Společné rusko-americké lety |
||
|
||
V závěru loňského roku byly podepsány
nové rusko-americké smlouvy o spolupráci při výzkumu kosmu. Významné místo
v těchto dohodách zaujímá především záměr společného postupu při vývoji
mezinárodní kosmické stanice. NASA vynaložila na přípravu společných aktivit již značné úsilí i prostředky, např. raketoplán Atlantis byl vybaven aparaturou pro spojení se stanicí MIR. V rámci první etapy plánovaného společného vývoje kosmické stanice se má v rozmezí let 1995-1997 uskutečnit 10 letů amerického raketoplánu ke stanici MIR, určených k dopravě amerických členů osádky na stanici, k dopravě nových dílů a systémů, k ověřování nových konstrukčních prvků a nácviku montážních postupů. Při krátkodobých návštěvách raketoplánu by si tak mohlo ruskou stanici prohlédnout až 60 amerických astonautů. Pět amerických astronautů má navíc pracovat na stanici MIR v souhrnu téměř dva roky. Operace raketoplánu se stanicí MIR budou řízeny z ruského střediska CVP v Kaliningradu a z amerického střediska v Houstonu. Kompletní stanice MIR (včetně vědeckých modulů Spektr a Priroda, které snad budou konečně vypuštěny v únoru a březnu příštího roku) spolu s raketoplánem vytvoří soulodí o celkové hmotnosti 230 t. Předpokládá se, že stanice MIR ukončí svou činnost v pilotovaném režimu koncem srpna nebo začátkem září 1997, po jedenácti a půl roce služby. Celý tento náročný a nákladný program je však velmi kritizován. Kritici tak vysokého počtu letů ke stanici MIR soudí, že by patrně postačovalo jen šest letů raketoplánu. NASA je v současné době pod silným tlakem státní administrativy, která požaduje další úsporná opatření. Orientační přehled letů: 1. červen 95 5. květen 96 9. červen 97 2. září-říjen 95 6. srpen 96 10. srpen-září 97 3. prosinec 95 7. říjen-listopad 96 4. březen 96 8. březen-duben 97 | ||
k obsahu ZA 2 | ||
na Vesmírnou Odyseu | ||
ke Zbraním Avalonu | ||