Milujte se a množte se |
||
|
||
Je to asi tak pět měsíců, když se v ulicích
Prahy, a pravděpodobně i jinde, objevily bilboardy s jednoznačnou výzvou
k nechráněnému pohlavnímu styku za účelem početí potomka. Hesla zněla: „Přestaňte
si dávat bacha, vezměte si příklad z Bacha!“, „Na každou rodinu v ČR připadá
0,96 dítěte.“ Vyobrazení - nahá mužská postava s přimontovanou Bachovou
hlavou a 20 malých nahých postaviček, s toutéž hlavou. Provedení nic moc. Chápu, že někoho znepokojuje, že se u nás rodí málo dětí. V podstatě vymíráme. I já jsem tím znepokojen. Zejména proto, že velká část narozených dětí jsou děti odsouzené k pouhé primitivní existenci - žraní, chlastání, kouření, šukání, čumění na bednu, řvaní, ničení, kradení, zabíjení. Totiž děti cikánské. Nemyslím tím barvu pleti, ta pro mě skutečně podstatná není, myslím způsob života. Pro „cikány“ jsou totiž děti jedním z hlavních zdrojů obživy. Není to tak dávno (a děje se to stále), kdy cikánka přišla na sociální úřad pro podporu, přídavky, či co dalšího s pěti dětmi. To, že dvě nebyly její, nebylo důležité, protože úřednice zastrašené hordou povykujících příbuzných a s obavami z nařčení z rasismu, vyplácely vesele i přídavky na děti, se kterými pak znovu přišla jiná cikánka. Nevím, jak je to možné a nořit se do „předpisů“ a „zákonů“ nebudu, ale ta cikánka každý měsíc dostávala 11 000 čistého na ruku. Zkuste si představit, že by vaše rodina (nemyslím Pražáky ani lidi z velkých měst) měla k dispozici tutéž sumu. Dost podstatné zlepšení rozpočtu, co říkáte? A to přitom chodíte nejméně osm hodin do práce, staráte se o děti, vychováváte je, zvelebujete svůj byt či dům, jste většinou slušní k druhým. A oni tohle všechno nedělají a přesto mají větší příjem než vy. Mě to nazvedlo už tenkrát, když jsem se to dozvěděl. A ten bilboard mi to všechno připomněl. Nechápu proč, ale stejně jako jsou v podnikání zvýhodněni podnikavci na úkor podnikatelů, jsou v rodičovství zvýhodněni roditelé na úkor rodičů. Domnívám se, že pokud náš státní aparát, vláda, sněmovny nebudou schopny pracovat skutečně pro budoucnost naší země, nepomohou žádné plakáty, žádné hloupé přemlouvání k pořízení si dítěte. Dokud budou možné podobné věci, jako jsem naznačil, a lidé bez zodpovědnosti, vzdělání, chování a přínosu pro společnost se budou rozmnožovat jako králíci, zatímco ti rozumní budou čekat, až něčeho dosáhnou v práci, až se vyhrabou z nejhoršího, až budou mít alespoň 1+1 k bydlení, až si budou moci dovolit být na mateřské, bude se snižovat úroveň národa. Nemyslím si, že by to byla dobrá cesta k budoucnosti. Pochopitelně v naší ekonomické a bytové situaci normálního člověka ani nenapadne poslechnout jakýsi plakát. Lidé, kteří jsou schopni si varování plakátu uvědomit, už to stejně dávnou vědí a jen je naštve hloupost autorů. Dítě znamená pro odpovědné rodiče spoustu výdajů. Nezodpovědní se nestarají o vzdělání, oblečení, hračky, knihy, zážitky. Jejich děti ale pak pravděpodobně skončí na krku státu, na krku nám, mně, tobě. Existují demografické prognózy, podle kterých bude v ČR v roce tuším 2100 stejné množství Romů, jako neRomů. A většina těch Romů budou cikáni. Děsná představa. Ale copak může někdo s rozumem a výchovou jít a v šestnácti zbouchnout čtrnáctiletou sestřenici? Nevím kdy to bude, ale až polovina obyvatel naší republiky bude záviset na výkonu druhé poloviny, asi už bude pozdě na jakékoliv řešení. Nevím kde a která SF povídka už tohle téma zaznamenala. Ne, nemám jednoduchý recept na vyřešení situace, ale myslím, že ačkoliv by vláda měla mít k ruce stovky odborníků a specialistů, ví stejné prdlajs jako já. Jenže já alespoň netvrdím, že jsem nejchytřejší a že chyby, které jsem udělal a další, které dělám teď, jsou zanedbatelné a vinou někoho jiného. Každý problém je průnikem několika oblastí. Problém s malým přírůstkem dětí je dán průnikem oblastí - rodina, školství, sociální zajištění, bytová situace, samozřejmě i dalších. Jaká je šance na zlepšení v některé z těchto oblastí? Promiňte, nechci být sprostý. Nebyl jsem nikdy u Hvajninimů jako Guliver, ale při pohledu na naši republiku mám podobné pocity jako on - znechucení z hlouposti a zášti, pocit marnosti. Ale zpátky k bilboardu. Je mi smutno, když si pomyslím, že utracené prostředky (a jistě nemalé) mohly být použity podstatně účelněji a rozumněji. Třeba na to, aby pár dětem v dětských domovech byly poskytnuty lepší podmínky. | ||
k ZA 18 | ||
na Dvory Chaosu | ||
k ZA |