Klasika je prostě klasika
Musím přiznat, že knihu Star Trek: Klasické epizody,
kniha první, jsem otevíral s jistou nejistotou, vycházejí z předchozích
zkušeností s překlady. Poté, co jsem se prokousal úvody hned ke dvanácti
Star Trek knihám, dostal jsem se k první povídce a moje obavy se rozplynuly.
Ze všech povídek je cítit, že je překládal člověk, který Trek opravdu
zná. Paradoxně mi do knihy příliš neseděly překlady Jana Pavlíka. Jedná
se sice o překlady skvělé, ovšem J.P. si trochu přebásnil terminologii
Treku a tak se v povídkách s jeho překladem místo transportování teleportuje.
Klasické epizody musely být rozděleny do dvou částí. Celkem obsahují přepisy
skoro všech epizod (až na I, Mudd) první sezóny klasického Treku (TOSky),
celkem tedy 27 povídkových přepisů scénářů. Obálka je vkusná, není plná
hesel typu „Nejlepší SF seriál všech dob“ (což ovšem Trek je :-)), není
na ní žádná příšerná kresba jako u ST II-IV a 3-6. Star Trek u nás převzal
pod svá křídla Netopejr a nezbývá už než jen přání, aby ve svém úsilí
nepolevil.
* * * * * JB® James Blish, J. A. Lawrence – Star Trek: Klasické epizody,
kniha 1+2, Netopejr, 1998
Axiomat
AF 167 pokračuje v představování u nás dosud neznámých
autorů. Povídková sbírka Grega Egana potvrzuje šťastnou ruku áefka při
výběru titulů. Sbírka obsahuje 14 většinou výborných povídek. Egan je
hodně psychologický, děj nespočívá jen v tom, co se děje navenek, ale
i v tom, co se děje uvnitř jeho hrdinů. Rovněž poměrně podrobně popisuje
technické detaily svých vynálezů.
Věčný atentátník - Netradiční rozuzlení časovky se snahou
zvláštního agenta zabránit změnám.
Deník sta světelných let - Co budete dělat, když dopředu
víte, co jste v daný okamžik udělali.
Laskání - Máte-li prachy, můžete nechat oživovat své
oblíbené obrazy, i kdybyste kvůli tomu měli stvořit živou bytost.
Axiomat - Zabili vám přítelkyni. Vy byste asi nežili
několik let pro pomstu. Hrdina téhle povídky ano. Ale aby dokázal zabít,
potřebuje berličku speciálního implantátu.
Bezpečnostní schránka - Budete-li se každý den probouzet
v jiném těle, budete si přece někde nechávat informace o sobě samém.
Vidění - být ve svém těle je normální, ale být současně
také mimo něj a pozorovat se je jistě zajímavé.
Únos - Když je virtuální realita dokonalá, i vy se
necháte vydírat a platíte za svou unesenou ženu, ačkoliv víte, že unesena
ve skutečnosti nebyla.
Učím se být sám sebou - V hlavě máte drahokam, který
se odmala učí být vámi, aby v dospělosti převzal vládu nad vaším tělem.
To není jen tak a hrdina má z toho trauma.
Do tmy - U nás již publikovaná povídka o tajemné zóně,
která vám dovolí pohyb jen jedním směrem a běda, jestli se před vás postaví
nepřekonatelná překážka. Zachraňovat v této zóně není rozhodně pro sraby
a hlupáky.
Láska jak má být - Po nehodě je jediným řešením nechat
manželovi vypěstovat klon, nové tělo. Ale za jakou cenu a s jakou perspektivou?
Morální virolog - Moralista, virolog = vražedná kombinace.
Při vývoji viru smrtelného pro cizoložníky se ale snadno na něco zapomene.
Blíž - Jaký asi bude sex, když si s přítelkyní vyměníte
těla nebo se budete milovat se svojí kopií?
Nestabilní dráhy v prostoru lži - Je vaše nezařazení
do určité skupiny opravdu nezařazením nebo se tím také někam řadíte? .
