25. výročí přistání na Měsíci
Armstrong a Aldrin pomalu vypustili atmosféru z kabiny, otevřeli dvířka. Překontrolovali své skafandry (300 000 USD, 30 kg + 54 kg klimatizační aparatura). Armstrong vylezl na ochoz modulu po čtyřech, nohama dopředu. "Jsem na spodku žebříku, patky nožiček LM nejsou zabořeny více než tři až pět centimetrů, ačkoliv povrch se zdá velmi, velmi jemný, když se k němu přibližujete.Vypadá to téměř jako prach. Je velmi jemný. Je to teď velmi pěkné..." "Teď se pustím lunárního modulu, oznamuje. "Je to malý krok pro člověka - a velký skok pro lidstvo!" Armstrong pořídil několik fotografických záběrů, nabral několik nouzových vzorků. Aldrin vystoupil teprve potom. Společně zkoušeli různé druhy chůze a instalovali soubor vědeckých přístrojů. Aldrin se do modulu vrátil po 1 2 minutách, Armstrong dopravil nahoru bedny se vzorky a po 133 minutách opustil povrch Měsíce i on.
Na půdě Měsíce stanul první člověk 21.7.1969 ve 3.56:21 středoevropského času. Předcházelo mu grandiózní úsilí desetitisíců odborníků, obrovské náklady (tehdy přes 24 mld. USD) a soutěž se Sověty. Let Apolla byl řízen z hlavního sálu letové kontroly v budově číslo 30 v Houstonu. V sále, který má dvojče pro případné zastoupení řízení, sedělo šestnáct specialistů - odborníci na samotný let, lékaři, spojař, vedoucí týmu, operační specialisté, letový ředitel s nejvyššími šéfy s přímou linkou do Bílého domu. 30 lidí sledovalo okolo 1500 údajů o letu, každý z nich měl ve vedlejších místnostech své štáby. Dohromady až 500 lidí. Let zajišťovalo nejméně 110 počítačů, z nich 21 velkých. Hlavními byly dva IBM 360/75, jeden primární, druhý náhradní, plus tři další tohoto typu v sále. Lunární expedice byla rozdělená do několika etap, protože ani nejsilnější raketa Saturn 5 ( 112m, 2700 t ) nevynese vše až k Měsíci. Na oběžné dráze kroužilo Apollo 11 - Columbia se třemi muži (ještě Michael Collins) a výsadkovým člunem LM, potom dva přestoupili do LM a v něm přistáli. Spodní část LM posloužila jako kosmodrom pro vrchní, která odstartovala k Apollu. Po přestoupení byl modul odhozen a na Zemi přistála pouze holá kabina Apolla.
Úspěšnému
přistání na Měsíci předcházely čtyři zkoušky Apollo7 až 10 a následovalo
dalších pět přistání Apollo 12,14-17 a jedna havárie Apollo 13. zatím posledním
přistáním byla výprava Apollo 17 ze 7.12.1972. Další přistání a zahájení
budování malé vědecké laboratoře se předpokládalo na počátku 21. století,
ale současný americký prezident odmítl tento projekt financovat, takže reálnějším
termínem budou 20.-30. léta 21. století. Předpokládá se ovšem, že na tomto
projektu budou spolupracovat nejvyspělejší státy světa.
k obsahu ZA 4
na Vesmírnou Odyseu
ke Zbraním Avalonu