TAURCON 2004
Taurcon je slibný con. Má z mého náročného pohledu sice ještě spoustu much, ale to základní - silný, schopný tým a vhodné prostředí bezesporu funguje. Navíc není od Prahy daleko, do Nymburka se dá dojet jak na celý víkend, tak i jen na sobotu. Protože už jsem ale dlouho na žádném conu nepřespával, rozhodli jsme se s Janou tentokrát udělat výjimku. Jenže nastydla a tak jsem v pátek odjel sám s tím, že se pro ni vrátím v sobotu, pokud jí bude lépe.
V pátek jsem dorazil včas, abych rozvěsil všude plakáty na Festival Fantazie a akorát k tomu, abych se pokusil v hlavním sále zprovoznit projektor, který jsem ráno pořadatelům půjčil. Jenže přes veškeré pokusy se mi to nepodařilo a tak než došlo k výměně projektoru za jiný, zkrátil se čas na povídání Wella o Pánovi Prstenů ze dvou hodin na hodinu. Nedostatek techniky, respektive naplánování programu bez ohledu na potřebu techniky v souběžných liniích pak pro pořadatele znamenalo neustálé přenášení a přepojování techniky, čímž výrazně program trpěl. To byla asi jedna z největších slabin conu, ovšem kdyby mnou zapůjčený projektor fungoval, problémů by bylo podstatně méně a proto se dodatečně pořadatelům i fanouškům musím omluvit já.
V pátek jsem ještě navštívil přednášku Petra Čápa o sexuálních praktikách na Zeměploše, kteréžto téma bylo tak rozsáhlé, že nestačil čas. Také proto jsem Petrovi nabídl připravit přednášku ve třech částech na FF.
Večer jsme ještě chvíli povídali, sedíce u stolků u bufetu. Bufet je umístěn přímo ve vstupní hale a pochopitelně sezení tam nebylo nijak zvlášť útulné, také ne proto, že za chvíli nebylo kam házet odpadky a ze stolů se dalo jíst jídlo několika předchozích účastníků, nefungoval žádný úklid. To pokládám za další téma k nápravě, aby se účastníci cítili v bufetu lépe. Protože obsluha byla příjemná a vydržela dlouho, je jen škoda, že se prostor nezútulní oddělením od vstupu nějakými improvizovanými paravany, úklidem odpadků, hudbou apod.
Ráno jsem vyrazil pro Janu, je to jen kousek a tak jsme stihli dopolední přednášku Františka Novotného. Skvěle vypráví, téma "O lodích nejen pirátských" bylo velmi zajímavé, měl tentokrát i obrázky, ale přesto jsem se přesvědčil, že dvouhodinové přednášky musím v programu FF omezovat, jsou příliš dlouhé, člověk neudrží tak dlouho pozornost a bude-li dvě hodiny přednášet méně zdatný vypravěč, bude to nepohodlné. Jako další bod k zamyšlení pro pořadatele dalšího ročníku uvádím nezatemněná okna a příliš malou projekční plochu.
Já jsem měl v programu povídání o Jihoafrické republice a jedinému posluchači Egonovi Čiernemu jsem ukázal spoustu fotografií, které jsem tam udělal, a dozvěděl jsem se od něj spoustu zajímavostí o JAR :-). Poté jsem povídal o pořádání conů, o pořádání Festivalu Fantazie a o tom, co všechno pořadatele ohrožuje. Jana pak šla na program připravený šermířskou skupinou a pochvalovala si přednášku Dějiny válečnictví a vojenství.
Já jsem trochu pracoval a domlouval se na FF a pak jsem zavítal na hlavní tahák večera - besedu s Konradem Lewandovskim. Jestli ale nakladatelé nezmění přístup k těmto besedám, nejenže na ně přestanu chodit, ale přestanu zvát zahraniční hosty, protože za ty peníze se nám pak většinou dostane pár nemastných neslaných odpovědí na rozpačité otázky. Tak jako s Lewandowskim. Jeho odpovědi byly krátké, neustálé vybízení, aby se účastníci ptali, k ničemu nevedlo, zachraňovat pak pořad předčítáním popisu světa kočkodlaka v originále s rychlým překladem nebylo to, na co účastníci byli zvědaví, alespoň ne v té délce. Je třeba si připravit představení autora s projekcí pro ty, kdo ho neznají, řadu otázek, nastudovat si o autorovi co nejvíc a nespoléhat na otázky z publika. Je třeba si vzít vzor z Marka Ebena a jeho Plovárny, Michala Prokopa a jeho baru Krásný ztráty a otázky klást jak předem připravené, tak vyplývající z odpovědí hosta. Je třeba doplnit projekcí obrázků jeho knih, je třeba vydat v materiálech akce povídku autora, aby bylo co podepisovat i pro ty, kteří nemají peníze na knihy, které také často na conu nejsou v potřebném množství. Zahraniční nebo i náš host jsou pro nakladatele příležitostí, jak ho čtenářům "prodat" i prodat, jak mu vytvořit určitou pověst. A naši nakladatelé bez výjimky toto neumí a nedělají. Je to škoda pro ně i pro nás.
Dalším programem bylo divadlo a opět znamenalo vrchol Taurconu, stejně jako loni. Šermíři měli připravené scény provázející nás historií a zacyklení těchto scén bylo vtipnou pointou. V tombole jsem rychle realizoval nápad připomenout Festival Fantazie a do tomboly jsem dal lístky na obě poloviny FF a získal tak právo vystoupit na pódium a pozvat účastníky k nám. Jeden lístek vyhrál Ondřej Nekola a protože vyhrál ještě nějakou knihu nebo tričko, vyměnil druhou výhru za druhý lístek. Po programu jsme spolu s ním a jeho kamarádem chvíli debatovali o FF a účasti na conech, takže na Františčinu přednášku už jsem nezůstal.
Večer jsme strávili v družném rozhovoru ve stále špinavějším bufetu s Richardem Klíčníkem, Ellie Velinskou a jejími dvěma kamarádkami, Petrem Hadati Čápem a dalšími. Nálada byla rozverná, probírali jsme přednášky o sexu na Zeměploše, podobenství talíře špaget a skupinového sexu, ale hladina alkoholu (i díky vlastním zásobám) a únava stoupaly, takže jsme šli po vydatné sprše spát. Byl to příjemný večer.
V neděli ráno jsme byli zvědaví na vyprávění Vlasty Talaše o Číně. Jeho fotografie seskupené tematicky byly skutečně zajímavé a jeho vyprávění pestré. Přesto znovu platilo, že dvě hodiny je až moc, znovu přednášku poznamenala nezatemněná okna a příliš malá projekční plocha, způsobená umístěním projektoru příliš blízko.
Pak už jsme se jen loučili a vraceli do Prahy. Taurcon byl opět velmi příjemný a až pořadatelé vychytají organizační mouchy a zintenzivní propagaci, stane se postupně velkým conem. Programové zaměření na fantasy, zajímavé tematické celky (např. Piráti), účast šermířské skupiny a večerní divadlo, ubytování přímo v objektu, dostatek prostor pro rozvoj jsou jako určené pro větší akci. Ti, kdo si Taurcon zatím nechali ujít, dělají chybu.
http://taurcon/avari.cz
k ZA 35
k Reportážím
k ZA
na start