Ruský podíl na ISS
Zvezda – klíčový prvek ruské části ISS a první plně Ruskem financovaný modul. Konstrukčně a vybavením vychází ze základního tělesa stanice Mir. Sestává ze čtyř bloků – přechodového, pracovního, distančního a služebního s pohonnou jednotkou. Je opatřen čtyřmi spojovacími uzly. Dva jsou v podélné ose – přední, který slouží ke spojení se Zarjou a zadní – slouží k připojování nákladních lodí Progress M. Zbývající dva jsou na boku přechodové komory – k hornímu bude připojena vědecko – energetická platforma a ke spodnímu Universální spojovací modul. Modul je opatřen dvěma panely slunečních článků a 13 průzory. Délka modulu je 13 m, pr. 4,15 m, hmotnost 20 660 kg.
Universální spojovací modul ( USM/UDM ) – konstrukčně a členěním vychází z bloku FGB. Jeho úkolem je přijímat moduly a zajišťovat jejich přemístění manipulátorem, přijímat nákladní lodě a mj. řízení stanice v klonění. Hmotnost modulu má být 18 340 kg, délka 12,36 m, pr. 4,1 ma objem hermetizované části 70 m3. Předpokládaný termín vypuštění r. 2003.
Vědecko energetická platforma – bude sestávat z 8 panelů slunečních článků a 4 protimeteorických štítu servisního modulu. Ke stanici ji dopraví raketoplány při 3 letech. V definitivní podobě bude dodávat stanici až 20 kw elektrické energie.
Výzkumné moduly ( IM ) – koncepce modulu bude zřejmě vycházet z osvědčené koncepce modulů stanice Mir. Nedostatek financí snížil počet ze 4 na 2. Definitivní podoba modulu se určuje.
Nákladní modul ( GTK-FGB ) – velký nákladní modul, který měl nahradit nákladní lodě Progress. Jeden takový modul by nahradil 3 lodi Progres. Jeho osud je nejasný.
Spojovací modul ( SO/DO ) – první z nich je dokončován v NPO Eněrgija. Vypuštěn by mohl být v květnu 2001.
Dalším velkým podílem Ruska na ISS, o kterém veřejnost prakticky nic neví a co zkresluje představy o zapojení Ruska do projektu, jsou nákladní lodi Progress M, které slouží k zásobování stanice pohonnými látkami a kusovým nákladem. Vypouštěny mají být s periodou zhruba 1,5 – 2 měsíců a do roku 2012 jich má být vypuštěno 56.
STS – 106/ISS-2A.2b
Hlavním cílem tohoto letu bylo spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí ISS. Raketoplán přivezl zásoby a materiál pro zajištění příletu a pobytu první stálé posádky ISS. Raketoplán Atlantis úspěšně odstartoval k letu STS-106 přesně podle plánu v pátek 08.09.2000 ve 12:45:47 UT. Navedení na dráhu proběhlo bez problémů a po vypojení hlavních motorů se raketoplán nacházel na základní přechodové dráze ve výšce 72 x 328 km. V apogeu pak byla prvním manévrem OMS dokončena cirkularizace oběžné dráhy. Po řadě korekčních manévrů se raketoplán přiblížil k ISS a 0.09.2000 v 05:51 UT se k ISS připojil. Soulodí v tu dobu prolétalo nad Kazachstánem.
V pondělí 11.09.2000 v 04:47 UT zahájili Lu a Malenčenko výstup do volného kosmu. Nejprve si v nákladovém prostoru raketoplánu vzali nářadí a vybavení potřebné pro práci. Potom se na konci manipulátoru RMS přemístili na modul Zarja ISS. Po vnějších úchytech pak došplhali až k modulu Zvezda do výšky přes 30 m nad nákladovým prostorem raketoplánu. U modulu Zvezda nejprve dokončili rozevření setkávacího terče, který se po startu modulu vyklopil neúplně. Dalším úkolem bylo instalovat magnetometr na povrch modulu. Lu a Malenčenko tuto práci úspěšně dokončili asi o 45 minut dříve, než stanovil časový plán. Pak už se pustili do posledního hlavního úkolu, kterým bylo propojení modulů Zvezda a Zarja pomocí osmi kabelů dlouhých 5 - 10 metrů. Nejprve propojili silové elektrické kabely, potom datové a TV kabely a nakonec i telemetrický optický kabel. Po splnění hlavních úkolů ještě pořídili fotodokumentaci provedených prací a povrchu stanice. Potvrdilo se, že jedna malá část solárního panelu na modulu Zvezda není úplně rozevřena. Pomocí RMS se oba kosmonauti vrátili do nákladového prostoru raketoplánu, kam uklidili použité nářadí a výstup ukončili v 11:01 UT. Oficiální délka výstupu byla 6 hodin 14 minut.
