Hodné, zlé,
černé na bílém
(čarodějnice v říši hentai)
Mohou být hodné, mohou být i zlé a vůbec to na nich nemusí být na první pohled zřejmé. Co na první pohled zřejmé je - jsou standardně krásné v duchu kánonických požadavků žánru hentai. Dlouhé nohy, ladná postava, prsa velká a ještě větší, pestrobarevné vlasy. Naopak boky a hýždě spíše útlé až chlapecké - náš český mánesovský ideál krásy není ve světě příliš sdílen. Do času, doufejme. Ne vždy, ale ve většině případů nemají tyto dívky tělesné ochlupení v oblasti rozkroku.
Jak by nebyly krásné! Vždyť od počátku se předpokládá, že „konzumentem“ bude spíše divák než čtenář. Takový Nižňanský mohl nechat v závěru literární Čachtické paní popravit pár ohavných babic, ale divák hentai anime chce vidět krasavice, i kdyby měly být jenom lámány kolem a napichovány na kůl.
V období mezi Avalconem 2000 a 2001 se vyskytlo dostatečné množství filmů - tedy samozřejmě hentai anime - aby podklady pro přednášku o čarodějnicích bylo z čeho vybírat. Firma Trimax vydala již druhý díl „mladé čarodějky Melulu“, ve špičkové sérii „Imma Yojo“ vystupuje ve třetím díle (nejméně jedna) čarodějka a čtvrtý (předposlední) díl byl celý věnován honu na čarodějnice (ten příběh se nakonec ale zvrtnul v opak). A nakonec neza-pomeňme, že snad nejproslulejší ženská postava hentai anime – „modrá dívka“ Miko Mido je po matce rovněž čarodějka (a navíc ještě je démon po otci a její babička jí poskytla ninjovský výcvik).
Abych neustále zbytečně neopakoval názvy filmů, kterými budu ilustrovat jednotlivé aspekty vzniku, existence a -žel - zániku čarodějnic, zavedu zde jednoduché zkratky:
AOD-1 -- Angel of Darkness (Anděl temnot), 1. díl. Díly této (přinejmenším po výtvarné stránce) nádherné série jsou číslovány stejně neobvyklým způsobem jako Lucasovy Hvězdné války, a tak raději než spoléhat na nespolehlivé pořadí použiji označení „Sklepení“.
AOD-2 -- Angel of Darkness (Anděl temnot), následující díl. Označím jej „Květina“. Děje obou filmů následují bezprostředně po sobě, nicméně představují samostatné epizody.
IY-3 -- Imma Yojo (Příběh dívky Maji), 3. díl. V této sérii jsou díly číslovány přehledně, byť nikoli chronologicky. 2. díl je z postkatastrofic-kého světa blízké budoucnosti; po něm následuje 1.díl. Pro změnu 3.díl je ze středověkého či raně novověkého Japonska a 4. díl ze stejného období, leč z Evropy. A konečně 5. díl je ze současnosti.
IY-4 -- Imma Yojo (Příběh dívky Maji), 4. díl. Evropa, hon na čarodějnice. Děj se s přibývajícími díly možná stává spletitější a méně přehledný, ale bohužel výtvarná stránka se stává prostší. Ke škodě věci. Příliš časté statické obrázky a opakující se záběry nejsou dobrou vizitkou pokračovatele vynikajících dílů 1 a 2. A úplně nejhorší je díl 5, který navíc není ani sci-fi ani fantasy. Pouhé společenské drama.
LBG-2 -- La Blue Girl (Modrá dívka), díl 2. Úvodní díl této klasické série jsme už na Avalconu rozebírali, takže zde začnu dvojkou, a to přesto, že z hlediska čarodějnic jsou na tom všechny díly stejně. Miko a její přátelé se vydávají do světa démonů, který právě čelí smrtelné hrozbě. Dosud byli démoni podřízeni - díky příbuzenským vztahům a podnikavosti „našich“ čarodějnic - klanu modré dívky Miko Mido. Ninjové z nepřátelského klanu Suzuka jsou odhodláni to změnit, i za cenu likvidace hrdinčina otce a krutého pokoření její matky a jí samotné.
