Předpremiéra a premiéra NEXUS |
||
|
||
Obálka třetího čísla Zbraní Avalonu napovídá, že se budeme v tomto čísle více věnovat filmu NEXUS. Následující dvě stránky Vám přiblíží jak film samotný, tak i mé zážitky z předpremiéry a premiéry filmu, na které jsem byl pozvaný v rámci placené reklamy firmy Andromeda. Nejdříve trochu "historie". O natáčení filmu Nexus jsem se dozvěděl poprvé z krátké zmínky v časopise VTM. V té době jsem pracoval coby marketingový pracovník pro firmu Bismarck, která vyrábí stavebnice plastikových modelů vojenských lodí. Coby zarytého, i když divokého fana, mne napadlo nabízející se spojení vyrábět modely kosmidel z tohoto filmu. První kontakt pro ověření reálnosti úmyslu jsem zahájil s firmou Trilobit, trikovým studiem Barrandov (viz obálka 1. čísla). Pan Baloun, zástupce šéfa uvítal moji nabídku a společně jsme na několika jednáních projednávali podrobnosti. To už jsem ve firrmě oznámil rýsující se možnosti a byl pověřen jednat za Bismarck. Jednání byla úspěšná, přizvaní odborníci z Bismarcku potvrdili zajímavost projektu a nic nebránilo zahájení prací. Byla podepsána předběžná smlouva o předání originálních modelů a konstruktér začal s rozkreslováním prvního modelu Tarkesh. Zároveň producent filmu, pan Vladimír Soják připravoval smlouvu o převzetí autorských práv. Práce pokračovaly, čas plynul a vedení Bismarcku nebylo schopné, přes několikrát odložený termín, podepsat konečnou smlouvu. V září jsem odešel od Bismarcku kvůli vlastnímu projektu a neshodám s neschopným vedením. Ve firmě nebyl nikdo, komu by na projektu záleželo a tím došlo k obrovským zdržením ve výrobě, která byla zahájena přesto, že smlouva ještě nebyla podepsána. Přes odložení premiéry filmu nejdříve z listopadu 93 na únor 94 a posléze na červen 94, nebyla firma Bismarck schopna dokončit model Tarkesh k premiéře. Nyní je model téměř dokončen, ale Bismarck nemá peníze na zaplacení výroby, tisku obalů a návodů a zaplacení autorských práv stále ještě nepodepsané smlouvy, takže lze pochybovat o tom, že bude v dohledné době na trhu. Pokud bude, jeho cena bude ale tak vysoká (asi 300 Kč), že o jeho úspěchu vzhledem ke "kvalitám" filmu pochybuji. Samozřejmě vyvíjím určitou snahu o převzetí výroby, ale je příliš mnoho neznámých faktorů a riziko ztráty je zatím moc velké. Uvedl jsem už, že premiéra filmu byla dvakrát odložena. Poprvé to bylo z důvodu uvedení Jurského parku do kin v prakticky stejném termínu, podruhé přesně nevím, ale z dalších informací odhaduji, že kvůli problémům s financemi od koprodukčních partnerů. Nedostatek financí je pravděpodobný, protože z původně plánované ohromné reklamní show sešlo. Jen pro ilustraci, v návrhu reklamní kampaně je masivní reklama v časopisech, rozhlase, propagační pořady v televizi, velkoplošné plakáty, dále scénická propagace zahrnující zavěšení makety kosmické lodi nad Václavským náměstím, doprovázená laserovými efekty. V den premiéry měly být použita helikoptéra, požární plošina, postavy v maskách, rozsev kalendáříčků s letopočtem 12 992. Naplánován byl i výbuch, přehlídka robotů.... No, vcelku blázinec a to nemluvím o tom, jakým způsobem