Rot Bleistift zůstal překvapeně stát ve dveřích. Jeho
návštěvnice vypadala mírně řečeno extravagantně. Prsatá blondýnka, která
k oběma výrazným atributům přišla bezpochyby syntetickou cestou. Na sobě
měla podstatně více makeupu než textilií.
"Dobré ráno, Mistře," pravila s širokým úsměvem, přičemž
si dala práci s tím, aby ono "M" skutečně zaznělo velkým písmenem. "Jsem
ráda, že vás konečně osobně poznávám."
"Ehm..." dostal ze sebe Mistr, "my se již známe?"
"Jistě, přece z vašeho sexshopu."
Rot Bleistift se zakuckal. "Z čeho?!"
"Vedete přece sexshop," vysvětlila blondýnka. "Ach
tak, vy mě znáte pouze podle mého uměleckého pseudonymu Pamela."
"Aha!" pochopil Bleistift. "Máte zřejmě na mysli workshop."
"Ano ten," potvrdila návštěvnice. "Promiňte, trochu
jsem se zamyslela."
"Ehm... tak tedy, pojdťe dál," vykoktal Bleistift a
uvedl Pamelu do své pracovny.
Dívka usedla do nízkého křesílka, přičemž se jí kožená
sukénka vyhrnula někam k podpaží. Přehodila si nohu přes nohu s takovou
vehemencí, až se zvedl průvan a odnesl několik volných listů pod stůl.
Bleistift se uhnízdil v protějším křesle a snažil se
pozorovat návštěvnici střízlivým profesionálním pohledem. Přiliš se mu
to nedařilo, protože mu její nohy zacláněly ve výhledu.
"Vy tedy píšete pod pseudonymem Pamela," konstatoval.
Blondýnka přikývla. "Líbí se vám? Některé věci jsem
ovšem podepisovala jako Pornella."
"Ughh," poznamenal Bleistift. "Pamela je docela hezké
jméno." Zaváhal. "Kouříte?" natáhl se přes konferenční stolek pro popelník.
Pamela/Pornella pozdvihla pečlivě vytrhané a ještě
pečlivěji namalované obočí. "Vy na to jdete pěkně zhurta, Mistře," řekla
s laškovným úsměvem a zahrozila dlouhým nalepeným nehtem. "Záleží na značce,"
dodala. Bleistift upustil popelník, který spadl se stolu a následoval
zmizelé papíry.
"Snad abyste mi vysvětlila, co vás sem přivádí," dostal
ze sebe chraptivě.
"To jistě sám tušíte. Chci psát science friction.
" Bleistift polkl. "Myslíte fiction."
"Ach ano. Promiňte, trochu jsem se zamyslela."
"Takže vy se chcete stát spisovatelkou." Bleistift
konečně pocítil pevnou půdu pod nohama a spustil: "To je řehole, která
se nedá dělat pro peníze. Musíte psát z vnitřního přetlaku. Příběh z vás
musí přímo vytrysknout..."
"Něco jako ejakulace?" zajímala se Pamela/Pornella.
Bleistift na okamžik strnul. Pak odevzdaně přikývl.
"Snad bychom měli začít dvěma hlavními předpoklady pro sci-fi. Musíte
mít fantazii..."
"Tu mám!" vyhrkla Pamela/Pornella a přimhouřila oči.
"...a umět dobře pracovat s jazykem."
"Opravdu?" podivila se a navlhčila si horní ret. "To
samozřejmě umím."
Bleistift chvíli tupě zíral. Když znovu promluvil,
znělo to dutě. "Možná bychom měli nejprve blíže specifikovat váš předmět
zájmu."
Pamela/Pornella se mnohovýznamně usmála.
"Jaká tématická oblast je vám bližší," pokračoval Bleistift,
"hard sci-fi nebo soft sci-fi?"
"Rozhodně hard!"
"Ano... Takže kladete důraz na techniku."
"Jistě," zasnila se Pamela/Pornella. "Technika je velmi
důležitá."
Bleistift se nervózně pousmál. "To ovšem vyžaduje dobrou
přípravu. Je potřeba prostudovat dostupnou literaturu, získat potřebné
znalosti..."
"Tuto fázi již mám za sebou," poznamenala káravým tónem
Pamela/Pornella.
"Dobře," řekl rychle Bleistift. "Dalším důležitým bodem
je délka útvaru. Čím delší je..."
"Tím lepší," doplnila.
Bleistift zrudl. "Mám na mysli literární útvar. Povídka,
novela, román," frázoval důkladně každou slabiku.
"Tak tedy román."
"Ano. Román vyžaduje důkladnou zápletku..."
"Milostnou," vydechla.
"Ano, třeba milostnou," připustil. "Dále více postav
a delší časový úsek."
"Čím delší, tím lepší," přisadila si Pamela/Pornella.
