Sex v hávu SF 4 |
||
|
||
9. Literatura je jiná ... 9.1 Ukázky z literatury aneb povinná četba (You can’t have them all aneb nemůžete mít všechny) Někdy v osmdesátých letech jsem usoudil, že asi nestačím přečíst všechnu sci-fi literaturu, která u nás (a natož pak ve světě, byť jenom anglosaxonském) vychází. Od té doby se situace spíše ještě více znepřehlednila. Nemohu tedy posloužit přehledem či souhrnnou analýzou. Uvedu jen pár extrémních příkladů, s čím se v literatuře lze setkat - z „dobrého“ i „špatného“ konce spektra: Nejprve odstrašující: Venuše a 7 pohlaví (Publikováno např. ve sborníku Pozemšťané a mimozemšťané, Svoboda, Praha 1981.) Obsah neuvedu ani stručně - tohle snad každý zná, ne? Nemůžete mít všechny Možná zajímavá pointa, ale sexy ten příběh moc není. Hrdina se rozhodne (je vyprovokován?) dokázat nepravdivost známého (v anglosaxonském prostředí) rčení z názvu a za pomoci výpočetní techniky a dalších zázraků pokročilé vědy (je to nepochybné sci-fi!) jako jsou afrodisiaka a celosvětové vyhledávání osob zmermomocnit N nejpřitažlivějších žen na celém světě. Číslo N, ač z hlediska běžného smrtelníka astronomické, je stanoveno tak, aby se to dalo (teoreticky) za rok stihnout, a tento jeden rok je také časovým limitem - pak „doroste“ nová generace krásek a pokus bude zmařen. V obrovském množství případů vše proběhne podle předpokladů, až jednou ... A nyní co doporučuji: Splicer (lepič) (Publikováno ve sbírce „Hotter blood - more tales of erotic horror“, kterou bylo lze zakoupit v někdejším komixovém knihkupectví v pasáži na náměstí Republiky.) Promítač v obskurním kině promítajícícm starší horrory a sci-fi filmy si povšimne zprvu drobných, později radikálnějších úprav v klasických dílech, kteréžto úpravy do filmů vesměs přidávají něco sexy: tu rozepnutější blůzka, tu delší záběr na odhalené poprsí, tu astronautka místo astronauta. Promítač pátrá po příčině, resp. po původci změn, s rozporuplnými výsledky. Ta myšlenka je geniální a mimo jiné obohatila můj požitek z mnoha filmů o představy, co bych asi kde přidal či ubral, být tak v roli „lepiče“ já. Modrý Dunaj Hrdina se přihlásí jako dobrovolník do agentury pro kontakt s mimozemštany. Země (resp. sluneční soustava) bude přijata do galaktické unie, pokud lidé prokáží svou „kompatibilitu“ s mimozemšťany. Představa mimozemšťanů o kompatibilitě je parádní, úkol je jasný - souložit s nimi. U dívky-dobrovolnice se problémy nepředpokládají - prostě na chvíli zavře oči, roztáhne nohy a zvítězila. Muž-dobrovolník ale tuší specifické mužské fiasko. Problém je v tom, že mimozemšťanka Glorie nevypadá ani jako B_Elanna Torres, ani jako mjr. Kira, natožpak jako por. Valeris. Štáb psychologů přispěchá na pomoc a navrhne řešení, tedy metodu, jak zajistit, aby se hrdinovi postavil za všech okolností, ale postup je třeba revidovat „za pochodu“. Nakonec je (u-) spokojena i sympatická (byť pro lidské oči málo pohledná) Glorie, a navíc se naučí tančit valčík (viz název). Velmi sexy. Přes nesnáze ke hvězdám ... 9.2 Stabilita versus gradace Mohu si dovolit odkaz na Ursulu Andressovou v „Muži z Hongkongu“ Mohu, vždyť Jules Verne psal literární předlohu jako (tak trochu) sci-fi. Svůdná Ursula vstupuje do děje tím, že předvádí „inverzní striptýz“, t.j. z výchozího (snad) málo oblečeného stavu se na pódiu před dychtivými zraky orientálního publika postupně doobléká. Ve filmu se tvrdí, že se to Číňanům líbí - tomu nevěřím ani náhodou. Evropan má při takovéto „podívané“ pocity jako když křída drhne po tabuli - nechutné! Proč? Inu proto, že je to „mrhání materiálem“, které nerespektuje žádné ze dvou jedině povolených „tendenčních schemat“. Tvrdím, že děj může buď · (1) udržovat stále přibližně stejnou úroveň napětí, akce, ano i sexu, tedy být „stabilní“, jako např. EO (stabilně vysoké dávkování), Oxoarn (stabilně střední), některé příběhy z Alien Worlds (stabilně nízké dávkování), nebo · (2) stoupat od výchozí nízké úrovně postupně k vyšší a vyšší, tedy „gradovat“, jako např. Splicer, některé příběhy z Verotika East, ... . Jinak to prostě nemůže být. Kdo (který autor) to nerespektuje, skončí u Ursuly v Hongkongu. Co z toho ? Zdá se mi, že gradující (typ 2) jsou v převážné míře