Poslední Američan na Miru: STS-89/MIR

   Úkol dopravit posledního Američana na Mir připadl raketoplánu Endeavour. Byla to zároveň jeho premiéra při společných letech.
    Po různých odkladech odstartoval Endeavour 23.1.1998 se sedmičlennou posádkou na palubě a se Spacehabem v nákladovém prostoru. Členem posádky byla také žena B. Dunbarová a ruský kosmonaut S.Šaripov.
    Hned po navedení na oběžnou dráhu posádka otevřela dveře nákladového prostoru a rozvinula parabolickou anténu. Druhý den letu posádka aktivovala experimenty ve Spacehabu a provedla korekční manévr.
    Ke spojení s Mirem došlo třetí den letu ve 20.14 hod. Největší radost měl americký astronaut A. Wolf, který na Miru čekal na vystřídání A. Thomasem. Po krátkém uvítání začaly obě posádky s přesunem nákladu a pitné vody z raketoplánu na Mir. Také další den pokračovalo přenášení nákladu a přemístění tvarových křesel z Endeavouru do Sojuzu a naopak. Určité potíže nastaly při prověřování skafandru Sokol A: Thomasem, kterému byl malý. Nakonec stačilo uvolnit poutací pásky na zádech a ve slabinách a vše bylo v pořádku. Během dalších dnů pokračovalo přenášení nákladu a pitné vody na Mir a výsledků experimentů na raketoplán.
    K oddělení raketoplánu od Miru došlo 29. Ledna. Krátce předtím vzlétl z Bajkonuru Sojuz-TM 27 s 25. základní posádkou A. Musabajevem a N. Budarinem a francouzským kosmonautem Eyhartsem. Po odpojení a tradičním obleto Miru přešel Endeavour na samostatnou dráhu. Na raketoplánu nastal všeobecný úklid převzatého materiálu, který se dosud povaloval porůznu v modulu Spacehab a na obytné palubě. Astronauté také pomalu končily s experimenty.
    Na Zem se raketoplán vrátil 31. Ledna 1998. Endeavour tahač dopravil do haly č. 1 budovy OPF k přípravám na let STS-88, na první montážní let ke kosmické stanici ISS.

Mezinárodní kosmická stanice Alpha.

   Letos, po třičtvrtě ročním zpoždění, má začít výstavba mezinárodní kosmické stanice ISS. Jako první má 20.6. odstartovat Raketa Proton s ruským modulem FGB, následovat má 9.7. Endeavour s modulem NODE a opět 8.12. Endeavour a raketa Proton s ruským služebním modulem SM. Pokud bude vše v pořádku odstartuje počátkem roku 1999 v Sojuzu TMA první mezinárodní osádka ve složení Shepard, Gidzenko a Krikaljov.
    V souvislosti s nadcházející výstavbou stanice Alpha zahájila loni Raketokosmická společnost Eněrgia výrobu prvních kosmických lodí Sojuz a Progress, určených k obsluze této stanice. Do roku 2000 jich má RKA pro tyto účely dodat 18, z toho 6 pilotovaných lodí Sojuz TMA ( cena jedné je 50 mil. US dolarů, včetně nákladů na vypuštění ) a 12 nákladních lodí Progress M1 ( cena jedné se pohybuje v rozmezí od 40 do 60 mil. US dolarů, včetně nákladů na její vypuštění ). Vlastní výroba jedné kosmické lodě trvá zhruba dva roky a v polovině loňského roku měl výrobní závod k dispozici komponenty na výrobu 7-8 Sojuzů a 10 Progressů. Dodání těchto lodí je součástí ruského vkladu do výstavby stanice Alpha.