Filmové recenze
Teprve nedávno jsem při sledování filmu Batman a Robin skutečně pochopil, co jsem sice už předtím několikrát četl, ale co jsem dosud přijímal pouze na rozumové úrovni. Totiž to, že americké filmy zhusta počítají s komiksovým viděním světa. Generace Američanů jsou odchovány komiksem, komiksovou zkratkou, nadsázkou, obrázkem místo popisu, často nelogickými a fyzikálně nemožnými věcmi. Generace Čechů jsou odchovány literaturou. Moje knihovna čítá cca 3000 knih, celkem jich naše rodina má tak dvakrát tolik. Jako kluk jsem si v knihovně půjčoval 14 knih na 14 dní. A nebyla to jen sci-fi, ale i Žák, Hrabal, Vančura, Jirásek, Čapek, Jirotka, abych jmenoval jen naše autory, na které si vzpomínám. Nedivím se tedy, že až od Batman a Robin jsem přišel na chuť i filmům, které většina z nás odsuzuje v recenzích, filmům, které si nelámou hlavu s pravděpodobností existence nějaké techniky, s propracovaným dějem, věrohodnými postavami.
Od dítěte nebudu očekávat duchaplnou rozpravu, ale může být zábavné jiným způsobem, to samé u filmu. Nelze ale u toho dítěte říci, že když není chytré nebo není na vaší úrovni, že je špatné. Podobně u filmů tohoto druhu. Od amerického (zjednodušuji) filmu prostě nečekám logický a ucelený románový příběh, ale ztvárnění povídky nebo třeba jen vtipu, klidně i hloupého, čekám krásné kýčovitě barevné zobrazení třeba jen momentu dne, čekám bláznivé postavy konající bláznivé věci, jasné rozlišení mezi dobrem a zlem. Těším se z detailů, hezkých holek a svalnatých mužů, úžasné techniky a krásných scenérií. Rozdíl mezi špatným a dobrým filmem pak měřím jinak, ale to by bylo na další vysvětlování. Jen k andílkům – bylo to přesně to, co si představuji pod pojmem lehká odpočinková zábava po únavném dni. Neříkám kvalitní a oduševnělá zábava, aby bylo jasno, tu si zas dopřeji jindy. Ale vím, kdy mám na co chuť a vím, kde to hledat.
Kritizující recenzi, jejímž mírným příkladem byla ta na NP, pokládám za nepochopení. Často se ale s podobným stylem recenzí setkám ve SF časopisech. A tam mi to vadí obzvlášť, protože u scifistů bych pochopení komiksového vidění čekal, mimo jiné i díky osvětě CREW. Je přece zbytečné vytýkat komiksu vlastnosti, na kterých stojí! Velká část recenzentů podobných filmů jednak čeká něco jiného, než se mohou dočkat, jednak chce dát najevo svou intelektuální nadřazenost a jsou pak zbytečně kritičtí. Ne třeba přímo, leckdy i s vtipem, ale s odsuzujícím podtextem. Stačí pár negativně zabarvených slov, nějaký vtípek ohledně naprosto nepodstatného detailu, klady sice zmínit, ale dodat ke všem mírně znevažující komentář. Recenzent občas neuvádí fakta, ale své názory za fakta označené. Nemusí se stydět, dělají to politici, novináři, děláme to více či méně všichni. Respektive: měli bychom se stydět všichni, ale kvůli neobjektivní recenzi se svět nezboří, kvůli politikům možná ano.
k ZA 31
na Dvory Chaosu
k ZA
na start