je v plánu kampaně uveden. Plány byly velké, ale skutek utek. Je ale i možné, že zástupci české strany dobře posoudili kvalitu filmu a rozhodli se neztrapnit se a nevyhodit zbytečně peníze. Jediné, co bylo realizováno, byl speciální komiks IKARIE NEXUS. K němu později. Předpremiéra filmu se konala na Václavském náměstí v kině Praha. To je malé kino, vhodné právě pro tyto příležitosti. Na úvod promluvil pan Soják, uvedl film a promítání začalo. Protože jsem již před tím viděl promotion videokazetu, nečekal jsem nějaký zázrak, vcelku se dalo říci, že asi patnáctiminutový sestřih film v podstatě vystihl. Zázrak se také nedostavil. Film je hrozný, ale o tom dále. V průběhu filmu se několikrát ozval smích a přítomní novináři se netajili svým odsouzením. Nexus skončil a po malé pauze, ve které jsem nainstaloval na pódium předem připravený stojan s modely Andromedy, se pokračovalo tiskovou konferencí. Začátek uvedla mluvčí Krátkého filmu, představila jednotlivé hosty a Andromedu. Přítomni byli: pan Soják - producent filmu, pan Uldrich - šéf Trilobitu, pan Knoflíček - šéf Krátkého filmu, Martin Zhouf - výtvarník a se zpožděním dorazil i představitel jedné z rolí - pan Kanyza. Novináři asi nebyli příliš zvědaví nebo byli v šoku z té hrůzy, každopádně se příliš neptali. Pan Knoflíček v podstatě dotazům předešel svými rozsáhlými odpověďmi, spíše prohlášeními, které měly předejít dotazům ke kvalitě filmu. Vysvětlení asi všechny uspokojilo. Jednalo se v podstatě o to, že hlavní koproducent, španělská strana, měl svoje, a bohužel úplně debilní, představy o tom, jak má sci-fi film vypadat. Dozvěděli jsme se, že režisér je ve Španělsku velmi uznávaný, ale když se někdo bez zkušeností a bez odborného poradce hrne poprvé do sci-fi, měl by si nechat poradit. Nenechal. Vzhledem k problémům při rozdělování podílů práce a výsledků došlo k nějakým sporům mezi koproducenty a tak došlo k dalším zdržením a změnám. Španělé odmítali počítačové triky a i když nejsem bezvýhradný fanda těchto triků, zdaleka by neškodilo sem tam něco použít. Také jsme se dozvěděli, že klasické triky byly hodnoceny zahraničními odborníky výborně a že tak byl splněn hlavní účel české účasti, totiž ukázat světu, co je možné u nás dokázat. Původně prý neměla být točena česká verze filmu, takže lze snad věřit, že šlo opravdu o ukázání se a ne o natočení perfektního filmu pro naše, zřejmě náročnější diváky. Film bude i na videokazetách. Tiskovka skončila poměrně rychle, dost mě to zklamalo. U baru si někteří dali občerstvení, já ještě prohodil pár slov s pány Sojákem, Uldrichem, Knoflíčkem, zastavil jsem se i u Martina Zhoufa ohledně naší spolupráce, mluvil jsem s panem Šorelem z ABC, sbalil modely a pár nabízených plakátů a odešel. Málem bych zapomněl na I. Adamoviče, vedle kterého jsem seděl. Slavnostní premiéra proběhla beze vší slávy v Paláci kultury o tři dny později, tedy 23.6. Sál byl téměř plný a trapný konferenciér s hrozným vyjadřováním uvedl naše tvůrce. Žádný z koproducentů si nenašel čas a tak jsme se obešli bez nich. Chyběl i ředitel Krátkého filmu pan Knoflíček. Při uvedení jeho jména a omluvy spustili shora asi dvoumetrový knoflík, pro přesnost dodávám, že v barvě světlé se čtyřmi otvory. Představili nám: J.