Budoucnost vzdělávání = e-Education
E-learning začal již před mnoha lety a intenzivně se vyvíjí zejména v poslední době, protože už máme technické prostředky na jedné straně a dostatečně velkou poptávku po rychlém a efektivním vzdělávání na straně druhé. E-learning má mnoho definic a podob, podstatné jsou tyto rysy: počítač, internet, hypertexty, řídící systémy (Learning Management Systémy a systémy Virtual Classroom) + úspora času na přípravu, organizaci, účast, úspora nákladů na dodávku, vysoká dostupnost, opakovatelnost a efektivita.
e-Education je více než e-learning. Je to koncepce využití moderních technologií a e-learningu ve vzdělávání učitelů a žáků, ve spolupráci rodičů a školy. S kolegyní Andreou Barešovou jsme se inspirovali projekty v zahraničí i v ČR a vytvořili základní koncepci a charakteristiku e-Education projektu v ČR. Partnerstvím s Microsoft, Autocont, LangMaster a dalšími společnostmi chceme dosáhnout trvale se rozvíjejícího systému moderního vzdělávání.
Technologie je v tomto projektu jen prostředek, cílem e-Education v ČR je dosažení takové úrovně znalostí pedagogů v práci s moderními technologiemi, aby pro ně bylo přirozené tyto technologie používat v každodenní práci a výuce žáků a studentů. Jednou z prvních vlaštovek je Notebook pro učitele, speciální nabídka HP a MS, kterou lze financovat z velké části ze strukturálních fondů, zaměřených mj. právě na rozvoj vzdělávání v ČR.
V první fázi připravovaného projektu e-Education je nutná postupná příprava pedagogů. Pedagog je klíčová osoba. Dosavadní zkušenosti ukazují, že dodat technologii (HW a SW) a poskytnout základní proškolení pro používání není dostatečné řešení pro reálný a trvalý úspěch. Základní podmínkou (nesplněnou např. v projektu INDOŠ) je všeobecné zaujetí pedagogů a jejich příprava pro reálné využití technologií ve výuce sebe a následně žáků. Je proto nutné postupné a dostatečné vzdělávání pedagogů v používání moderních technologií (PC, projektor, CD-ROM, DVD, Internet, virtuální třída, Learning Management System, e-kurzy, multiklávesnice, digitální fotoaparát a kamera, tiskárna se skenerem a faxem), které se budou používat ve výuce pro zvýšení její efektivity, pestrosti, aktuálnosti, zábavnosti, …
V druhé fázi projektu pak by mělo dojít k postupnému zlepšování technologií a dalšímu zvyšování znalostí, a k použití technologií ve výuce žáků a komunikaci školy a rodičů.
Technické prostředky budou voleny tak, aby si učitelé a ředitelé mohli vybrat dle svých možností a schopností vhodnou technologii a formu e-Education. Někde vzniknou Regionální vzdělávací centra, někde dojde jen k dodávce několika PC a projektoru. Nelze spoléhat na to, že každý žák bude mít svůj notebook nebo že všechny učebny ve škole budou vybaveny počítači, jak vidíme v různých nereálných vizích. Je třeba vycházet z reálných možností a vybavení rozšiřovat postupně, i pro základní vybavení je třeba mít řešení využití ve výuce učitelů i žáků. Jistě si lze představit, že jeden učitel může okamžitě zahájit výuku s využitím notebooku, dataprojektoru a internetu, druhý bude jedno jediné PC používat jen pro přípravu látky a ukázky z CD-ROM a třetí bude pořádat videokonference a vytvářet vlastní kurzy. Všichni ale musí dostat pomoc takovou, aby v dalším roce popošli na vyšší stupínek znalostí.
Jedině POSTUPNÉ vybavovaní škol a zvyšování připravenosti pedagogů je reálnou cestou k budoucímu e-Education, vzdělávání s pomocí moderních technologií. Jedině tak budou učitelé schopni v jednotlivých hodinách používat elektronické modely, poutavé animace procesů, výukové filmy a informace vyhledané na internetu, sdílet obsah s dalšími učiteli, spolupracovat se žáky, komunikovat s rodiči a učit na úrovni o několik stupňů vyšší než dnes. Jedině tak se z ČR nestane fabrika plná hloupých automatů, ale projekční kancelář plná tvůrčích vzdělaných lidí.
k ZA 35
na Dvory Chaosu
k ZA
na start