Na jarní poradu se mi 14 dní před Avalconem opravdu nehodilo jet, zejména ne takovou dálku. Při představě, že v pět půjdu z práce, sednu do auta, hodinu se budu probíjet na kraj Prahy a pak 5 hodin pojedu do Kopřivnice, mi zapálilo, že by bylo vhodné navštívit jednoho zákazníka, který po mně ostatně toužil už delší dobu. Domluvil jsem si ještě jednu schůzku v těch končinách, abych nejel nadarmo a vyrazil jsem už ráno, v doprovodu Michaela Bronce. V průběhu dne jsem vyřídil pracovní záležitosti, ale ve dvě hodiny jsem už byl skoro na půlce cesty a připravený vyrazit. Takže do Kopřivnice jsme dorazili o půl šesté v sílícím dešti.
   Deště jsme si užili vrchovatě, protože vyznačení ubytovny nebylo na mapce přesné a tak jsme chodili po inkriminované ulici a pátrali po ubytovně Tatrarest. Našli jsme, ale ukázalo se že je to nepravá. Tu pravou jsme mokří našli po telefonické konzultaci s Romanem Krestou. Ať žijou mobilní telefony!
    Ubytovali jsme se, převlékli a vydali se k zamluveným stolům v restauraci přímo pod ubytovnou. Bylo tam příjemně. Pokecal jsem především s Karlem „Netopejrem“ Petříkem. S ním jsme také rozjeli přemlouvací kampaň za návštěvu Parconu u domorodkyň. Nejdřív jsme přisedli ke dvěma „paničkám“. Přišly mi trochu starší a tak jsem se těšil, že budou vědět, co chtějí. Ale Kopřivnice je na Moravě a nějaké odskoky od rodinného krbu na jednu noc jsou tady asi něčím neznámým, takže jsme neuspěli s našimi představami o pořádném mejdanu zakončeném co nejpříjemněji. Taky jsem užasl, když jsem se dozvěděl, že jsou stejně staré jako já. Buď tedy vypadaly starší nebo si já namlouvám, že vypadám mladší. Snažili jsme si připravit půdu na příště a lákali jsme ony dvě osoby na Parcon. Možná se tedy sejdeme 2.7. na témže místě. Svědky u toho ale nepotřebujeme.
    Na stejné místo a čas jsme potom lákali další dvě osoby. Mladší, hezčí, důvěřivější, ale stejně ohavně slušné. Zejména jedna z nich mi připomínala jednu osobu nedávnou minulou a tak jsem se z nostalgických důvodů snažil udělat dojem. Jako Pražák jsem ho snad i udělal, dokonce natolik, že čekám, jestli si nebudou holky chtít udělat výlet do Prahy. To víte, při fernetu člověk slíbí i možnost přespání, zvlášť když ví, že bydlí v garsonce s letištěm.
    V sobotu jsem se vzbudil asi o půl deváté, po čtyřech hodinách spánku, ale kupodivu docela fit. Žádný bolehlav ani nevolnost. Po sprše následovala snídaně a bylo mi fajn.
    Porada začala přímo v kulturním domě, kde se bude odehrávat Parcon. Později jsme měli možnost KD projít. Je perfektně technicky zařízený, ale možná příliš předimenzovaný, pro con určitě. Taky je drahý, 25.000 za den.
    Na programu byly tradiční body. Představení účastníků. Nový klub Exorcist. Volili jsme Mloka za zásluhy a Ludvíka, připomenuto bylo i 20. výročí vzniku Čs. Fandomu. Marvin žádal, aby body jednání byly před poradou známy a diskutovány na stránkách Interkomu. Jeho požadavek ale nebyl podložen přijatelným konkrétním řešením a tak se vše vyřešilo slibem, že se v IK příště objeví přibližný program předem, s výzvou k podání návrhů a že bude možnost prodiskutovat vše v e-mailech, neboť drtivá většina je už na Internetu aspoň touto formou.
    Mluvilo se o přípravách na Parcon 99. Romana Krestu jsem musel zkritizovat za jeho liknavost v propagaci conu, za nekonkrétní program a nezajištěnou smlouvu na ubytování. Jolana připomněla, že dokonce nedostala ani pozvánku na Poradu a někde v plénu se ozvalo totéž. Roman bude muset trochu zamakat, aby všechno zvládl.
    Parcon 2000 bude v Šumperku, žádné změny. Na 2001 kandiduje Praha (Krakatit, Společenstvo J.R.R. Tolkiena, Terminus) a Ostrava (KLF). Na 2002 jsem vyhlásil kandidaturu Chotěboře. Krátce jsme pohovořili o ostatních conech, udělal jsem poslední propagaci na Avalcon. O Bohemiaconu se rozhodne na Avalconu.
    Sekretářem pro Mloka a Ludvíka se stal Josef Vašát. Bude se starat o vyhlášení, hlasovací lístky, volbu. Důležitou formální záležitostí se stala změna v chápání postu prezidenta. Prezident je nyní chápán jako nestranný představitel celé organizace. Její páteř tvoří mezinárodní smlouva mezi Čs. Fandomem v Čechách a Čs. Fandomem na Slovensku. Tyto dvě organizace mají své Rady a Rady své předsedy. Volbou se stal novým předsedou Rady Čs. F. v Č. Michael Bronec. Rada byla potvrzena v současném složení.
    Já jsem podal zprávu o činnosti a výsledcích manažera Fandomu. Přes neúspěch ve shánění sponzorů jsem se mohl prokázat jinými výsledky (obnova Fandománie, Opatcon, práce v Lize podpory neofanů, zahájení spolupráce s Fantastickými Fakty, …) a tak jsem byl potvrzen v dočasné funkci. Z funkce byla vydělena funkce tiskového mluvčího, jímž byl zvolen Přemek Houžvička, který přijel na poradu za SFK Krakatit. Má k novinám a novinářům blízko, takže bude-li mít o čem psát, možná se jednou setkáme s informacemi o SF akcích i jinde. Jen aby bylo o čem psát. Vyzval jsem všechny, aby mi posílali zprávy o akcích včas, protože je zpracuji pro Ikarii, Přemka, Interkom, Fantáziu, SF server a fanziny, informační stolek ČS. Fandomu na conech atd.
    Velká debata se odvinula kolem Ceny Karla Čapka, protože M. Bronec požadoval nějaké výhody pro vítěze. Jeho požadavek je pochopitelný a oprávněný, protože spousta autorů na cony nejezdí a předávání cen je pak nedůstojné. Usnadnit jim alespoň finančně rozhodování by měla podpora ze strany pořadatelů. Bohužel nebyly hlasovány jednoznačné podmínky pro příští pořadatele Parconů. Fandom si neuvědomuje, že má nějaké zboží (CKČ, Parcon i jiné), za které může něco chtít. Spousta lidí chápe sebeměkčí podmínky jako omezování.
    Proběhlo ještě několik bodů, ale ne natolik podstatných, aby mi uvízly v paměti. A protože nebylo kde večer v klidu posedět a v hospodě je strašný randál, ušetřil jsem za další nocleh. V šest jsme se ve složení Rampas, Houžvička, Bronec a já vydali ku Praze. Dorazili jsme kolem jedenácté a já si liboval, co všechno za neděli doženu v přípravě Avalconu.