Štampfest - výtvarník, Milfait - kamera, J. Švarc - architekt, Uldrich a T. Baloun - Trilobit, J.Rumler - trik. kamera, M. Poledník - trik. architekt, P. Pulkrábek - kostýmy, N. Týbová - uměl. maskér, J. Štolba - spec. efekty, L. Lahoda - kaskadér, E. Čížkovská a M. Táborský - herci, V. Soják-produkce, D. Rouha - produkce. V hledišti jsem zahlédl O. Neffa, M. Zhoufa, mluvil jsem s V. Ríšou. Předání kytic proběhlo a film začal. Byl už jsem připravený a tak se mé papíry v temnotě kina plnily poznámkami k filmu. Ještě v průběhu filmu se někteří lidé zvedali a odcházeli. Patrně usoudili, že další pobyt by uškodil jejich zdraví. V předsálí se prodával komiks Nexus, ale na mé straně sálu se jich před filmem prodalo pouhopouhých 27 (bodejž] by ne, když stojí 35 Kč) a jak jsme se s někým shodli, po zhlédnutí filmu si už ho nikdo nekoupí. Na obranu komiksu musím říci, že Jaroslav Jiran zachránil několika úpravami smysl, který film postrádal, a že malíř Karel Zeman odvedl dobrou práci. Cena komiksu je prý vysoká proto, že se nepodařilo sehnat dostatek reklam. Myslím si, že na Barrandově jsou zvyklí mrhat penězi a komiks určitě šel udělat levněji a cena je vysoká zbytečně. Konečně k hodnocení filmu. Začátek odhalí, že v roce 12 992 nevědí, že výbuch Slunce se dá zjistit dopředu a není nutné odlétat na poslední chvíli, zvláště ne v pouhopouhých dvou lodích z celé planety. Z trysek lodí neproudil ani teplý vzduch. Výbuch slunce a následně zeměkoule byl trikově mizerný, jako když praskne balónek. Jedna z lodí byla zasažena. Druhá pokračovala na planetu Taron. Přistěhovalci dostali pouštní oblast a museli vládci planety (? jeden vládce planety?) výměnou za scandium nutné k syntetizaci vody dávat vědecké poznatky a nadějné děti. (Copak síla kosmické lodi je tak malá, že si nemohli na zaostalejší planetě vynutit důstojnější postavení, copak vědci nejsou schopni vyrobit vyvíječ vody, když jsou schopni postavit nový reaktor do lodi? - viz dále.) Sál porad pozemšťanů byl pěkný, ale spíše do fantasy. Zato Tarnovo město bylo nádherné, viděl jsem ho i ve skutečnosti v ateliéru, nejen na plátně. Tarn požaduje Zilii, dceru krále!? pozemšťanů. Zilie z obavy před represemi nastupuje do jedné z Tarnových útočných lodí Tarkeshe a odlétá do města. Let Tarkeshů nahoru a dolů byl slabý trikově a jasně modrá, typicky pozemská barva nebe nepřidá na věrohodnosti. Hlavní klaďas se zatím kdesi ve vesmíru cvičí v moudrostech věků. Přesto pak stále působí jako naprostý idiot. Ve snu se setká se Zílií. Ocitnou se v neznámém místě a dialog je asi následující: „Kdo jsi?“ „Zílie.“ „Kde to jsme?“ „Nevím“ „Vypadáš jako bys poprvé viděl ženu“ „Ano.“ „Je to možné? Je to pravda?“ (Jsou kdovíkde a ji zajímají kraviny.) „Ano“ „Ani ses nikdy nelíbal?“ (Jak duchaplné.) „Ano... A co to je?“ ....líbání... „Ty ses už někdy líbala?“ „Ano, s tebou, když jsi spal.“ (Vidí se poprvé a ona ho už před tím líbala!) „Proč?“ „Asi to tak mělo být.