South Park (z)vrací úder

Petr Říhánek

 

    

    „Kurva drát, do prdele práce, co to dneska dávaj v televizi za sračky,“ rozčílil se sám pro sebe Eric Cartman a naštvaně vypnul televizi, přestože stále běžel jeho oblíbený pořad. Ozval se domovní zvonek.
    „Dobře, že jdete, volové,“ pozdravil Kyla Broflovskiho, Stana Marche a Kennyho McCormicka, když otevřel dveře. „Koukali jste na Terrance a Phillipa? To byl teda ubohej díl. Úplně na hovno! Pořád žvanili vo nějakejch hovadinách, něco jako rating a nějaký přiblblý koláče, kdyby po nich aspoň prděli, ale dneska nic. Ani jeden prd!“
    „Ty kreténe, kdybys místo čučení na bednu zašel taky ven, viděl bys, že to samý se děje i tam,“ setřel Cartmana Kyle.
    „A co jako?“
    „Stačí, když si poslechneš Stana. Srágoro, mluv!“
    „Přátelé, nemohli byste, prosím, mluvit drobíček slušněji,“ ozval se Stan. Cartman jen nevěřícně vytřeštil oči a otevřel doširoka ústa. „Já vám velice rád vysvětlím, co je to rating a jak úžasně přesné jsou peoplemetry a víte vůbec, že znásilněná bouračka je nej-lep-ší zpráva všech dob…“ pokračoval Stan, ale to už ho nikdo neposlouchal.
    „Kurva, co se mu stalo a, doprdele, vo čem to mluví?!“
    „Něco chyt. Copak to nevidíš, Cartmane?“
    Když se Cartman na stále hovořícího Stana pořádně podíval, všiml si červených spirálek, které měl Stan ve svých očích. „Někdo ho zhypnohovnoval nebo co?“
    „Mmmm mm mmmmmmmmmmmm,“ ozval se zpod kapuce Kenny.
    „Neser mě, já vím, jak se tomu správně říká! Doprdele, co se mu teda stalo?!“
    „Jeho máma říkala, že byl ještě ráno v pořádku, pak šel na hajzl a vrátil se v tomhle stavu. A to není všechno. Když jsme šli za tebou, tak jsme potkali spoustu lidí, co mluvili přesně jako on. Bude to asi ta… doprdele, jak se tomu říká… epidemie.“
    „Tak to radši, ať vypadne! Nechci se, kurva, nakazit,“ řekl Cartman a začal strkat Stana ze dveří.
    „Mmmmmm mm mmmmm,“ zastavil ho Kenny.
    „Jasně, je to kamarád, nenecháme ho v tom,“ podpořil ho Kyle. „Půjdem za Šéfem, ten nám vždycky pomoh.“
   
    „Je to zlý hoši,“ řekl Šéf, když si pořádně prohlédl a poslechl Stana, který mu mimo jiné oznámil, že rada je neomylná a za všechno může Esmeralda. „To budou železný neštovice.“
    „Železný neštovice?!“ ozvali se Kyle a Cartman. „Mmmmmmm mmmmmmmmm?!“ doplnil je Kenny.
    „Přesně tak, hoši. Je to zatraceně zkurvená nemoc, horší než rak. Vyprávěla mi vo ní holka, co jí jsem vojížděl minulej tejden. Byla z východní Evropy. Nebo to byla Asie? Ale to je jedno. Povídala o zemi, kde je železnýma neštovicema nakažená většina lidí, a tak všichni sedí před bednama a žvaní zrovna takový hovadiny jako Stan. Jestli se to dostalo až k nám, tak se máme na co těšit. Budu si muset rychle najít pořádnou šukačku, abych si ještě užil.“
    „Počkejte, Šéfe, nevíte, jak by se to dalo vyléčit?“ ptal se Kyle.
    „Jeden způsob by tu byl. Existuje prej jeden chlápek jménem Voloďa Ironman, kterýho vykopli na zeměkouli z nějaký prašivý planety a ten tady tu chorobu šíří. Léčí si tak komplex méněcennosti nebo co. Kdybyste ho vyřídili, všechno by se možná zase vrátilo k normálu. To je jediná šance.“
    „Kurva drát, ale jak se do tý Evropy nebo Asie dostanem,“ otázal se Cartman.
    „Mohli byste letět eroplánem, ale musí tady bejt ňáká zkratka, kterou se sem dostali ty zkurvený bacily.“
    „Mmmmmmm mmmmm!“ prohlásil Kenny.
   
    „Kurva, měl si pravdu, Kenny, je to tady!“ potvrdil Kennyho hypotézu Cartman nahnutý nad záchodovou mísou. Voda byla pryč a do nekonečna se v temnotě mísy táhla známá červená spirála.
    „Tak jdem!“ křikl Kyle.
    „Co? Tam dolů?“ ošíval se Cartman.
    „Mmmmm,“ řekl Kenny.
    „Nejsem žádnej srab, ty smradlavej blbej zmetku, ještě jednou to řekneš a udělám z tebe oranžovou plac-ku!“
    „Doprdele, nechte toho, musíme uzdravit Stana a dát všechno do pořádku. Tak, Cartmane, pohni tou svou tlustou prdelí a vlez dovnitř!“
    „Nejsem tlustej, jenom dobře živenej!“
    „Jasně, ale už nezdržuj.“
    Cartman zmizel nohama v míse, ale prosoukat se mu pomohli až Kyle a Kenny, kteří mu skočili na záda. Cartman za zoufalého křiku zmizel v temnotě. Nakonec do záchodové mísy skočili i Kyle a Kenny. Stan, který nebyl ve stavu, aby šel s nimi, pouze prohlásil, že Vláďa je Vávra a Poulíček nahoře bez baví Novotnýho.
   
