostí 60 km/hod., celkem ještě 16x poskočil, a naposledy dosedl necelý 1 km od místa prvního dotyku s povrchem. O den později úspěšně vysadil rover Sojourner, který je vybaven alfaprotonovým-rentgenovým spektrometrem pro analýzu hornin. Primární číst mise byla ukončena po 30-ti dnech. Během této doby bylo nashromážděno mnohem více dat než se původně očekávalo. Celkový objem dat přenesených na Zemi za tuto dobu činil 1,2 GB, mj. i skoro 10000 snímků okolního terénu. Zájem odborníků i veřejnosti byl obrovský. V období od 1. července do 4. srpna bylo zaznamenáno 565 miliónů přístupů na webovské stránky tohoto projektu. Rekordní dnem byl 8. červenec, kdy počet přístupů dosáhl 47 miliónů, což je například 2x více než denní počet přístupů na stránky olympiády v Atlantě v době jejího konání. Mise po uplynutí 30-ti dnů ale ukončena nebyla, protože lander i rover jsou nadále v dobrém stavu a pokračují ve svých měřeních. Baterie landeru je možné dobíjet, takže výzkum okolí může trvat i půl roku. Rover baterie dobíjet nemůže, ale jejich stav je dobrý a rover pokračuje v průzkumu jednotlivých kamenů v okolí landeru.
Mars Global Surveyor
Po sondě Mars Pathfinder dorazila k rudé planetě další sonda - Mars Global Surveyor (viz. ZA15). Stalo se tak 12. září. V 1:00 UT byla sonda pomocným motorem natočena tak, aby hlavní motor s tahem 660 N směřoval ve směru letu. O 17 minut později ve výšce 1490 km nad povrchem Marsu byl zažehnut hlavní motor sondy na dobu 22 minut 39 sekund. Výsledkem bylo zpomalení sondy o 3200 km/hod. a navedení na silně eliptickou dráhu s nejbližším bodem 250 km a nejvzdálenějším 56 000 km od povrchu planety. Oběžná doba činí zhruba 48 hodin. Aby se MGS dostal na kruhovou dráhu nutnou pro mapování planety, využije tzv. "aerobreaking", což je brždění o horní vrstvu atmosféry v místě nejbližšího přiblížení pomocí slunečních panelů. Během následujících týdnů dojde k několika zážehům motorů, které upraví dráhu sondy. Poslední úpravy by měly nastat v lednu 1998 a samotné mapování povrchu začne 15. března. Sonda se v té době bude nacházet na polární kruhové dráze s oběžnou dobou 2 hodiny.
k ZA 18
na Vesmírnou Odyseu
k ZA