LBG-4 -- La Blue Girl (Modrá dívka), díl 4. Miko a spolu s ní mimořádně vyvinutá a též mimořádně nebezpečná „spřátelená“ bojovnice Yaku randí s chlapci a také se utkávají se zrádkyní Kamiri a jejím magickým mečem.
LBG-5 -- La Blue Girl (Modrá dívka), díl 5. Blonďatá Fubuki chce předstihnout spolužačku Miko a prosadit se ve světě démonů. Styk s otcem Miko je podmínkou.
LBG-6 -- La Blue Girl (Modrá dívka), díl 6. Fubuki a Nin-Nin pronásledují zlé roboty a zmatkují, zrzavá bohyně vězní Marii a připraví krále démonů o mužnou sílu.
MGM-1 -- Magic Girl Melulu, Mountain Orga (Magická dívka Melulu, hora Orga). Melulu a dvě amatérské bojovnice obětmi nadrženého obra.
MGM-2 -- Magic Girl Melulu, River Sahagin (Magická dívka Melulu, řeka Sahagin). Cestou do školy čarodějnic jsou Melulu a jedna spolužačka uneseny trojicí humanoidních mloků a použity k rozmnožování.
Uro-III -- Urotsukidoji (Toulavý kluk). Klasické dílo hentai anime, velmi rozsáhlé. Nás zajímá epizoda, v níž je Buju unesen čarodějnicí. Superhrdina Amano se s ní utká a je poražen.
1. Disclaimer
Pokud bych přednášel o King Kongovi, o Godzille ci o Golemovi, neobával bych se, že budu nařčen ze zlovolného úmyslu demolovat ulice New Yorku či pražského Starého města. Proč? Inu proto, že (snad) nikdo nepovažuje tyto postavy za reálné a nikdo (alespoň prozatím) z jejich fiktivního řádění nevyvozuje důsledky pro běžný život.
U čarodějnic je tomu jinak a ten rozdíl je tragický. Bohužel se v minulosti vyskytly případy - a to i v českých zemích - kdy byly osoby (mnohdy rodu ženského) trestně stíhány, souzeny a v konečné fázi vražděny za cosi, co nám dnes může připadat jako „navádění Godzilly“ či „tělesné obcování s King Kongem“.
Tento - nazvěme to třeba „průnik fikce s realitou“ - považuji za velmi nešťastný, co nejdůrazněji se od něj distancuji a rovněž se velmi silně distancuji od jednotlivých reálných osob a reálných institucí, které tyto zločiny z jakýchkoli pohnutek vykonávaly, organizovaly a ideově kryly. A konečně je mi velmi líto reálných obětí těchto zločinů.
Tím končím s realitou.
Moje pojednání se zabývá výhradně fikcí - tedy smyšlenými příběhy osob, které nikdy neexistovaly. A stejně jako odmítám litovat fiktivní davy obyvatel fiktivního Tokia, rozdupané Godzillou - ve skutečnosti jakýmsi chlapíkem v zeleném gumovém obleku, nepociťuji soucit ani s „toons“ neboli animáky, tedy s půvabnými barevnými obrázky žen a dívek, jimž jiné barevné obrázky rvou šatstvo a spodní prádlo.
Takže mne, prosím, neobviňujte z kriminálních úmyslů, a to ani vůči čarodějnicím speciálně ani vůči ženám obecně. Z fiktivních aktivit, které předvádím na plátně, nelze - opakuji: NELZE - korektně vyvozovat moje úmysly v reálném světě a (nevyslovená) otázka „co bych reálný já sám chtěl páchat s reálnými ženami“ leží zcela mimo rámec tohoto pojednání.
2. Jak vzniká čarodějnice
Nejprve odlišíme dvě kategorie čarodějnic – „hodné“ a „zlé“. Jako se vžilo rozlišení magie bílé a černé, můžeme i čarodějnice takto dělit, tedy bílé a černé. Cílem „bílých“ je chránit lidi, potažmo svět, před nepřátelskými zlovolnými silami, nestvůrami, démony, zatímco cílem těch „černých“ je škodit, ničit, trýznit, zabíjet.