Po odpočinku kosmonauti 12.09.2000 vstoupili do ISS. Postupně bylo třeba otevřít 12 poklopů průlezů, což trvalo celkem téměř čtyři hodiny. Do nového modulu Zvezda poprvé vpluli v 05:20 UT. V dalších dnech se posádka věnovala přenášení nákladu (celkem cca 3 tuny) z raketoplánu a Progressu M1-3 do ISS a montáži dovezeného vybavení. Byly instalovány 3 nové akumulátorové baterie v modulu Zvezda, vyměněna jedna baterie v modulu Zarja, instalován protiotřesový systém TVIS pro běhací dráhu, vybaleny 2 skafandry typu Orlan a umístěny do přechodového úseku modulu Zvezda, instalovány stabilizátory napětí, ohřívač potravy, amatérská radiostanice SAREX, nové počítače a kyslíkový systém Elektron-VM. U nově instalované baterie č.5 v modulu Zvezda se brzy projevila její špatná funkce, a protože se příčinu nepodařilo nalézt, byla baterie odpojena s tím, že další pokusy o její oživení budou odloženy až na přílet první dlouhodobé posádky. Pokračovalo také zvyšování dráhy komplexu. Celkově byla dráha zvýšena o více než 22 km na hodnotu 375 x 388 km.
V neděli 17.09.2000 bylo dokončeno přenášení nákladu i jeho instalace a v průběhu dne byly postupně vyklizeny všechny moduly a uzavřeny všechny průlezy. Poslední průlez do ISS byl uzavřen kolem 12:00 UT. Stanice tak byla opět bez posádky.
Ráno 18.09.2000 byly zahájeny přípravy na odpojení raketoplánu od ISS. K tomu došlo v 03:46 UT. Raketoplán Atlantis se pak vzdálil na 120 m a provedl dvojnásobný inspekční oblet stanice. Kolem 05:30 UT byl proveden závěrečný úhybný manévr. V dalších dnech posádka uklízela vnitřní prostory raketoplánu a kontrolovala všechny jeho systémy před návratem na Zemi. Na programu byla tisková konference a našel se čas i na krátké osobní volno.
Raketoplánu Atlantis přistál po úspěšném letu KSC ve středu 20.09.2000 v 07:56:48 UT. Celková doba trvání letu byla 11 dní 19 hodin 11 minut.
STS-92/ISS-3A
Popis letu :Let STS-92 byl jubilejní 100. let amerického raketoplánu Space Shuttle. Hlavním cílem tohoto letu bylo spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí ISS. Raketoplán dopravil na stanici nosník Z1, antény pro pásmo Ku/S a adaptér PMA-3. Součástí ITS-Z1 byly i silové gyroskopy CMG (Control Moment Gyroscope) pro orientaci a stabilizaci ISS. Během letu se uskutečnily 4 výstupy do kosmu (EVA), během nichž dvojice Chiao/McArthur a Wisoff/Lopez-Alegria nainstalovali dovezená zařízení a připravili tak stanici pro další montážní lety.
100. start amerického raketoplánu musel být celkem čtyřikrát odložen. Nakonec se však podařilo překonat všechny problémy a Discovery STS-92 úspěšně odstartoval 11.10.2000 ve 23:17:00 UT. Navedení na dráhu i úvodní operace na oběžné dráze, včetně vyklopení antény pro pásmo Ku, proběhly bez problémů. Druhý letový den však byla zjištěna závada na parabolické anténě pro pásmo Ku, která znemožňovala přímé TV vysílání přes družice TDRS a také použití setkávacího radaru. I bez funkčního setkávacího radaru proběhlo přiblížení k ISS podle plánu a k úspěšnému připojení raketoplánu k ISS (port +Y, PMA-2) došlo 13.10.2000 v 17:45:15 UT při přeletu nad Ukrajinou. Ještě téhož dne pak kosmonauti přes přechodový tunel PMA-2 vstoupili do modulu Unity.
