Mars - rovníkový průměr 6794.4 km, perioda rotace 24 dny 37 hodin 23 minut, střední vzdálenost od Slunce 227900000 km, oběžná doba 686.98 dne. Má dva měsíce: Phobos - průměr 46 km a Deimos - průměr 26 km.
    Prvním vyslancem k Marsu byla sovětská sonda Mars 1. Odstartovala raketou Sojuz 1.11.1962, vážila 893.5 kg. 21.3.1963 s ní bylo ztraceno spojení pro poruchu orientace. Okolo Marsu proletěla 20.6.1963 ve vzdálenosti 19300 km.
    Prvním úspěšným pokusem byl Mariner 4. Ten odstartoval raketou Atlas Agena 28.11.1964 a vážil 261 kg. Okolo Marsu prolétl 15.7.1965 ve vzdálenosti 9846 km a pořídil 22 snímků povrchu s rozlišením 3 km.
    Následovaly Mariner 6 a 7. Ty odstartovaly raketou Atlas Centaur 25.2.1969 a 27.3.1969. Mariner 6 proletěl okolo Marsu 31.7.1969 ve výši 3200 km nad rovníkem a pořídil 24 snímků. Mariner 7 prolétl okolo Marsu 5.8.1969 ve výši 3200 km nad jižním pólem a pořídil 33 fotografií.
    Mariner 9 odstartoval raketou Atlas Centaur 30.5.1971 a vážil 995 kg. Čtrnáctého listopadu 1971 se stal první umělou družicí Marsu. Činnost ukončil 27.10.1971 a pořídil 7329 snímků povrchu.
    Sovětský Svaz obnovil své lety k Marsu sondami Mars 2 a3. Ty odstartovaly 19.5.1971 a 28.5.1971 raketou Proton a vážily 4560 kg. Po příletu k Marsu se od Marsu 2 oddělilo přistávací pouzdro, se kterým se ale nepodařilo navázat spojení. Mars 2 se stal 27.11.1971 druhou umělou družicí Marsu. Také od Marsu 3 se 2.12.1971 oddělilo přistávací pouzdro, ale po přistání na Marsu se nepodařilo navázat spojení. Mars 3 se také stal další umělou družicí Marsu.
    Mars 4 a 5 odstartovaly raketou Proton 21.7 a 25.7.1973 a vážily 2500 kg. Mars 6 a 7 odstartovaly raketou Proton 5.8. 9.8.1973 a vážily 2300 kg. Mars 4 se měl stát umělou družicí Marsu, ale pro potíže s telemetrií se nezapálil brzdící motor a sonda proletěla 10.2.1974 ve výši 2200 km kolem Marsu. Lépe se vedlo Marsu 5, který se 12.2.1974 stal umělou družicí Marsu. Mars 6 a 7 se měly pokusit o přistání na Marsu, ale selhaly. Od Marsu 6 se sice oddělilo přistávací pouzdro, ale těsně před přistáním s ním bylo ztraceno spojení. U přistávacího pouzdra Marsu 7 se nepodařilo ani zapálit brzdící motor.
    Dokonale úspěšní byli Američané se sondami Viking 1 a 2. Ty odstartovaly raketou Titan III E Centaur 20.8.1975 a 9.9.1975 a vážily 3445 kg. Skládaly se ze dvou částí - družicové a přistávací. Viking 1 se 19.6.1976 stal umělou družicí Marsu. Protože původně vybraná oblast přistání se ukázala jako nevhodná, byla vybrána jiná oblast. V té 20.7.1976 úspěšně dosedl přistávací modul. Viking 2 se stal družicí Marsu 7.8.1976. Také zde se ještě na Zemi vybraná oblast pro přistání ukázala nevhodnou a tak k úspěšnému přistání 3.9.1976 došlo v náhradní oblasti. Vědecké vybavení na přistávacích modulech bylo zaměřeno hlavně na chemický rozbor půdy a atmosféry s cílem zjistit známky života na Marsu. Výsledky pokusů byly ale záporné.
    Sovětský Svaz učinil další pokus sondami Fobos 1 a 2. Ty odstartovaly raketou Proton 7.7. a 12.7. 1988 a vážily 6220 kg. Jejich hlavním cílem byl výzkum měsíce Marsu Phobos, včetně přistání na jeho povrchu. K sondě Fobos 1 byl při pravidelném spojení 29.8.1988 vyslán chybný povel, který způsobil vypojení stabilizačního systému a v důsledku ztráty orientace došlo k vybití palubních akumulátorů a ke ztrátě sondy. Fobos 2 se 29.1.1989 stal umělou družicí Marsu. Po sérii korekcí se sonda dostala 21.3.1989 na synchronní dráhu s měsícem Phobos. Po spojení 27.3.1989 došlo v důsledku selhání palubního počítače ke ztrátě orientace a další spojení se již nepodařilo navázat.
    Také další pokus USA nebyl úspěšný. 25.9.1992 vypustily raketou Titan 3 2573 kg vážící Mars Observer, který se měl stát umělou družicí Marsu. 22.8.1993 bylo sondou ztraceno spojení. Nejpravděpodobnější příčinou havárie bylo poškození výbuchem poté, co netěsnící ventil způsobil smíšení okysličovadla a paliva v potrubí hlavního pohonného systému.
    Další výpravy - Mars Global Surveyor a Mars Pathfinder byly úspěšné, ale ztráta sondy Mars Climate Orbiter ukazuje, že Mars získal jméno po římském bohu války právem a že své tajemství nevydá bez boje. Uvidíme jak budou úspěšné další sondy.