Společné rusko-americké lety

Ladislav Pátek

 

    

    V závěru loňského roku byly podepsány nové rusko-americké smlouvy o spolupráci při výzkumu kosmu. Významné místo v těchto dohodách zaujímá především záměr společného postupu při vývoji mezinárodní kosmické stanice.
    NASA vynaložila na přípravu společných aktivit již značné úsilí i prostředky, např. raketoplán Atlantis byl vybaven aparaturou pro spojení se stanicí MIR. V rámci první etapy plánovaného společného vývoje kosmické stanice se má v rozmezí let 1995-1997 uskutečnit 10 letů amerického raketoplánu ke stanici MIR, určených k dopravě amerických členů osádky na stanici, k dopravě nových dílů a systémů, k ověřování nových konstrukčních prvků a nácviku montážních postupů. Při krátkodobých návštěvách raketoplánu by si tak mohlo ruskou stanici prohlédnout až 60 amerických astonautů. Pět amerických astronautů má navíc pracovat na stanici MIR v souhrnu téměř dva roky.
   
    Operace raketoplánu se stanicí MIR budou řízeny z ruského střediska CVP v Kaliningradu a z amerického střediska v Houstonu. Kompletní stanice MIR (včetně vědeckých modulů Spektr a Priroda, které snad budou konečně vypuštěny v únoru a březnu příštího roku) spolu s raketoplánem vytvoří soulodí o celkové hmotnosti 230 t. Předpokládá se, že stanice MIR ukončí svou činnost v pilotovaném režimu koncem srpna nebo začátkem září 1997, po jedenácti a půl roce služby.
    Celý tento náročný a nákladný program je však velmi kritizován. Kritici tak vysokého počtu letů ke stanici MIR soudí, že by patrně postačovalo jen šest letů raketoplánu. NASA je v současné době pod silným tlakem státní administrativy, která požaduje další úsporná opatření.
   
    Orientační přehled letů:
    1. červen 95 5. květen 96 9. červen 97
    2. září-říjen 95 6. srpen 96 10. srpen-září 97
    3. prosinec 95 7. říjen-listopad 96
    4. březen 96 8. březen-duben 97
 
k obsahu ZA 2
na Vesmírnou Odyseu
ke Zbraním Avalonu