Novinky z kosmonautiky 29
Od posledního letu raketoplánu Atlantis uplynulo dva a půl roku. Po návratu z poslední mise v říjnu 1997 byl Atlantis přesunut do výrobního závodu v Palmdale, kde se podrobil plánované údržbě. Ze všech úprav, kterým se podrobil, byla nejvíce nápadná přestavba pilotní kabiny, která byla vybavena novou palubní deskou s nejmodernějším indikačním systémem. Zpět na Cape Canaveral se vrátil 27. září 1998 a začal se připravovat na lety k ISS. Vzhledem ke skluzům ve výstavbě ISS ale i potížím v NASA se do vesmíru vypravil až v květnu 2000 při misi STS -101. V d_sledku zpoždění startu modulu Zvezda byla tato mise rozdělena do dvou letů - v květnu, před startem Zvezdy a v září po startu Zvezdy.
K první misi tedy Atlantis odstartoval 19. května 2000 v 6.11 hodin. Na palubě byla sedmičlenná posádka: velitel - J. D. Halsell Jr., pilot - S. J. Horowitz, letoví specialisté M. E. Weberová a J. N. Williams a dále členové budoucí druhé dlouhodobé osádky ISS J. S. Voss, S. J. Helmsová a J. V. Usačev.
Po navedení na oběžnou dráhu a nezbytných prověrkách byly otevřeny dveře nákladového prostoru. Večer se uskutečnila první korekce oběžné dráhy. Druhý den letu byly prověřeny systémy pro setkání s ISS, kontrola skafandr_ a další dvě korekce oběžné dráhy. Třetí den letu, po poslední korekci dráhy, se Atlantis spojil s ISS. Po kontole hermetičnosti spojení astronauti ještě zkontrolovali záchranný prostředek SAFER pro výstup do volného prostoru. K tomu došlo další den letu. Výstup podnikli Voss a Williams. Prvním úkolem byla oprava montáže amerického jeřábu OTD, který byl chybně nainstalován. Následovala instalace dalších dílů ruského jeřábu Strela. Tyto práce skončily dříve, než předpokládal plán, a tak se mohli oba astronauti kochat pohledy na Zemi a pořídit několik fotek. Poté pokračovali výměnou jedné z antén systému ECS a montáží osmi madel na povrch stanice. Výstup skončil po šesti hodinách a třiceti minutách nezbytným úklidem nářadí.
Další dny byly určeny práci uvnitř ISS. Na její palubu bylo přestěhováno více než 1360 kg nákladu. Usačev s Helmsovou vyměnili čtyři akumulátorové baterie za nové. Byla provedena přestavba pomocných vzduchovod_ klimatizačního systému, protože v beztížném stavu nedochází k cirkulaci vzduchu a při předchozích pobytech na ISS se ukázalo, že některé kouty nejsou dobře provětrány a dochází zde k hromadění oxidu uhličitého natolik, že to u některých astronaut_ vyvolalo mírnou otravu. Změna rozvodů tuto situaci značně vylepšila. Voss a Williams instalovali několik nových úložných skříněk za panely obložení obytného prostoru Zarji. Na palubu také instalovali veloergometr.
Piloti také několika manévry zvýšili oběžnou dráhu ISS, protože se začala nebezpečně snižovat a sama bez modulu Zvezda ji nemůže upravit.
Desátý den letu došlo k oddělení raketoplánu od ISS. Po inspekčním obletu stanice posádka zbytek dne odpočívala. Předposlední den letu byl věnován úklidu a prověrkám systémů raketoplánu. Atlantis přistál 29. května 2000.
Výstavba ISS konečně nabírá tempo.
12. července 2000 konečně s více než ročním zpožděním odstartoval ruský servisní modul Zvezda. Na oběžnou dráhu ho z kosmodromu Bajkonur vynesla raketa Proton-K. Modul je dlouhý 13 metrů, rozpětí slunečních panelů je 30 metrů a váží 19 tun. Na oběžné dráze se 26. července úspěšně spojil s modulem Zarja, který odstartoval už 20. listopadu 1998 a modulem Unity - start 4. prosince 1998. Pokud by se nemohl připojit v automatickém režimu, vyrazila by z Bajkonuru na lodi Sojuz - TM záchranná expedice ve složení G. Padalka, N. Budarin a K. Bowersox, která by se pokusila o jeho manuální připojení k ISS. 8. srpna k ISS odstartuje nákladní loď Progress M1, 8. září raketoplán Atlantis STS-106 a 5. řijna raketoplán Discovery STS-92. První stálá posádka ve složení W. Shepherd, J. Gidzenko a S. Krikaljov má odstartovat v lodi Sojuz TM 30. října 2000.
Letošní poslední let k ISS připadne na raketoplán Endeavor STS-97 30.listopadu.
k ZA 29
na Vesmírnou Odyseu
k ZA
na start