Mars! Mars! Mars!
Sonda Mars Global Surveyor, která je družicí Marsu od loňského září, měla být původně převedena na mapovací dráhu v polovině ledna. Dne 17. Září 1997 začalo při třetím oběhu plánované přibrzďování o atmosféru poblíž pericentra, avšak počátkem října sebou začal „plácat“ nezabezpečený sluneční panel a sonda nebezpečně vibrovala v důsledku velkého dynamického zatížení. Proto bylo 11. října brždění přerušeno. Znovu bylo mnohem pozvolněji zahájeno 7. listopadu a pokračovalo do dubna. Od května do září se MGS soustředí na vědecké úkoly. Brždění se dokončí v následujících šesti měsících a v březnu 1999 sonda konečně s ročním skluzem začne mapování.
Prvního července raketa Délta 7326 dopravila do vesmíru sondu DS-1 (Deep Space), která má v letovém plánu jako svůj druhý cíl průlet kolem Marsu 19. dubna 2000. Bude ho využito především pro gravitační zrychlení a také k pořízení snímků povrchu a výzkum atmosféry.
Další výprava bude premiérou Japonců. Začne 6. srpna vzletem rakety M-V-3 se sondou Planet-B, která bude navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu.
Novou dvojici sond tvoří Mars Surveyor 98 Orbiter a Mars Surveyor 98 Lander. Orbiter odstartuje raketou Délta 2/7326 v prosinci letošního roku a v září 1999 se má dostat na oběžnou dráhu Marsu. Výzkumná činnost má probíhat do konce roku 2001 a poté bude sonda sloužit jako retranslátor. Lander vynese raketa Délta 2/7326 do vesmíru v lednu 1999. Cílem je přistání 3. Prosince 1999 poblíž severního okraje jižní polární čepičky. Vědecké úkoly zahrnují studium místních meteorologických podmínek, topologii a mineralogii povrchu a chemickou analýzu povrchového materiálu. Součástí sondy mají být dva penetrátory. Oddělí se od sondy těsně před přistáním a proniknou do hloubky 0.5 až 2 m.
Mars Surveyor 01 Orbiter se vydá na cestu v únoru 2001 a k cíli dorazí kolem 17. Listopadu 2001. Jeho hlavním vybavením bude kamera s vysokým rozlišením a infračervený zobrazovací spektrometr. Na březen 2001 je naplánován start sondy Mars Surveyor 01 Lander. Sonda přistane v září 2001 na povrchu Marsu. Vysadí na povrch minirover nové generace s akčním rádiusem až 100 km a životností nejméně jeden rok. Bude přitom jen o málo větší a těžší než Sojourner. Jeho zkoušky už úspěšně proběhly na podzim 1997. Bude rovněž schopen provést sběr a analýzu hloubkového vzorku pro pozdější odvoz na Zemi.
Na březen 2003 je plánován start sondy Mars Surveyor 03 Lander. S největší pravděpodobností ponese několik vozítek vybavených manipulátory. Start další sondy je plánován na konec roku 2004. Měla by realizovat návrat vzorku hornin o hmotnosti do 3 kg. Zpět by odstartovala v polovině roku 2005 a na jaře 2008 bychom měly vzorky k dispozici nejspíš v karanténě na orbitální stanici.
Po tragickém krachu sondy Mars 8 v roce 1996 to vypadalo, že Rusko bude nuceno na výzkum Marsu rezignovat. Na astronautickém kongresu loni v říjnu se přesto objevily nové návrhy. První předpokládá vypuštění sondy v roce 2003. Ta by měla na povrch dopravit marsochod o hmotnosti 95 kg. Druhý návrh předpokládá sondu s cílem přistání na měsíci Phobos, odběr vzorků a návrat zpět na Zemi.
Také ESA byla neúspěchem sondy Mars-96, v níž bylo mnoho evropských vědeckých experimentů, doslova konsternována. Nyní se vedení ESA rozhoduje, zda letos schválí projekt vlastní sondy Mars Express, která by umožnila některé experimenty opakovat. Sonda by se skládala z orbitálního úseku a dvou přistávacích zařízení. Start v roce 2003.
Rovněž Francie uvažuje o využití levných sond o hmotnosti menší než 200 kg, které by do vesmíru byly vyslány jako sekundární zatížení při startu některé z raket M-2, Ariane 5 nebo Délta 3.
Návratem vzorků z Marsu zřejmě skončí robotická desetiletka a reálnou se stane pilotovaná expedice na Mars.
k ZA 21
na Vesmírnou Odyseu
k ZA