    „Dobré poledne, dobrou chuť, pokud právě obědváte,“ pozdravil Vláďa Železný svůj národ u televiz-ních obrazovek. Ve skutečnosti si pro sebe říkal: „Vaše žaludky jsou mi ukradený, hlavně, že jsem se před chvílí pořádně nadlábnul já.“
    Nikdo z televizního štábu, dokonce ani krásné telefonistky, si nevšiml čtyř malých postaviček, které před chvilkou vyšly ze dveří místnosti, kam chodí i ředitel pěšky, a nenápadně se proplížily pod Vláďův stůl.
    „Vítám vás u tisícího pokračování vašeho oblíbeného pořadu, který podle našich neoficiálních, ale naprosto přesných, měřeních dosáhl minulý týden u vyb-ra-né skupiny diváků stoprocentního podílu sle-do-va-nos-ti, čímž překonal veškeré dosavadní rekordy, které v celosvětovém měřítku stejně držela naše stanice,“ pyšně s brýlemi v ruce oznamoval Vláďa, přičemž jaksi zapomněl dodat, že onou vybranou skupinou byla jakási paní Nováková z Prahy.
    „Kurva drát, vidíte, co mu to leze z hlavy?“ zašeptal Cartman.
    „Mmmmm,“ potvrdil Kenny, kterého také zaujala červená slova, které vycházela z ředitelova čela a kon-či-la v kameře stojící před ním.
    „Takhle ten mimozemskej hajzl šíří ty železný neštovice,“ řekl Kyle a přitom se snažil zachytit tajemná nakažlivá slova.
    Vláďa Železný je neomylný bůh… peoplemetr je jeho prorok… divák nemyslí… za všechno může Rada a Vávra… bouračka je zajímavá zpráva… vražda či znásilnění je ještě zajímavější zpráva… Esmeralda je nejlepší pořad všech dob… když počasí, tak nahoře bez… Poulíček je sportovní moderátor… Novotný je bavič…
    Dál už chlapci nečetli, protože začali cítit, že na ně ty věty začínají působit. A oni se museli soustředit na úkol, který přišli splnit.
    „Kurva, tak co s ním provedem? Nakopem mu prdel?“ otázal se Cartman.
    „U Šéfa v kuchyni jsem vzal jednu věcičku, která nám pomůže,“ odvětil Kyle a vytáhl z kapsy zkumavku s průzračnou tekutinou.
    „Mm mm mm?“ zeptal se Kenny.
    „Počkejte tady, srágorové, a uvidíte,“ odvětil Kyle a pomalu se vydal k ředitelově židli.
    Vláďa mezitím probral s diváky změny ve vládě, způsob jak se zbavit mouchy ve studiu a další bezvýznamnosti a se vší svou příznačnou skromností nechal pustit příspěvek o charitativní činnosti své televize. Když byl mimo obraz, popadl desetikilový štos záporných diváckých ohlasů a hodil ho pod stůl.
    V okamžiku, kdy Kenny zmizel pod papíry a na podlaze se začala rozlévat krvavá kaluž, vykřikl Cartman místo nepřítomného Stana: „Krucinál, zabili Ken-ny-ho!“ „Ty parchanti!“ dodal Kyle.
    Když zaslechly křik southparkských, začaly telefonistky hystericky ječet. Vláďa Železný byl duchaplnější a začal se kolem sebe ohánět plácačkou na mouchy, kterou mu zaslala věrná divačka z Teplic. Kyle využil zmatku ve studiu a nepozorovaně vylil obsah zkumavky do sklenice minerálky na ředitelově stole. Pak rychle vyběhl z místnosti a následoval Cartmana a Stana, kteří už před pronásledovateli zmizeli v zá-cho-do-vé míse.
   
    „Kurva drát, co bylo v tý zkumavce?“ zeptal se Cartman, když se zase všichni sešli ve Stanově obýváku.
    „Sérum pravdomluvnosti,“ ušklíbl se Kyle.
    „Doprdele, a co z toho?!“
    „Šéf říkal, že máme toho zkurvenýho parchanta vyřídit, a jak jsem ho chvíli poslouchal, když bude muset žvanit pravdu, tak se vyřídí sám.“
    „A jak poznáme, jestli to fungovalo?“
    „Kurva, Cartmane, to ti musím všechno vysvětlovat? Jestli to fungovalo, tak bude Stan zase normální a jestli ne, tak se tam vrátíme a vymyslíme jinej způsob, jak poslat toho srágoru do prdele.“
   
    Do pokoje právě vešla černovlasá dívka. V tom okamžiku Stanovi z očí zmizely červené spirálky a místo pozdravu mu vyšel z úst obsah žaludku. Kyle a Cartman propukli v hlasitý jásot, zatímco pozvracená Wendy na ně jen nechápavě zírala.
 
k ZA 32 Speciál
k Povídkám
k ZA
na start