Prodávejte se!
První střípek: Pragoconem obcházel Václav Semerád (Kerré, bohyně z hvězd), který nabízel ke čtení své romány. Na AmberZine se VS pustil do debaty, proč nevychází víc českých autorů.
Druhý střípek: Seznámil jsem se s Janem Patrikem Krásným, malířem SF obálek pro Classic And a jeho mutace. Vyprávěl mi o svém způsobu práce, o práci pro Classic. Vyplynulo mi z toho, že ho Classic izoloval od fanoušků i jiných vydavatelů, nepředával mu pozvánky na akce. V JPK vznikl pocit na základě recenzí v Ikarii, že ho fanoušci nechtějí a neuznávají, když jeho obálky jsou občas kritizovány.
Třetí střípek: Vyšla knížka Bokha-lú Vlado Ríši. Z recenzí v Interkomu a ZA vyplývá, že kvalitnějších románů by se u našich spisovatelů pár našlo. Je jasné, že jedním, ne-li hlavním, důvodem vyjítí Bokha-lú je to, že si Vlado Ríša vydal knihu sám. Druhým důvodem je pak ale určitě to, že jméno Richard D. Evans je jméno mezi čtenáři známé a spíš prodatelné, než jméno někoho méně známého. Nevěřím, že by si VR vydával knihu jen pro radost. Musí mít spočítáno, že se mu vrátí aspoň náklady.
Čtvrtý střípek: Když jsem zval hosty na Parcon, postupoval jsem při hledání adres tím nejjednodušším možným způsobem. Vzal jsem si k ruce Kdo je kdo ve sci-fi a hledal známá jména a adresy. Zjistil jsem nemilou skutečnost, že řada spisovatelů SF neuvedla adresy, na které je možné zasílat poštu. Takže jsem pozval dopisem jen ty, kteří v Kdo je kdo uvedeni byli a na které jsem měl adresy z conů. Na další zkoumání a získávání adres nebyl ani náhodou čas. Řada spisovatelů tak nebyla vůbec oslovena. Několik dopisů se vrátilo, že adresát na dané adrese nebydlí. Co mě ale zarazilo, byl fakt, že z oslovených autorů se ozvala pouze paní Ludmila Freiová a Martin Klíma, který volal za svoji ženu Vilmu Kadlečkovou.
Pátý střípek: Na vyhlášení Ceny Karla Čapka, nejprestižnější soutěže, jejíž výsledky vycházejí díky Rigor Mortis a Nové Vlně v profesionální úpravě, se nedostavila několik autorů příspěvků. Což je už téměř pravidlem.
Šestý střípek: Besedu se spisovateli na Parconu jsem původně zamýšlel s autory, kteří psali, vydali knihu nebo dvě a nadlouho, ne-li úplně se odmlčeli. Kvůli jejich nezájmu (viz střípek druhý) jsem zorganizoval besedu s autory, kterým vyšla buď jedna nebo žádná kniha a publikují povídky aspoň v Ikarii. (Vladimír Šlechta, Jana Rečková, Václav Semerád a jediný zástupce původního záměru Vilma Kadlečková.) Na této besedě si spisovatelé (mimo jiné) stěžovali na nezájem vydavatelů.
Sedmý střípek: Karel Petřík, nakladatelství Netopejr se dlouho před Par-conem zajímal o možnosti propagovat své autory (J. Mosteckého a F. Vrbenskou). Všichni se aktivně účastnili programu, JM dokonce na více „frontách“. Knihy JM se prodávají víc než dobře a FV si na nezájem stěžovat také nemůže.
Osmý střípek: Náklady na vydání Speciálu Zbraní Avalonu 20 (800 výtisků formátu A5, 104 stran hustého textu - odpovídá tak 300 stranám běžné knihy, barevná křídová obálka s malbou) byly: 3.000,- malba na obálce, 2.500,- příprava filmů na obálku, 4.000,- tisk obálky, 16.600,- tisk, tj. asi 33,- Kč za kus.
Devátý střípek: Existuje zásilková služba Polarisu, nakladatelství, které umí Magazín FaSF (asi 140 stran textu zahraničních povídek, barevnou křídovou obálku) za 40,-.
Desátý střípek: Účastníci conů dostávají materiály, které si povinně platí. V nich je prostor pro různé tiskoviny.
Jedenáctý střípek: Ondřej Neff při rozhovoru pro AmberZine na Draconu 97 prohlásil, že ačkoliv napsal a vydal několik knih, kvůli pauze, kterou si udělal, o něj na Bohemiaconu 94 nebyl takřka zájem!