V sobotu 14.10.2000 se posádka Discovery STS-92 začala připravovat na instalaci nosníku Z1 na ISS. Na palubě raketoplánu došlo ke krátkodobému zkratu, který měl za následek proudovou špičku o velikosti a výpadek řady elektrických zařízení, včetně vizualizačního systému, nutného pro přesné navádění RMS. Kosmonautům se naštěstí podařilo alespoň část systému přepojit na náhradní zdroj napájení a tak mohla instalace Z1, byť s téměř tříhodinovým zpožděním, přece jen proběhnout. Kolem 15:30 UT Wakata pomocí RMS vyzdvihl Z1 z jeho lůžka v nákladovém prostoru raketoplánu a pomalu ho přemístil do blízkosti modulu Unity. Po závěrečném prověření všech potřebných systémů a po překonání problémů s mechanismem CBM (Common Berthing Mechanism), který se sám na krátkou dobu deaktivoval, byl kolem 18:21 UT nosník Z1 usazen na port +Z modulu Unity. Mechanismus CBM pak zajistil pevné přitažení a zakotvení. Jeden z hlavních úkolů mise STS-92 tak byl splněn.
Následující den, v neděli 15.10.2000 vystoupili Chiao a McArthur do volného kosmu. Tento první výstup začal ve 14:27 UT. První hodinu strávili kosmonauti vybalováním nářadí a přípravou pracoviště. Potom propojili prvních 6 kabelů mezi Z1 a Unity. Následovalo uvolnění antény SASA (S-band Antenna Systém Assembly) pro pásmo S z její startovní polohy na konstrukci Z1 a přemístění do dočasné pozice, na které zůstane do aktivace, která proběhne až při STS-97. Práce pokračovala propojením zbývajících 4 kabelů mezi Z1 a Unity. Pak došlo i na instalaci antény SGANT (Space to Ground Antenna) pro spojení se Zemí. Nakonec oba kosmonauti ještě přemístili vaky s nářadím na nová místa, aby je tak připravili na příští montážní práce na povrchu stanice. Úspěšný výstup byl ukončen ve 20:55 UT, takže trval 6 hodin 28 minut.
Také v pondělí 16.10.2000 se uskutečnil montážní výstup do kosmu. Ten zahájili Wisoff a Lopez-Alegria ve 14:15 UT. Tentokrát byla pozornost soustředěna na nový přechodový tunel PMA-3 (Pressurized Mating Adapter 3), který bude sloužit jako další port pro připojování raketoplánu k ISS. Pomocí kanadského manipulátoru RMS, který obsluhoval opět Wakata, byl PMA-3 zdvižen z nákladového prostoru raketoplánu a připojen k portu -Z modulu Unity. Wisoff a Lopez-Alegria přitom pomáhali s přesným navedením PMA-3 na místo. Konečné ukotvení a přitažení PMA-3 k modulu Unity zajistil mechanismus CBM, ovládaný z paluby raketoplánu P.Melroy[ovou]. Kosmonauti v prostoru také na segmentu Z1 uvolnili úchyty pro pozdější připojení modulu slunečních baterií PVM-P6 (během STS-97). Nakonec propojili silové a datové kabely mezi PMA-3 a Unity. Výstup byl ukončen po 7 hodinách a 7 minutách ve 21:22 UT. Po skončení výstupu do kosmu bylo také zahájeno zvyšování dráhy komplexu ISS pomocí RMS motorků raketoplánu.
17.10.2000 se uskutečnila EVA-3. Chiao a McArthur zahájili výstup ve 14:30 UT. Nejprve kosmonauti vyjmuli z nákladového prostoru a nainstalovali na Z1 dvě řídicí jednotky DDCU-HP Z1 (Direct Current-to-Direct Current Converter Unit-High Power, Zenith) pro budoucí připojení panelů slunečních baterií PVM-P6 a konverzi napětí do palubní sítě stanice. Po dokončení tohoto hlavního úkolu výstupu pokračovala práce úpravou propojovacích kabelů a nakonec kosmonauti ještě naplnili nově instalované vaky nářadím. Výstup trval 6 hodin 48 minut a byl ukončen ve 21:18 UT.