Někde mezi těmito extrémy stojí soupeřící klany příběhů La Blue Girl, kde přítel či nepřítel je více či méně determinován příslušností k té které rodině a případná záchrana světa je pouhý vedlejší produkt (dalo by se říci „odpad“) vítězství „našich“ nad „cizími“.
Jak vzniká bílá čarodějka? Metodu nazvěme třeba „Hogwarts“. Dotyčná určitou dobu pobývá v čarodějnické škole, kde osvědčuje svoji píli a kázeň, případně mimořádné studijní vlohy, a po určité době si osvojí příslušné vědomosti. Tedy získá magickou kvalifikaci. Tento postup je ilustrován v závěru MGM-2, kdy Melulu i její přítelkyně (a sexuální spolutrpitelka) dorazí do cíle svého putování, do místního ekvivalentu čarodějnické školy Hogwarts. V MGM-1 je tato výuka doplněna individuálním výcvikem pod vedením postaršího Mistra a ve všech dílech MGM je rozvíjena způsobem možná účinným, avšak rozhodně nejdobrodružnějším a často drastickým (divákům tudíž vřele doporučovaným) - výpravami mladičké čarodějnické učnice do světa na zkušenou.
Naopak typická černá čarodějka nemusí nic umět. Žádné učení, žádná píle a žádná kázeň. Své mimořádné schopnosti získá tak, že se propůjčí sloužit temným silám. Tuto metodu nazveme „úpis ďáblu“. Aby dětský divák nebyl příliš demoralizován, nabízí se pro takovéto - jistě zavrženíhodné - jednání protagonistky vysvětlení - dříve utrpěná křivda. Tedy „svět“ té ženě ublížil, a ona se mu pak mstí za utrpěné příkoří. Obé ilustrováno v IY-3: hlavní zloduch dílu - kněžna Akina - je znásilněna a potupena bandou vojáků, a vzápětí se vydává do temného hvozdu, kde se záhy setkává s vhodným démonem, který jí umožní důkladně se pomstít všem mužům.
3. Oděv a doplňky
(příklad: mladičká čarodějka Melulu)
Mladá čarodějka Melulu nosí oděv, tradičně přisuzovaný čarodějnicím. Tedy dlouhý hábit s širokými rukávy a vysoký špičatý klobouk. Neobvyklá je snad jen modrá barva hábitu. Nejen nás diváky, ale i různé zloduchy zajímá, co se skrývá pod hábitem. V MGM-1 máme možnost to zjistit. Samotná scéna násilného odstrojování je však poněkud odbytá - příliš rychlá - a osobně považuji růžové kalhotky za nestylové.
Modrá dívka Miko Mido zahajuje příběhy oděna do uniformy vyšší dívčí školy, což je naopak tradiční dívčí úbor v žánru Hentai. Má-li čas se převléci, pak do boje vyráží v přiléhavých tříčtvrtečních kalhotách a v (obstojně nadupaném) bolerku. Ať už má na sobě cokoli, v průběhu boje o to záhy přijde. Bojové scény, kdy přichází o oděv - např. v soubojích s Bosatsu či s Fubuki - jsou velmi zdařilé, byť nepříliš realistické: dívky si vzájemně rozcupují oděv, aniž by se byť jen škrábnuly.
Kněžna Akina v IY-3 používá zcela patřičný, ale jinak velmi neobvyklý oděv japonské středověké dámy. A čarodějnice ve službách Cézara v Uro-III používá běžný civilní oděv (z něhož se samozřejmě záhy vysvlékne).
4. Lektvary a další čarodějné pomůcky
Aby čarodějnice překonala dimenzionální propast a pronikla do světa démonů, potřebuje sperma panice. V LBG-5 nám Fubuki předvádí, jak je získat. Zajímavá je i charakteristika panice: je to mladík, který se ukájí při sledování videa.
5. Magické úkony
Nepřekvapí konstatování, že v hentai světě hraje významnou roli pohlavní akt.
