Útěk
"Ano, drahá?"
"zase se piplá s nějakými nesmysly. Utrácí peníze za krámy, kdy na jídlo nestačí! Radi bys měl hledat lépe placenou práci!"
"Zrovna dnes jsem se o to snail. Potkal jsem kamaráda z dětství, chodili jsme do stejné třídy. Je zde na sluební cestě a slíbil mi teplé místečko," lhal.
Matylda ztratila překvapením řeč. Vyuil toho a bez překáek zael do sklepa pokračovat v experimentech, o jejich výsledky jeho ena neprojevovala ádný zájem.
Celý střed jeho dílny zaujímala kabina spletená z tenkých vláken. Seňor Arensibia rozbalil balíček, který přinesl a začal montovat nové součástky. Kdy skončil, vyel nepozorovaně ze sklepa na ulici. Cíl jeho cesty byl v klenotnické dílně, kde pracoval u 25 let. Stráný ho přívětivě pozdravil.
Arensibia otevřel sejf a vzal z něj klenoty za více ne milion. Poté napsal svému zaměstnavateli dopis:
Seňore Marrgán!
Dost jsem si vytrpěl od Vás i od své eny. Pracoval jsem u Vás 25let a myslím, e jsem si zaslouil právo na těstí. Proto odjídím hodně daleko. Ani ena ani Vy mne nenajdete. Sestrojil jsem stroj času, odcházím s ním do roku 2969. Peníze si neberu, ale jako kompenzaci za dokonalou práci si
beru klenoty, ty se mi hodí.
Sbohem Arensibia.
Seňor Arensibia se rozloučil se stráným, vrátil se domů, astně se vyhnul setkání s Matyldou a neztráceje čas, veel do sklepa. S klenoty v kapsách vstoupil do kabiny. Sedl si a zmáčkl pedál. Paskal Arensibia otevřel dveře stroje času a vyel ven. Ocitl se v překrásné zahradě. za stromy se zvedaly stavby obdivuhodné architektury .
"Dobrý den," uslyel a kdy se obrátil, uviděl dva mue v přiléhavých stříbrných oděvech.
"Seňor ...eee... Arensibia?g
" Ano, to jsem já, co si přejete?"
"Jsme nuceni vás zatknout pro kráde perků v ceně deseti milionů, kterou jste provedl před tisíci lety ."
Otevřeli před ním stářím zaloutlé noviny, kde uviděl zprávu o krádei a svou fotografii. Noviny byly z 23. února 1969.
k obsahu ZA 3
k Povídkám
ke Zbraním Avalonu