Poslední plánovaný výstup do kosmu zahájili Wisoff a Lopez-Alegria ve středu 18.10.2000 v 15:00 UT. Při montáži lávky, pracovních úchytů a plošin se kosmonauti dostali do mírného časového skluzu kvůli problémům s nářadím. Posledním důležitým úkolem výstupu byly letové zkoušky záchranného systému SAFER (Simplified Aid For EVA Rescue), tedy jednoduché osobní manévrovací jednotky na stlačený plyn ve formě batohu na zádech. Oba kosmonauti se na konci RMS přemístili do výšky kolem 20 metrů nad nákladovým prostorem raketoplánu (vedle modulu Zarja) a pak se postupně pomocí SAFERu spustili do zadní části nákladového prostoru (nejprve Wisoff a pak i Lopez-Alegria). V plánu byly ještě zkoušky transportu nepohyblivého kosmonauta, ale ty musely být pro nedostatek času odvolány. Výstup byl ukončen ve 21:56 UT po 6 hodinách a 56 minutách.
19.10.2000 se posádka věnovala práci uvnitř ISS. Především byl otevřen přístup z modulu Unity do Z1 a P.Melroy[ová] propojila systémy obou modulů. Poté byly zahájeny zkoušky silových gyroskopů CMG (Control Moment Gyroscope) na Z1. Nakonec byl přístup do Z1 zase uzavřen.
Po dokončení všech plánovaných prací se raketoplán Discovery STS-92 odpojil od ISS v pátek 20.10.2000 v 15:08 UT. Pilotka P.Melroy[ová] pak provedla inspekční oblet stanice a závěrečný úhybný manévr se uskutečnil v 15:55 UT.
Následující den byl zahájen úklid vnitřních prostor raketoplánu a byly zahájeny prověrky systémů raketoplánu před přistáním. Kolem 19:00 UT proběhla pravidelná tisková konference.
22.10.2000 měl být už dnem přistání. Všechny přípravné činnosti byly bez problémů a dokonce už byly i uzavřeny dveře nákladového prostoru (v 15:09 UT). Kvůli příliš silnému bočnímu větru na KSC však muselo být v 16:22 UT přistání odvoláno a odloženo o 24 hodin. Protože ani předpověď počasí nebyla příznivá, bylo rozhodnuto aktivovat záložní letiště na Edwards AFB. 23.10.2000 bylo počasí ještě horší. Na KSC byl opět silný boční vítr a na Edwards AFB zase byly časté přeháňky. Přistání STS-92 muselo být odloženo o dalších 24 hodin. Tentokrát to už vyšlo. Protože vítr na KSC byl stále příliš silný, musel být let ukončen v Kalifornii. Raketoplán Discovery STS-92 přistál na dráze 22 Edwards AFB 24.10.2000 ve 20:59:41 UT. Celková délka letu 12d21h43.
První posádka na ISS.
Start první stálé posádky (Expedice 1) mezinárodní kosmické stanice ISS se uskutečnil v úterý 31.10.2000 v 07:52:47 UT (08:52:47 SEČ).
Nosná raketa Sojuz vynesla z Bajkonuru kosmickou loď Sojuz TM-31 s posádkou William Shepherd (USA - velitel stanice ISS), Jurij Gidzenko (velitel Sojuzu TM) a Sergej Krikaljov (palubní inženýr).
Hlavními úkoly posádky je – připojení lodi k modulu Zvezda, oživení systémů modulu Zvezda, instalace dodatečného vybavení v modulu Zvezda, zabezpečení setkání, spojení, vyložení a odpojení nákladní lodi Progress M 1-4, která má odstartovat 14. listopadu, zabezpečení setkání a spojení raketoplánů, přemístění transportní lodi Sojuz TM-31 z modulu Zvezda na modul Zarja.
K úspěšnému připojení Sojuzu TM-31 k portu -Y ISS (na modulu Zvezda) došlo ve čtvrtek 02.11.2000 v 09:21 UT (10:21SEČ).
k ZA 30
na Vesmírnou Odyseau
k ZA
na start