“ (Bez komentáře.) Nato Athora mrskne shromáždění kouzelníků vesmírem až na Taron (jen tak). Athor se objeví v místnosti u zajaté Zílie. Nevydrží však nápor energie a ukáže se tak, že jím byl Tarn, který pomocí kouzelníka Azara a jeho krystalu („Zatavil jsem do něj ducha pravdy“ – Bože, ta debilita!) změnil tvář, aby se zalíbil Zílii. Změna tváře je vyloženě trapná v době počítačových „mutací“. Krystal ale slábne a tak stačí jen na malé úkoly jako je poznání, že "Neposkvrněný přichází" a tak. Athora kouzelníci vyvrhnou na Taronu v typicky české krajině, kde břízky, duby a tráva jemně ševelí a nad tím vším se klene modrá obloha jak z pohlednic. Zatímco Athor sedí se zavřenýma očima, jeho pozdější průvodce krade kouzelné nože. Jenže to nezná Athora! „Neber ty nože, jsou moje.“ Okamžitě na to bez očekávání reakce se nože pod vlivem upřeného pohledu (ach!) rozpálí a lapka je musí vrátit. „Varoval jsem tě, neposlechl jsi.“ zazní současně s pohledem. Přísahám, že mezi těmi větami neuplynula ani vteřina. Oba je chytnou dendroidky, takové amazonky s biči, které po sexuálních hrátkách muže zabíjejí (dobrá hláška při vysvětlování). Athor se snaží osvobodit se prohlašováním za prorokovaného (to snad někdo četl Dunu), ale je nucen podstoupit zkoušku, protože si ho vyhlédla princezna dendroidek. (Zkouška spočívá ve spouštění tunelem, kde ječí ženské nebo co, no hrozná makačka.) Athor odmítl princeznu (to by mě ani nenapadlo) a myslí jen na Zílii. Tarkeshe zaútočí na dendroidky, protože krystal ukazuje, že nepřítel je tam. Ve vzduchu stojící Tarkesh je dost blbý, když mu z trysek nejde ani pára. Umírající královna dendroidek se pomate nebo co, protože najednou je Athor ten prorokovaný a doporučuje mu pomoci. Mezitím jedna z Tarnových žen (J. Švandová) chce svoji konkurentku otrávit, jenže Tarn na to přijde a šup s ní do Sálu mutací. (Maska má být ještěří, ale lidské rysy jsou tak výrazné!! Co myslíte, zabije střelná rána do ramene?) Jeden z pozemských vědců je ve spojení s povstalci v podzemí města. Předává jim paměť s plánem přítoků lávy ze sopky, která vytápí město. (Ještě před zasunutím do počítače se objeví obraz, asi 986ka.) Athor, lapka a tři dendroidky se dostanou do Tarkeshe (přilba vojáky nechrání ani před jemným úderem klackem a jeskynní nestvůra má vždy hlad). (Omotání bičem usmrtí!) Tarn monitoruje město pomocí krystalu. (Ovládací panely v místnosti jsou na efekt, o jejich funkci mám pochyby.) Athorova družina se schovala v odpadcích a pronikla do podzemí (odpadky ani všechny nepropadly). Kanálem teče voda, která splachuje odpadky do sopky! Jedna z dendroidek se nezachytila na řetězech a skončila v lávě. Ovšem v lávě nekončila voda, protože se prostě ztratila (bez páry!) Bylo vyhlášeno pátrání po Athorovi i s obrazem (Kontrola probíhá tak, že vojáci prohlédnou starého plešatého dědka, číslo na jeho krku a řeknou: „Ten to není.“.) Zílii v sarkofágu odvezli na Ostrov Beznaděje. Athor bez ohledu na situaci, plány povstalců a reálné možnosti prostě musí vidět Zílii. Ukecá vůdce povstalců, který mu poskytne na koleni postavenou kosmickou loď (bez pilota!). Přistání je perla. Let lodi znejistí, ozve se hluk a loď se zatřese. „Co se děje?“ „SELHAL BRZDOVÝ SYSTÉM!