Přehled kosmonautiky 1991
V roce 1991 nebyla vypuštěna žádná meziplanetární sonda. Pilotovaných letů bylo osm, dva sovětské a šest amerických raketoplánů. Vědeckých družic bylo 21 a 5 startů uskutečnily lodě Progress určené k zásobování orbitální stanice Mir. Na stanici Mir pra- covala od prosince 1990 osmá základní posádka. Ke stanici odstartovala 2.12.90 v kosmické lodi Sojuz TM-11 společně s prvním japonským kosmonautem. Posádka zvládla během 175 dní dlouhého pobytu kromě běžných pozorování i odbavení nákladní automatické lodi Progress M6 a Progress M7, se kterým byly problémy v důsledku poškození parabolické antény systému Kurs.
18.5.1991 odstartovala kosmická loď Sojuz TM -12, která dopravila ke stanici de- vátou základní posádku. Na palubě byla také první britská kosmonautka Helen Sharman, která se vrátila na zemi po osmi dnech v v lodi Sojuz TM-11
2.10.1991 odstartovala kosmická loď Sojuz TM-13. Letu se zúčastnil výzkumník Viehböck Francouzský první rakouský kosmonaut. Posádky na stanici MIR uskutečnily během roku 10 výstupů do volného prostoru v celkové délce čtyřicet tři hodin.Při výstupech byly provedeny opravy a výměny poškozených dílů. začaly práce s příhradovou konstrukcí v rámci experimentu Sofora, jehož cílem je ověřování nových metod montáže rozměrných konstrukcí v kosmu s použitím termomechanických a materiálů s tvarovou pamětí.
STS-37 Atlantis 5.4.-11.4.91. Osmý let raketoplánu. V nákladovém prostoru byla dosud nejtěžší civilní americká družice GRO (15 620 kg). za letu se uskutečnili dva výstupy do volného prostoru, první po pěti letech. Mimo jiné byly také vyzkoušeny varianty vozíku CETA pro přesun kosmonautů po povrchu budoucí stanice.
STS-39 Diskovery 28.4.-6.5.91. Dvanáctý let raketoplánu. V nákladovém prostoru byla řada samostatných přístrojů.
STS-40 Columbia 5.6.-14.6. 11.let. Laboratoř Spacelab a experimentální přístroje.
STS-43 Atlantis 2.8-11.8.91. Devátý let. Prototypy zařízení pro budoucí stanici.
STS-48 Discovery 12.9-18.9.91. Třináctý let. Družice zaRS a dalších osm vědeckých zařízení. Raketoplán posloužil také pro kalibraci optického sledovacího systému vojenského letectva AMOS.
STS-44 Atlantis 24.11.-1.12.91. Desátý let, vojenský, s částečně utajeným posláním. Byl zaměřen na možnosti operativního vizuálního průzkumu pro taktické účely. Let byl zkrácen vzhledem k poruše jedné ze tří inerciálních plošin systému orientace.
k obsahu ZA 3
na Vesmírnou Odyseu
ke Zbraním Avalonu