FÉNIXCON 2003
Mám v Brně švagra a švagrovou a tak na FC jedeme i proto, že je chceme navštívit, spíme u nich a na FC jen dojdeme. Con proběhl opět v hotelu Brno a další přilehlé budově. To je jedna z velkých slabin conu. Na conu je tak 150 účastníků, ale pořadatelé v celém obrovském Brně našli jen tento nevyhovující prostor (!?), kde jsou dva salonky v samotném hotelu Brno a hlavní sál je v budově naproti. Což v praxi znamená, že polovinu akce chodíte prosincovým počasím z budovy do budovy, abyste mezi pár desítkami fanoušků našli někoho na kus řeči. Což je problém, protože akci chybí centrální shromažďovací prostor. Pár lidí sedí ve foyer hotelu, část v neútulné restauraci hotelu, část v syrovém předsálí hlavního sálu, část v příjemné hospodě pod hlavním sálem. To je příliš mnoho prostor na to množství účastníků, mísení se štamgasty. K tomu ještě čajovna nacpaná kdesi v útrobách hotelu, kam za celý con je problém trefit.
Přičtěte si absenci techniky, zmatené pořadatele, programové linie, kde v jednu chvíli máte všechny trháky (známé trháky, tedy lze předvídat zájem a řešit kolizi) a půl dne "prázdno", pořady překrývající se o půl hodiny, odpadávající programy a zpoždění.
Připočtěte si nedostupnost ubytování ve spacáku, malou kapacitu ubytovny a hotelu, neochotu a pomalost personálu restaurace, která vaří jen v určité hodiny a v ostatní vám nedají ani polévku, vysoké ceny pití, brzkou zavíračku, protější hospodu, kde večer v osm hodin už nemají ani utopence nebo cokoliv jiného k jídlu, ačkoliv vědí, že je tam akce pro 150 účastníků (nebo nevědí, protože jim to pořadatelé neřekli?) a zjistíte, že Fénixcon na Dracon nemá a pokud bude takto pokračovat, ani nikdy mít nebude.
Přitom jednotlivé pořady jsou skutečně na vysoké úrovni a zajímavé, protože na konci roku se mají tendenci všichni známí přednášející i spisovatelé sjíždět se do Brn. Všechno ostatní ale slabé je a kdyby nebylo tradice, setrvačnosti, termínu, tak by Fénixcon nevstal z popela Draconu, ale také shořel. A to by byla škoda.
Na závěr přidám anotaci jediného pořadu, kromě čtení Honzy Kantůrka, na kterém jsem byl:
Conan na Matějské pouti - Nalim Uzbeg, ConDr., HMCS & Dan Růžička, CS
Nalim po shlédnutí několika dílů amerického seriálu o barbaru Conanovi dospěl k závěru, že pro pubescenty se toho z hlediska propagace modrookého Cimmeřana vykonalo již dosti. Proto se rozhodl spáchat se svými spolupracovníky loutkovou pohádku, a to za účelem získání nových perspektivních členů Conan Society, rekrutujících se z řad I. stupně základní školy, eventuelně školy mateřské. Hra byla inspirovaná dramatickými pokusy legendárního loutkaře Matěje Kopeckého (1775-1847). Tato významná tvůrčí osobnost napsala údajně i několik her věnovaných právě Conanovi, nazývané někdy žertovně jako "Conanovský pecky". Proto měl slavný loutkář jeden čas také přezdívku Matěj Conanpecký. Hra je svým emocionálním nábojem vhodná i pro vyšší ročníky zvláštních škol, zejména do předmětů občanská nauka a sexuální výchova. Nalim je již zvyklý na rozmanité reakce diváků, ale netají se obavami, že bude skalními příznivci barbara z Cimmerie po shlédnutí uvedeného představení vyobcován z Conan Society. Dobře mu tak!
k ZA 35
k Reportážím
k ZA
na start