“ (Fakt, asi destičky.) Kde se vzala, tu se vzala mlha se objevila v tvrdě přistávším korábu. Deprese a beznaděj padly na posádku. Ale Athor se soustředil, zablýskal jedním z nožů a mlha a následky jsou okamžitě pryč. Na ostrově mají monitorovací systém, který přesně určuje pohyby jednotlivých osob (proč ho nepoužívají v městě a patlají se s krystalem, kde vidí jen to, že je někde ve městě?). Čekají, až se Athorovci dostanou ke kleci se Zílií. Na poslední chvíli princezna odstrčí Athora a zachrání ho tak před uštknutím hadem, který začne vylézat ze Zíliiny pusy. Past! Útok robotů na Athora začal. Pokyny robotům dává vysílačkou velitel. (Kdo mi vysvětlí, jak to, že po smrti velitele roboti znehybní? Hlavně, že jim přestanou blikat diody v očích.) Také smrt velitele je dobrá. Jeden z mutantů v kleci zachytí padajícího hada , hodí ho na velitele, který asi zemře leknutím, protože had neměl čas ani na uštknutí ani na uškrcení. Návrat do města zajistí nová loď pozemšťanů s novým reaktorem. (Tarn hlídá každý nesmysl a nevšimne si ani lodě povstalců vyráběné pomalu v jeho sklepě ani korábu pozemšťanů!) Tarn cítí konec, protože povstání vypuklo a Athor se blíží. Athor chce proniknout do paláce podzemím. Povstalci podminovali lávové proudy. „Bylo by možné výbuch pozdržet?" „Ne, sám jsem ho nastavil!“ (Pane bože, fakt to takhle řekli!) Athor jde na vlastní pěst a dendroidka a lapka dostanou průvodce podzemím. „Tudy se jde do paláce?“ „ANO, ALE TEĎ JSEM Z TOHO NĚJAK POPLETENÝ." (Kino vybuchlo smíchem, pochopitelně, protože to je takový idiotský nesmysl, že to snad ani není možné, největší hláška večera.) Zabočili do slepé uličky. „Promiňte.“ Athor zatím jedním nožem do čela! zlikvidoval velitele vojáků, druhým kouzelníka. (Kouzelník zčernal a dočista se roztekl jako černá zmrzlina.) Třetí nůž hodil po Tarnovi. Jenže ten uhnul a ani duševní síla (!) nestačila Tarna ošálit. Ještěže tam byly ženy. Dendroidka zabránila vlastním tělem výstřelu, Zílie hodila nůž zpět Athorovi a ten tentokrát trefil do srdce. Nestárnoucí Tarn se před očima měnil ve starce až skončil jako mumie. No a pak už jen polibek. (Zílie s Athorem, dodávám pro jistotu.) Ufffff. Předloha kreténská (míchat sci-fi, fantasy, nesmysly v poměru 30:30:40 je fakt na hlavu), scénář blbý (četl jsem), dialogy psal asi uklízeč a režisér tomu dal korunu. (Já bych mu dal dvě na telefon, aby se šel nahlásit.) Co je platné, že triky byly většinou dobré a že jich bylo hodně, co je platné, že čeští herci a herečky odvedli dobrou práci ( rozhodně lepší než toporný, arogantní a hloupý Athor a pitomá a ne zrovna hezká Zílie, na filmovou hvězdu byla spíš ošklivá), co je platné, že Martin Zhouf navrhl nádherné lodě a vůbec výtvarná úroveň byla báječná, co je to všechno platné, když neschopnost cizích koproducentů udělala z nadějného projektu céčkový film. Zdaleka nejlepším dojmem působil výkon hlavního záporáka Tarna (Oliver Tobias). Jeho postava nebyla tak prvoplánově jednoduchá Zloba, ale byla propracovanější a dobře zahraná. No a to si představte, že to celé stálo 5,5 milionu dolarů! |
||
k obsahu ZA 3 | ||
k Reportážím | ||
ke Zbraním Avalonu | ||