Bleistift se na ni podezíravě podíval. "Nemusí to být
pravidlem, ale budiž. Pro román potřebujete silný příběh. Nesmí nudit.
Měl by udržet tempo a v závěru je vystupňovat."
"Samozřejmě," souhlasila Pamela/Pornella. "S tím jsem
nikdy neměla problémy."
"Vyvrcholení," pokračoval Bleistift, "by mělo přijít
zhruba v závěrečné čtvrtině díla, ne na poslední stránce."
"To je divné, nezdá se vám?"
"Nezdá," prohlásil kategoricky Bleistift.
"Vlastně máte pravdu," souhlasila Pamela/Pornella.
"Řada mých známých..."
"Přejděme k postavám," řekl rychle Bleistift. "Před
započetím práce na románu je dobré popsat jednotlivé postavy a jejich
charakteristiky. Nejprve hlavní hrdina..."
"Fallus," řekla Pamela/Pornella.
Bleistift nadskočil. "Prosím?"
"Jméno hlavního hrdiny," podotkla dívka.
"Aha. Takže nyní jeho vlastnosti."
"Musí být údatný..."
"Udatný," opravil ji Bleistift.
"To také," souhlasila. "Mužný, silný, vytrvalý, houževnatý,
tvrdý..." vypočítávala s přimhouřenýma očima.
"Vidím, že tíhnete spíše k heroic fantasy," přerušil
ji Bleistift.
"Ano," potvrdila Pamela/Pornella a oči se jí rozzářily.
"Třeba Barbar Onan..."
Bleistift se rozkašlal. Když záchvat pominul, pohlédl
uslzenýma očima na Pamelu a navrhl: "Myslím, že by to jako úvodní konzultace
stačilo. Pokud byste mi tady mohla nechat nějaké svoje práce..."
"Jistě," souhlasila dívka a rázně sáhla do záňadří.
Bleistift vytřeštil oči.
Pamela/Pornella vylovila z titěrné blůzičky útlý svazek
papírů a položila ho na desku stolu. Papír se vzedmul ve dvojí smělé křivce.
Pamela/Pornella se omluvně usmála.
Bleistift opatrně sáhl po prvním listu. Ruka se mu
přitom zřetelně třásla.
"Je to rukopis," řekl překvapeně.
Pamela/Pornella přikývla. "Dělám to rukou. Nemám ráda
stroje."
Bleistift se kousl do rtů. "Ich forma," podotkl, když
se mu podařilo přečíst několik zvlněných řádků.
"Ano, píši zásadně o svých vlastních prožitcích."
Bleistiftův obličej postupně nachověl. "Je to ...velmi
otevřené."
"Jsou to niterné prožitky," vysvětlila Pamela/Pornella.
Bleistift pomalu odložil papíry a osušil si kapesníkem
orosené čelo. "Jsem ráda, že se vám moje práce líbí," poznamenala Pamela/Pornella.
"Víte," začal Bleistift nejistě, "možná nejsem ten pravý, kdo by vám mohl
poradit. V tomto žánru nejsem příliš zběhlý. Snad byste měla..."
Pamela/Pornella ho neposlouchala. Listovala svými plastickými
papíry a zasněně se usmívala. Pak ukázala doprostřed textu.
"Podívejte se na tuhle pasáž, Mistře," požádala. "Nemohu
se rozhodnout, jaké slovo se tam hodí více. Perforace nebo deflorace?"
Bleistift se rezignovaně nahnul nad stůl. "Nemohu to
najít," zamumlal.
"Tady," řekla Pamela/Pornella a prudce se předklonila.
Bleistiftův brunátný obličej přitom zcela zmizel pod jejím klenutým poprsím.
"Duším še!" zahuhlal Bleistift přemožen pocitem klaustrofobie
a snažil se od sebe odtlačit dotírající polokoule.
"Pomóc!" zaječela Pamela/Pornella a do pracovny vpadli
dva uniformovaní policisté.
"Co se stalo, madam?" otázal se komisním tónem menší
z nich a naslinil si špičku tužky.
"Vrhnul se na mě," vysvětlovala udýchaně Pamela/Pornella,
"a chtěl mě znásilnit."
Policista horlivě psal s pohledem upřeným na údajnou
oběť. Slina mu stále ještě vytékala z koutku úst. Jeho kolega rázně přistoupil
ke zmatenému Bleistiftovi a nasadil mu pouta.
"Jste zatčen," informoval ho. "Půjdete s námi."
Když za všemi třemi muži zaklaply dveře, Pamela/Pornella
usadila své obliny na původní místo a vyňala malý patřičně zdeformovaný
diář. Nalistovala stránku nadepsanou "Rot Bleistift" a škrtla ji ostře
růžovou rtěnkou.
"Mášš, co siss zassloužil, ty ssexissto!" zasyčela.
"Já ti dám harassment!"
Pak otočila list v diáři a pohlédla na další záznam.
Stálo tam: "Frank N. Skipper".
|