Jako highlander MacLeod získává svou sílu useknutím hlavy svým protivníkům, získávají magičtí bojovníci svoji sílu proniknutím do intimních oblastí svých ženských soupeřek. Tento postup je poměrně jednoznačný a jasný i laikům. Proti highlanderovu jednorázovému a konečnému odsekávání hlav má tento úkon značnou výhodu mimo jiné v tom, že jej lze provádět opakovaně. Patří jaksi k věci, že muž přitom vede vychlou-bačné řeči (hlubokým hlasem), zatímco žena vespod ječí „nech mě být“, případně kvílivě žádá, aby byla propuštěna, případně volá o pomoc. Na rozdíl od hollywoodských filmu či burbanských televizních produkcí kýžená pomoc zpravidla nepřichází, a pokud už výjimečně přijde, tedy zásadně až poté, co byla značná část magické síly již přenesena. Tento úkon je v hentai anime velmi častý a můžeme jej vidět v LBG1, LBG2 i LBG6.
Avšak co dál ? Feministky, případně i zvídavější posluchači se mohou oprávněně tázat, zda i čarodějky - ženy mají obdobnou možnost zvyšovat svoji magickou sílu na úkor soupeřů a soupeřek. Odpověď zní: ano, mají. Správně se tážete: Jak ?
Inu, musí být vybaveny jistou anatomickou zvláštností. Jsou v zásadě dvě možnosti, a obě jsou demonstrovány v LBG-2. Osobně nejsem příznivcem ani jedné z nich. Přeci jen stravitelnější, přijatelnější a jaksi „ženštější“ mi připadá to, co má a používá Miko Mido, tedy (potenciálně) obří klitoris. Za normálních okol-ností má „normální“ miniaturní velikost a zůstává skryt. Až v bojové situaci, zejména tehdy, kdy je třeba pokořit poraženou soupeřku, tento orgán narůstá a získává patřičný rozměr, tvar a tuhost, aby mohl být zaražen do lůna poražené sokyně.
Nuže, víme, kterak je řešen nedobrovolný přenos magické síly z ženy na muže a z ženy na ženu. Jak to probíhá směrem „z muže na muže“ se mi nepodařilo zjistit, ale nevadí - tato otázka je pro nás naprosto nezajímavá.
Zbývá objasnit nedobrovolný přenos magické síly z muže na ženu. Jak na to?
Máme tedy na jedné straně poraženého bezmocného muže, a na druhé straně vítěznou čarodějku, která chce dotyčného muže připravit o zbytek jeho síly. Jeho magické síly, rozumí se. Kdo má dosud v paměti, jak to probíhá mezi děvčaty, a očekává analogickou divočinu zde, bude zklamán. Tvůrcové LBG volili postup mnohem konzervativnější - v podstatě shodný, jako v případě přenosu „z ženy na muže“, akorát že žena je nyní navrchu a vede vychloubačné řeči. Muž mlčí. Srovnejte s opačným případem ...
6. Zvířecí společníci a mazlíčci
Další kapitola je o čarodějnicích a jejich zvířecích mazlíčcích ... Chlupatí, případně pernatí miláčkové. Zde je úlovek velmi skromný.
V IY-3 se vyskytuje značné množství pavouků. Rozhodně je však nelze považovat za mazlíčky.
Jakýsi kocourek se motal kolem dívky Mayi v IY-1. Jenže právem můžete namítnout, jaká je Maya vlastně čarodějka? Je ona vůbec čarodějka? Pokud ano, tedy přinejlepším latentní. Něco na úrovni Šarlatové čarodějnice Wandy z X-menů (mám na mysli Scarlet Witch). Tedy bytost, která vlastne ani nic konkrétního sama nedělá, jenom si šeredně zahrává s pravděpodobnostmi ...
Nesmlouvavá kritička mého díla se mne tázala, jakže jsou na tom čarodějky s prasaty. Z filmu Mrazík samozrejmě všichni pamatujeme univerzálního čuníka ve službách Baby Jagy.
Nuže: nepodařilo se mi nalézt žádnou pozitivní asociaci mezi hentai čarodějkou a prasetem. Ježto však o přínosu právě tohoto pozoruhodného živočišného druhu pro žánr hentai nemůže být pochyb, sluší se předvést čuníky v akci a tu se hodí ukázka z filmu Wordsworth. Lze si představit, že onou trýzněnou dívkou v mučírně by mohla být i čarodějka ...
