Prvním lidským průzkumníkem vyslaným k vnějším planetám Sluneční soustavy se stala sonda Pioneer 10. Na svou dlouhou cestu odstartovala raketou Atlas-Centaur 2. března 1972 a vážila 270 kg, z toho bylo 30 kg vědeckých přístrojů a 27 kg paliva orientačního systému. Spojení se Zemí zajišťovala parabolická anténa o průměru 2.75 m a energii dodávají čtyři radioizotopové generátory. Okolo Jupiteru proletěla sonda 4. prosince 1973 ve výši 140 000 km nad horní hladinou mraků. Pořídila přes 300 snímků planety a první dva snímky měsíce Ganymed. Silná gravitace planety urychlila sondu tak, že se dostala na hyperbolickou dráhu a směřuje ven ze Sluneční soustavy.
    Druhý průzkumník, sonda Pioneer 11, stejná jako Pioneer 10, se vydala na cestu 6. dubna 1973. Okolo Jupiteru proletěla 3. prosince 1974 ve výši 42 828 km nad mraky. Získány zajímavé snímky polárních oblastí a Velké rudé skvrny, měření radiačních pásů a určena hmotnost měsíce Kallista. Při průletu byla sonda urychlena a nasměrován směrem k Saturnu. Okolo něho proletěla 1. září 1979 ve výši 30 000 km nad vnějším okrajem prstenců a poté 21 400 km nad horní vrstvou mraků planety. Získány první detailní snímky planety a prstenců, objeveny dva nové měsíce. Také Pioneer 11 pokračuje v letu ven ze Sluneční soustavy.
    Obě sondy mají na palubě plaketu - pozlacenou hliníkovou destičku s rozměry 152x229 mm - s poselstvím případné mimozemské civilizaci navrženou dr. Carlem Saganem a nakreslenou jeho ženou Lindou.
    Dalšími průzkumníky byly sondy Voyager o hmotnosti 822 kg, z toho 105 kg vědeckých přístrojů. Spojení se Zemí zajišťuje parabolická anténa o průměru 3.66 m, energii dodávají tři radioizotopové generátory.
    První se na cestu raketou Titan-Centaur vydal Voyager 2 - 20. srpna 1977 a 5. září 1977 následoval Voyager 1. Ten proletěl 5. března 1979 okolo Jupiteru ve výši 278 000 km nad vrstvou mraků, gravitačním polem byla urychlena směrem k Saturnu okolo kterého proletěla 13. listopadu 1980 ve výši 124 200 km nad oblačnou vrstvou. Poté sonda zamířila ven ze Sluneční soustavy.
    Voyager 2 proletěl kolem Jupiteru 9. července 1979 ve výši 643 000 km nad oblačnou vrstvou a směřoval k Saturnu. Ten minul 26. srpna 1981 ve výši 100 770 km a zamířil k Uranu, který minul 24. ledna 1986 ve vzdálenosti 81 600 km od vrstvy mraků a pokračoval k poslednímu cíli, planetě Neptun, kterou minul 25. srpna 1989 ve vzdálenosti 29 230 km od oblačné pokrývky planety.

    Mezi nejzajímavější vědecké poznatky, které sondy získaly, patří:
    Jupiter - detailní průzkum Velké rudé skvrny, objevena řada nových měsíců, nalezeny aktivní vulkány na Měsíci Io, ledová vrstva, kterou je pokryt měsíc Europa, objeven slabý prachový prstenec okolo Jupiteru.
    Saturn - detailně prozkoumána struktura prstenců, průzkum atmosféry, objevena řada nových měsíců.
    Uran - průzkum magnetosféry, radiačních pásů a atmosféry, objeveno 10 nových měsíců, průzkum prstenců planety.
    Neptun - průzkum atmosféry a magnetosféry, prstenců planety, objeveno několik nových měsíců.
    Také obě sondy Voyager nesou plaketu s pozdravem případným mimozemským civilizacím a zvukovou nahrávku.

   Posledním průzkumníkem vnějších planet je sonda Galileo, která nyní končí svoji misi k Jupiteru. Na svou cestu se vydala z paluby raketoplánu Atlantis 18. října 1989 a vážila 3003 kg. Byla složena ze dvou částí - družicové o hmotnosti 2668 kg a atmosférické o hmotnosti 335 kg.
    Družicová část, připravená NASA se stala 7. prosince 1995 umělou družicí Jupiteru a započala s průzkumem jeho soustavy.
    Atmosférické pouzdro připravené ESA se od družicové části oddělilo 13. července 1995 a pokračovalo po samostatné heliocentrické dráze k Jupiteru. Ke vstupu do atmosféry došlo 7. prosince 1999 rychlostí 47 km/s. Během první minuty dosáhlo přetížení 230 G a tepelný štít se rozžhavil na 14 000 C. Během další minuty se rychlost snížila asi na 0.5 km/s. V hloubce asi 40 km byl uvolněn nejdříve brzdící a stabilizační padák a za několik sekund nosný padák a oddělil se tepelný štít. Pouzdro vysílalo 57 minut a dosáhlo hloubky kolem 130 km.
    Podrobněji s výsledky mise Galileo Vás na předchozích stránkách ZA už seznámil Pavel Koten.
    Na cestě k Saturnu je nyní sonda Cassini. Odstartovala 15. října 1997 raketou Titan IV-Centaur. Sonda se skládá ze dvou částí - orbitální část váží 2150 kg a má se stát umělou družicí Saturnu, Huygensova sonda váží 350 kg a je určena k přistání na měsíci Titanu.
    Doufejme, že i tato sonda bude stejně úspěšná jako předešlé, a že se podaří získat nové nečekané poznatky o Saturnu a jeho systému.