Atlantis STS - 98/ISS - 5A
Přípravy na původně plánovaný start (19.1.2001 v 7:11 UT) probíhaly úspěšně až do 15.1. Sestava Atlantis STS-98 s laboratoří Destiny už stála na rampě 39A na KSC. Prohlídky a testy sestavy na rampě však vyvolaly pochybnosti o kvalitě kabeláže systému oddělování SRB od nádrže ET. Tento pyrotechnický systém už při dvou minulých letech STS nefungoval stoprocentně, a když byly navíc objeveny závady i v kabeláži ze skladových zásob, rozhodlo vedení NASA o provedení dodatečných testů. To si ovšem vyžádalo návrat celé sestavy do VAB. Start STS-98 tím byl odložen o několik týdnů.
Laboratoř Destiny byla ještě na rampě 39A vyjmuta z nákladového prostoru raketoplánu Atlantis a umístěna do speciální komory v obslužné věži. Sestava STS-98 byla poté převeze-na zpět do VAB 19.1. Zde byla provedena dodatečná kontrola kabeláže. Nebyly nale-zeny žádné závady a tak byla celá sestava opět převezena na rampu LC-39A. Laboratoř Destiny byla do nákladového prostoru Atlantis namontována v pondělí 29.1.
Závěrečné odpočítávání bylo zahájeno 5.2. ráno a probíhalo bez problémů až do závěrečných minut. Těsně před startem se objevily problémy s multiplexerem v orbiteru, které se podařilo vyřešit dodatečnými kontrolami za cenu mírného skluzu v odpočítávání. Raketoplán Atlantis STS-98 vzlétl z rampy 39A na KSC dne 7.2.2001 ve 23:13:02 UT, tedy přibližně dvě minuty po plánovaném optimálním čase.
Navedení na oběžnou dráhu i úvodní akce na dráze, tedy otevření dveří nákladového prostoru a vyklopení komunikační parabolické antény pro pásmo Ku, byly úspěšné.
Na ISS mezitím pokračovaly déle trvající přípravy na přijetí raketoplánu Atlantis STS-98. Nákladní kosmická loď Progress M1-4 byla 8.2. od ISS odpojena a téhož dne byla brzdicím manévrem navedena do hustých vrstev atmosféry, kde v prostoru na jižním Tichým oceánem zanikla. Uvolnila tak prostor pro přílet a připojení raketoplánu.
Připojení raketoplánu k ISS proběhlo podle plánu v pátek 9.2.2001. V 19:03 UT téhož dne došlo k otevření průlezů a obě posádky se setkaly v ISS. Setkání však bylo jen krátké, protože kolem 22:30 UT byly průlezy opět uzavřeny a v prostorách raketoplánu Atlantis byl snížen tlak na 703 hPa v rámci příprav na výstup do volného prostoru.
První výstup do kosmu (EVA-1) se uskutečnil v sobotu 10.2. od 15:50 UT do 23:24 UT. Kosmonauti Jones a Curbeam při něm nejprve dohlédli na dočasné přemístění PMA-2 na ITS-Z1 a pak pomohli při připojování laboratorního modulu Destiny k modulu Unity. Samotné přesuny zařízení prováděla Ivinsová pomocí kanadského manipulátoru RMS. Po pevném propojení Destiny a Unity kosmonauti zahájili propojování externích kabelů a potrubí. První spoj na potrubí se nepodařilo dostatečně dotáhnou, vznikla netěsnost a unikající amoniak znečistil Curbeamův skafandr. Kosmonauti museli spoj rozebrat, očistit a znovu spojit. Tentokrát už bylo vše v pořádku. Ve 22:07 UT bylo elektrické a hydraulické připojení Destiny ukončeno. Curbeam vystavil skafandr dlouhodobému ozařování Sluncem, aby dekontamino-val skafandru od amoniaku. Jones mezitím uklízel nářadí. Po návrat do přechodové komory a dosažení tlaku 345 hPa byl výstup oficiálně ukončen. Celková oficiální délka EVA-1 byla 7 hod 34 min. Poté však byla komora ještě asi na 3 minuty znovu evakuována a otevřen průlez do nákladového prostoru, aby případné zbytky amoniaku unikly do kosmického prostoru. Zbytek posádky si pro jistotu vzal dýchací masky, ale ukázalo se, že žádné zbytky amoniaku už v přechodové komoře nebyly. Proto byl otevřen průlez na obytnou palubu raketoplánu a po zvýšení tlaku na normální hodnotu 1014 hPa byly opět otevřeny průlezy i do ISS.
