Asteroid
Od boku lodi se oddělila průzkumná sonda a zamířila k povrchu asteriodu. Její let byl sledován z velitelské kabiny. Těsně nad povrchem se sonda odmlčela. Navigátor se s ni marně snažil navázat spojení. Po chvíli toho nechal a tázavě se podíval na kapitána.
"Připravte další sondu typu S3 a naprogramujte okamžitý návrat po ztrátě spojení. "
Sonda pomalu klesala k povrchu, sledovaná přístroji a zraky členů posádky na obrazovkách v kabině. Několik okamžiků po ztrátě spojení šlehl přes obrazovku oslnivý záblesk. Sonda vybuchla.
Po chvilce ticha se ozval kapitán. "Ve výzkumu budeme pokračovat z oběžné dráhy. Především je nutné pořídit dokonalé snímky ve všech oblastech spektra a zjistit chemické a fyzikální parametry povrchu. Pak se uvidí co dál."
Posádka se začala mlčky rozcházet za svou prací. V nepřetržité práci uplynuly dva dny. Všichni se sešli na poradě, aby posoudili výsledky a dohodli se na dalším postupu. První promluvil geolog. "Chemické složení asteroidu je obvyklé pro kategorii APV. Jsou tu však dvě závažné výjimky.
Křemík se zde vyskytuje pouze v atomárním stavu. Žádným způsobem nebyl zjištěn ve sloučeninách, což je velmi neobvyklé. za druhé, byl zde zjištěn dosud neznámý izotop hafnia 181/72Hf v krystalické formě."
Dále pokračoval technik inženýr. "Volný výskyt křemíku by mohl naznačovat příčinu zničení obou sond. Zřejmě byl, nám dosud neznámým způsobem, uvolněn z přístrojů a materiálu, z kterých jsou sondy vyrobeny. Tento proces je velmi rychlý, jak naznačuje průběh zničení sond."
Jeho předpoklad se plně potvrdil. Z materiálu a součástek neobsahujících křemík se podařilo sestrojit vysílačku. Umístili ji na sondu, která přistála volným pádem na asteroidu. Vysílačka pracovala. Bylo jasné, že bez důkladného laboratorního výzkumu vzorků půdy se v řešení problému nedostanou dál.
Na dveře kapitánovy kajuty kdosi zaklepal.
"Vstupte!"
Do kabiny vešel technik inženýr. "Kapitáne, chci se pokusit přinést vzorky půdy."
"Jak si to představuješ?"
"Upravil jsem skafandr. Odstranili jsme všechny součástky obsahující křemík. Vlastní skafandr naštěstí žádný neobsahuje. Dýchání zajistí upravené dýchací přístroje. A pokud se pobyt venku neprotáhne déle jak čtyřicet minut, nebudu potřebovat ani úpravu chlazení. Víme, že efekt uvol-
ňování naštěstí nepůsobí do velké vzdálenosti od povrchu. Pokud se bude modul zdržovat nad touto vzdáleností a na chapadlo pod něj umístíme malou kabinku, daly by se z ní odebrat vzorky ."
"Není to špatně vymyšlené, uvidíme, co tomu řeknou ostatní."
Modul stál na místě v prostoru a mírně se zachvíval vibracemi raketového motoru. Kabinka se pomalu oddělila od modulu a začala se blížit k povrchu. Inženýr cítil, jak mu srdce tluče až v hrdle. Snažil se být klidný. Kabinka skoro neznatelně dosedla na povrch. Inženýr pomalu zvedl ruku na
otvírací mechanismus. Na okamžik zaváhal, ale pak stiskl páku.
"Krystaly izotopu hafnia absorbují ultrafialové záření slunce, vzniká tak frekvence, která exituje atomy křemíku a nedovoluje, aby se vázaly ve sloučeninách. Tím je záhada asteroidu vyřešena," zakončil fyzik výpravy svou přednášku.
Motory Zinonie začaly pracovat a postupně změnily dráhu letu. Loď zamířila k dalšímu asteroidu.
k obsahu ZA 3
k Povídkám
ke Zbraním Avalonu