literární díla, zatímco komixy se dělí mezi gradující (2) a stabilní (1) přibližně rovným dílem. Jednoduchou matematickou úvahou zjistíme, že díla s maximál-ním hodnocením [OaHa] lze hledat výhradně mezi stabilními. U gradujících mnoho záleží na počáteční, výchozí úrovni (a na konečné úrovni, samozřejmě), ale teoreticky by se gradující dílo nemělo dostat na Hc. Tím je evidentně znevýhodněna literatura (jakožto oblast s vysoce převládající „gradujícící“ tendencí). Proč to tedy lidé čtou? Dohání se to různě - například právě tou gradací, rostoucím napětím, překvapivou či naopak elegantně logickou pointou, a také různorodostí. 9.3 Klíčové slovo různorodost V Gonadovi Barbarovi si na různorodost nepotrpí. Hrdinky Pussy Lamour i Layme jsou obě pořád stejné, do lůna jsou jim zasouvány více či méně stále stejné objekty, a přitom děj svižně postupuje a stále je co sledovat. To takový Splicer si něco navymýšlel různorodých erotizujících úprav do klasických sci-fi filmů, než byl konečně odhalen! Trochu to připomíná rozdíl mezi Justinou a Julietou (kteréžto knihy našeho pana markýze ovšem jsou fikcí pouze sociální, nikoli sci-fi). Literarní dílo, na rozdíl od anime či komixu, nevystačí s „pouhým“ množstvím (čehokoli, např. sexu, ale i akce, násilí) a musí je kombinovat s různorodostí. 9.4 Literatura typu "Sexy sci-fi" obecně a na Internetu Musím pochválit ty, kteří se kdysi zasloužili o zpřístupnění knih jako "Tales of erotic horror", prodávaných v průkopnickém komixovém knihkupectví v pasáži na náměstí Republiky. Avšak takto šťastně (v českých podmínkách vzácně a náhodně) získat jedinou povedenou knížku je jako potkat stádo laní na měsícem ozářené lesní pasece. Potřebujeme tedy větší lesy a více posedů? Možná, ale spíš ne. To, co potřebujeme, je velkolom, kam mohu kdykoli (mimo neděle a státem uznané svátky) zacouvat s náklaďákem (zaplatit, samozřejmě) a odvézt si ho plný. Něco takového tu dosud neexistuje a myslím, že to nelze očekávat ani (nyní ani v budoucnu) od Internetu (přesněji ovšem Webu, www). Ten bych přirovnal k obrovskému rybníku s mnoha rybami: chcete-li si ryb odvézt plný náklaďák, povede se vám to. Ale buď musíte dobře vědět, kam svou síť (nebo ruční granát) hodit, nebo vám to potrvá dlouho, velmi dlouho. Vyhledání literatury typu "Sexy Sci-Fi" na Internetu Jak jsem již naznačil, nejdete-li najisto, pátrání na Internetu je věc časově náročná (a to i při použití mocných automatizačních pomůcek jako např. Altavista). To je dáno jednak tím, že je třeba "vlastnoručně" (přesněji: vlastní hlavou) zpracovat velké množství údajů, jednak tím, že Internet jako celek se mění v čase. Co se týče zpracování a posouzení údajů, mám na mysli zejména dvě operace, které za vás ztěží může provést program: · z nabízených odkazů vybrat ty, které vám připadají nadějné a které tudíž chcete skutečně prověřit (t.j. podívat se na příslušné stránky); · u prověřovaných stránek rozhodnout, co je žádoucí text a co nikoli, co číst dále, uložit či vytisknout a co opustit. Co se týče proměnlivosti Internetu v čase, má dva aspekty: · dlouhodobé změny: Jednoho dne se "vystavovatel" P.Q. v Kalifornii rozhodne nabídnout široké veřejnosti svoji (či svých přátel) literární tvorbu, a za tři měsíce se rozhodne, že nabízené texty již nejsou aktuální, a proto je odstraní. Pokud během těchto tří měsíců nenavštívíte jeho stránky, máte smůlu (leda že by příslušné texty považoval za zajímavé vystavovatel R.S. v Hamburku a překopíroval je na své stránky). · krátkodobé změny: Vystavovatelé zajímavých textů (a obrázků) bývají mnohdy amatéři, jejichž technické vybavení nebývá v provozu 24 hodin denně, od pondělí do neděle. Bude-li něco zajímavého na adrese rm6250.gud.siemens.at, mohu si to přečíst kdykoli; u adresy sunsite.mff.cuni.cz bych byl opatrnější a na … bych nespoléhal vůbec. A co tam vlastně je ? V zásadě můžete narazit na cokoli. Mezi amatérskou SF tvorbou je velmi silně zastoupeno téma „moje oblíbená super-hrdinka, jak bych se jí zmocnil a co bych s ní pak dělal“. Podobné příběhy mívají „tvrdě technologický“ scifistický (alespoň) úvod, protože zajmout takovou Wonder Woman - musíte uznat - není legrace. | ||
k ZA 21 | ||
k Publicistice | ||
k ZA |