Následující den (11.2.) už byla laboratoř Destiny natlakována a obydlena. Ve 14:38 UT došlo ke slavnostnímu otevření průlezu do modulu a podpisu předávacího protokolu o převzetí laboratoře dlouhodobou posádkou. Kolem 22:00 UT byly průlezy mezi raketoplánem a ISS opět uzavřeny a v prostorách raketoplánu Atlantis byl snížen tlak na 703 hPa v rámci příprav na druhý výstup do volného prostoru.
V pondělí 12.2. vystoupili Jones a Curbeam znovu do kosmu. Při EVA-2 dohlédli na nové umístění tunelu PMA-2 na konec modulu Destiny, na povrch laboratoře nainstalovali pracovní plošiny, madla a namontovali propojovací sokl PDGF pro budoucí mechanické, elektrické a datové připojení manipulátoru SSRMS. Nakonec ještě provedli montáž ochranného odklápěcího poklopu pozorovacího průzoru v boku modulu a zahájili instalaci záložních datových kabelů, což už byly práce původně plánované až na EVA-3. Výstup trval 6 hod 50 min.
13.2. měla posádka raketoplánu odpočinkový den. Jones a Curbeam si připravili skafandry, jednotky SAFER a nářadí pro třetí výstup do kosmického prostoru. Důležitou událostí také bylo přepnutí systému orientace ISS na silové gyroskopy, již dříve umístěné na ITS-Z1 ale nově ovládané počítači z modulu Destiny. To přineslo výraznou úsporu pohonných látek při udržování orientace komplexu.
Třetí a poslední výstup do kosmu (EVA-3) uskutečnili Jones a Curbeam ve středu 14.2. v délce 5 hod 25 min. Kosmonauti při něm přemístili anténní systém SASA na ITS-Z1, zkontrolovali spoje na chladicím potrubí, dokončili demontáž pojistných svorníků radiátoru PVR-S4 a dohlédli na jeho rozložení, provedli fotografickou dokumentaci napínacích lan a úchytek fotovoltaických panelů PVAA (součást PVM) a nakonec vyzkoušeli transport bezvládného kosmonauta v rámci nácviku záchranných operací. Splnili tak všechny úkoly plánované pro tento i předchozí výstupy do kosmu při letu STS-98.
15.2. byla dokončena překládka nákladu, zejména vaků CWC s vodou z palivových článků raketoplánu do ISS. Celkem bylo dopraveno na palubu ISS kolem 1500 kg nákladu. Zpět bylo odesláno přibližně 380 kg odpadu a demontovaného zařízení.
V pátek 16.02. se obě posádky rozloučily. Ve 14:07 UT pak už došlo k oddělení raketoplánu Atlantis STS-98 od ISS. Ve vzdálenosti 120 - 140 m raketoplán ještě provedl kontrolní oblet kolem ISS a ve 14:48 UT došlo na závěrečný úhybný manévr, kterým raketoplán přešel na samostatnou dráhu.
O dva dny později měl raketoplán Atlantis STS-98 přistát na dráze SLF na Kennedy Space Center. Kvůli příliš silnému bočnímu větru na KSC však musely být obě možnosti přistání toho dne odvolány a let raketoplánu byl prodloužen o 24 hodin. Ani v pondělí 19.02. se však počasí na KSC nezlepšilo, rychlost větru byla přes 10 m/s (limit je 7.7 m/s), a proto byl let opět o další den prodloužen. V úterý 20.2.2001 už bylo třeba přistát. Na KSC sice stále nebylo dostatečně vhodné počasí ale na Edwards AFB bylo vyhovující, takže raketoplán Atlantis přistál na dráze 22 Edwards AFB ve 20:33:05 UT po letu STS-98 trvajícím 12 dní 21 hodin a 20 minut.
k ZA 32
na Vesmírnou Odyseu
k ZA
na start