7. Let na koštěti (nebo bez)
Kupodivu ani let na košteti se nepodařilo zdokumentovat. Naše dívky sice - více či méně úspěšně - létají, avšak vesměs bez koštěte.
Mladá čarodějka Melulu - u níž se neúspěšné pokusy o cokoli vyskytují častěji než u jiných - se v MGM-1 pokouší i o let, jak jinak než neúspěšně.
Miko Mido předvádí (mimo jiné) dva druhy pohybu, které lze považovat za let: jednak průnik dimenzionální bariérou do světa démonů - např. v LBG-2, jednak skoky z extrémních výšek a do značné dálky.
Cézarova čarodějnice v Uro-III létá “zcela obyčejně" a podle všech fyzikálních zákonů, totiž v převtělení za obří hmyz.
8. Muži ZASLOUŽENĚ v ohrožení
Původně byl název této kapitoly “Muži v ohrožení". Byl jsem vystaven tlaku, aby název vyváženěji reflektoval role jednotlivých pohlaví, a aby tudíž kapitola nesla název např. “Dobře jim tak, chlípníkům!" Nakonec jsem uhrál kompro-misní název “Muži ZASLOUŽENĚ v ohrožení".
Zatímco jsem se totiž já soustřeďoval na fázi, kdy jsou muži psychicky trýzněni a fyzicky zneužíváni, nesmlouvavá kritička mého díla se zaměřila na prapříčiny popisovaných jevů, totiž na fázi, kdy titíž, případně úplně jiní chlípní mužové naopak ony nevinné ženy a dívky pronásledují, stíhají, loví a posléze dostižené a ulovené podrobují trýznění a dalšímu ohavnému, ponižu-jícímu, avšak všestranně divácky přitažlivému zacházení. Příkladů se nabízí více - Buju sváděn čarodějnicí v Uro III-1, Amano poražen a spoután tamtéž, samuraj sváděn, sveden, zneužit a zahuben kněžnou Akinou v IY-3.
9. Detekce a likvidace čarodějnic
Detekce čarodějnic je proces, jednoznačně vedoucí k jejich likvidaci. Kdo viděli (nebo teprve uvidí) klasický hraný film „Kladivo na čarodějnice“, jistě potvrdí, že z hlediska diváků je samotný akt likvidace čarodějnic nudný, nezáživný a tudíž veskrze nežádoucí. Je však nevyhnutelný z dramatických důvodů, neboť ukončuje předchozí - divácky naopak vysoce atraktivní - proces detekce. Tím činí z detekce vysoce lákavé „nedostatkové zboží“, jež je třeba užívat, dokud je k mání.
K dispozici jsou následující ukázky likvidace: upálení profesionální v IY-4, upálení amatérské v AOD-2 a probodnutí kopím v IY-3.
Existují dva převládající způsoby detekce čarodějnic, oba vysoce divácky přitažlivé. První způsob je vyhledání zvláštních znamení na těle potenciálních čarodějnic. Druhý způsob je nucení potenciálních čarodějnic k přiznání. Toto nucení se děje s využitím mučení, ať již přímo nebo pouhou hrozbou.
Hentai ukázku vyhledávání znamení jsem nenalezl, ale k dispozici jsou ukázky z několika hraných filmů včetně již zmíněného „Kladiva“ se Soňou Valentovou. Nucení k přiznání lze spatřit v IY-4 v nejrůznějších podobách: natahování rumpálem, vypalování cejchu, posazení na hřeby.
Nakonec jsem si nechal ukázku ne-detekce a ne-likvidace čarodějnice. Maria z LBG je jako čarodějnice známá - není třeba ji tedy odhalovat - a démoni z ní mají větší užitek, je-li naživu - tedy žádná likvidace, pouhé využití. A na závěr lze vidět, že i „záchrana“ – v podání snaživého zmatkáře - může mít nečekaný průběh.
k ZA 33
k Publicistice
k ZA
na start