Důvtipní pochopí, kterým směrem moje úvahy míří. Ano, podle mě existují možnosti, jak vydat levně vlastní knihu. Jsou to:
1. samizdat
2. domluva s organizátory conů
3. pokus o domluvu s Polarisem.
Existují i možnosti, jak knihu dostat ke čtenáři za takovou cenu, aby byla podstatně výhodnější než cena knihy zahraničního autora. Jsou to:
1. prodej na conech vlastními silami nebo ve stáncích knihkupců, prodej účastníkům conu v materiálech
2. prodej ve speciálkách, kam lze dodat přímo, bez provize distributorovi; zase tak málo jich není, aby nespolkly tisícový náklad
3. prodej zásilkovou službou Polarisu.
Pozor, ani možnosti vydání, ani možnosti prodeje jsem s Polarisem nekonzultoval.
Jenže využití těchto nastíněných možností i možnost „normálního“ vydání knihy má jeden základní předpoklad, pokud nepočítám ten, že autor chce, aby mu něco vyšlo a nečeká, že na tom zbohatne. Tím hlavním předpokladem je populárnost autora. Prodávat se budou knihy známých autorů. Ale známým autorem se člověk nemusí stát jen tím, že mu už předtím vyšlo několik knih. Knihy JM se neprodávají jenom proto, že jsou dobré. Prodávají se proto, že se i JM umí prodat (a přitom nezaprodat) u fanoušků. Je pravda, že JM je vzácnou výjimkou, notabene ještě podporovanou svým nakladatelem. Umí totiž mluvit, nebojí se vystupovat na conech, stará se o svojí image, všude jeho vidět a slyšet. To je podle mě to, co chybí Janě Rečkové, Vladimíru Šlechtovi, Josefu Pecinovskému, Janu P. Krásnému a dalším autorům. Netvrdím, že je to špatné, tvrdím jen, že je pak těžké se prosadit. Například Josef Pecinovský píše dobrodružné a čtivé příběhy v nejlepším slova smyslu. Ale kolik mu toho vyšlo za poslední dobu? Vídáte ho na conech? Víte, jak vůbec vypadá? JR se snažíme pomoc aspoň na Avalconech, kde se ji snažíme zviditelnit, protože píše velmi dobře, je prima a abychom se jí odvděčili za to, že přispívá pravidelně do ZA. Ale co ostatní cony a ostatní autoři? Ví se, co je například s Kulhánkem, kdy se budeme moci těšit na jeho další knihu? Lidé si budou kupovat knihy svých kamarádů, lidí, se kterými se setkali na conech, které aspoň viděli, o kterých se mluví. Protože těch několik set lidí, co jezdí na cony, je dobrým základem pro prodej i ostatním.
Autor, pokud chce, aby mu někdo něco vydal, musí být nejdřív známý. Na základě poznatků z jednotlivých střípků jsem dal dohromady pár rad, jak toho docílit. Nejsou to rady z vlastní zkušenosti, ale souhrn zkušeností jiných. Pokud nejste typ, který tohle zvládne sám, určitě se najde někdo, kdo Vám s tím pomůže.
1. Účastněte se soutěží a nejlépe vyhrávejte. Jezděte na vyhlášení soutěží! Jednak tím pozvednete úroveň vyhlášení soutěže, protože bude vidět, že ji neberete na lehkou váhu, jednak se ukážete na pódiu, můžete prohodit pár slov, abyste se dostal/a do povědomí.
2. Připravte si zajímavé téma na přednášky na cony. Budete-li se objevovat častěji a s různými tématy, budete pro pořadatele conů zajímavým objektem pro zařazení do programu. Připomínejte se organizátorům conů sami, nečekejte na oslovení.
3. Založte SF klub nebo se v nějakém angažujte. Jemu můžete ledacos dát a jeho členové vás podpoří v úsilí o zviditelnění se. Zprostředkovávejte klubu styk s Fandomem a dalšími autory. Budete tím zajímaví a bude se o vás mluvit.
4. Jezděte na co nejvíc conů, na porady SF klubů, na další akce.
5. Přispívejte do co největšího množství fanzinů. Nějaký založte.
6. Seznamujte se na conech s nakladateli, udržujte s nimi korespondenci. Použijte k tomu jiné známé, kteří je znají. Buďte ale trpěliví, nevydají vám knihu půl roku poté, co jim poprvé potřesete rukou.
7. Pracujte na sobě a svých dílech. Ptejte se po kritice, opravujte své chyby. Pomáhejte workshopu a účastněte se ho.
8. Nemyslete si, že se vás tyhle rady a principy netýkají. Jak poznal ON, týkají se i jeho.
k ZA 21
na Dvory Chaosu
k ZA