* * * * 1/2 VP Greg Egan - Axiomat, AF 167 1998
Kedrigernovo kouzlo
se vrátilo. Zajásal jsem, když jsem na pultě Krakatitu
zahlédl další příběh o Kedrigernovi. Mám pro tyto pohádky opravdovou slabost.
Ani tentokrát jsem se nezklamal. V knížce popisující Kedrigerna jako malého
kluka přivedeného teprve na cestu k čarodějnictví najdete stejnou porci
laskavého humoru jako v těch předchozích. Kedrigernovou hlavní úlohou
je učit se na čaroděje. Ale stihne při tom i velké dobrodružství se zlým
čarodějem Acheronem, proti kterému je přinucen bojovat. Všechno pochopitelně
dobře dopadne a tak to má být. Moressy se ale v této knížce trochu odchýlil
od původního stylu a to v tom, že v této knize zemře několik lidí. Je
to realističtější, ale ne tak hezké.
* * * * VP John Morressy - Mladý Kedrigern a první kouzlo, Polaris
1998
Rowana
Není to knížka nejnovější, občas si prostě přečtu i
nějaký ten restík, ale protože mě opravdu zaujala, i teď Vám ji chci přiblížit.
Komunikace a doprava mezi světy společenství planet
závisí na paranormálních schopnostech nemnoha desítek a stovek výjimečných
jedinců. Telekineze, telepatie a další telata a jiné schopnosti postrkují
kosmické lodě i myšlenky vesmírem, pomáhají i v jiných oborech. Ale těch
nejlepších – hlavních je jen pár.
Nesmírně silnému televýkřiku malého dítěte je proto
věnována velká pozornost nejen ze strany hlavní Siglen, ale i nejvyššího
hlavního Reidingera ze Země. Dítě se podařilo najít pod nánosy bahna,
které zničilo celou hornickou osadu a zabilo i oba jeho rodiče. Dívenka
byla zachráněna a její složité a nehodou poznamenané výchově byla věnována
mimořádná pozornost.
Autorka v několika vstupech sleduje Rowanin život,
ale podrobněji ho popisuje až v nejzajímavější fázi, v dospívání. Vývoj
mladé dívky v ženu je popsán poměrně stručně, přesto s pochopením odlišností,
které nese s sebou Rowanina výjimečnost.
Děj nebudu nijak přibližovat, přeštěte si. Snad jen
ťuknu, že je dostatečně akční (včetně útoku mimozemské civilizace, dostatečně
milostný (nemám rád bezpohlavní hrdiny), dostatečně prokreslený a věrohodný.
Můj osmý smysl pro logično tentokrát nekřičel, snadjen párkrát zabroukal.
* * * * VP Anne McCaffreyová – Rowana, Laser 1997
Tma jako v ...
Myslím si, že tento název by podstatu knihy vystihoval
poněkud lépe, ale to už nechám na úsudku každého z vás. Nic to ovšem nemění
na faktu, že Tma je jeden z nejlepších katastrofických románů, které jsem
v poslední době četla. Svým naturalistickým popisem situace, do níž se
lidstvo dostalo po totálním výpadku elektřiny, se kniha řadí mezi nejbrutálnější
romány na poli české scifi, což jí ani v nejmenším neškodí, spíše naopak.
Kdo měl možnost přečíst si původní nedokončenou verzi v Klonu ’96, asi
ví, o čem mluvím. Jediná věc, která mě na Tmě překvapuje, je závěr a já
si nejsem jistá, jestli příjemně nebo naopak. Celkové rozuzlení, kdy na
řadu přijdou mimozemšťané mně připadá až moc „nereálné“ vzhledem k prostředkům,
které použijí. Po celou dobu četby nemáte pocit, že čtete scifi, jelikož
téma je nám lidem blízké, a proto konec působí jako něco navíc, co má
knihu více posunout do scifi literatury. Celkový dojem z Tmy je více než
dobrý a řadí ji mezi jednu z nejlepších knih poslední doby ve scifi.
* * * * LH Ondřej Neff - Tma, Milenium Publishing _98
|