Společné lety - třetí start k Miru

Ladislav Pátek

 

    

    Po úspěšně dokončené misi STS-74 se okamžitě začalo s přípravou raketoplánu Atlantis k no-vému startu STS-76 / SM 3. Po běžné poletové údržbě se v lednu 1996 vrátil do nákladového prostoru raketoplánu stykovací uzel ODS. V únoru byly připojeny motory SRB a odhazovací nádrž ET. Poté byl raketoplán odtažen na startovací rampu 39B, kde byl do trupu usazen přetlakový modul Spacelab.
    Atlantis odstartoval ke své třetí cestě k Miru 22.3.1996. Osádku tvořilo šest astronautů, z toho dvě ženy. Druhý den letu letoví specialisté začali oživovat Spacehab, zatímco piloti se chystali na další setkávací manévry, které pokračovaly i třetí den letu.
    Ke spojení s Mirem došlo 24. 3. 1996 brzo ráno. Po krátkém uvítání začala překládka věcí dopravených na Mir - voda, zásoby, vědecké vybavení, oblečení a další. V opačném směru putovaly výsledky výzkumů a porouchané části výbavy stanice.
    Poté, co byla z Atlantis na Mir přenesena tvarová výplň křesla do Sojuzu a po schválení vedením obou řídících středisek, stala se Shanon Lucidová třetí členkou 23. základní osádky Miru. Také další den pokračovalo překládání nákladu.
    Pátý den letu se konala tisková konference a začaly přípravy k výstupu do volného kosmického prostoru. Na ten se vydali Godwinová a Clifford 27. 3. 96 . Prvním úkolem astronautů bylo umístění čtyř montážních přípravků na zábradlíčka u stykovacího modulu DM na ruské stanici. Na přípravky poté namontovali zařízení MEEP, které je určeno k zachytávání kosmického smetí a plynů. Po ukončení této operace přikročili astronauté ke zkouškám nové universální pracovní plošiny UFR a řady nového nářadí, určeného zejména pro montážní práce při výstavbě mezinárodní kosmické stanice Alpha. První kosmická vycházka, kterou uskutečnili američtí astronauté u ruské kosmické stanice, skončila po šesti hodinách - o 2.5 hodiny déle, než se původně předpokládalo.
    Poslední den společného letu byla dokončena překládka nákladu, včetně 15 plastikových vaků s odpadní vodou z palivových článků raketoplánu. Každý z nich obsahoval 45 kg vody. Americký raketoplán se tak stal důležitým článkem v zásobování kosmické stanice Mir poté, co finanční potíže nedovolují Rusku potřebné starty nákladních lodí Progress.
    K odpojení Atlantis od Miru došlo 29. 3. 96. Po hodinovém oblétávání stanice Mir ve vzdálenosti nepřevyšující 180 m přešel raketoplán na samostatnou dráhu. Vzhledem krychle se zhoršujícímu počasí na Floridě se vedení letu rozhodlo zkrátit trvání mise o jeden den. Bohužel přetrvávající mlha a nízká oblačnost stejně neumožnily přistání. Atlantis tak nakonec přistál až 31.3.96 na základně Edwards v Kalifornii. Odtud byl letecky přepraven na Floridu, kde se začalo s přípravami k letu STS - 79.
 
k ZA 18
na Vesmírnou Odyseu
k ZA