Zlý sen

Marek Vích

 

    

    "Tak co?! Máte je?!" ozval se z reproduktoru umístěného v rohu malé čtvercové místnosti podrážděný hlas.
    Rozhovor se odehrával v kosmické lodi obíhající na orbitě planety, která byla vyvedena v barvách, jaké by použil progresivně avantgardní malíř na pomeranč - jestli někdo neví, které to jsou, tak h1avně modrá a zelená. Mimochodem, loď byla před zvědavými pohledy z povrchu planety skryta za štítem, pohlcujícím veškeré druhy i délky záření.
    "Jasně. šéfe! " Copak jsme už někdy zklamali?" odpověděl neméně podrážděný hlas, vycházející odkudsi z podivné, pravděpodobně inteligentní hmoty ležící (stojící?, sedící?) zhruba uprostřed inkriminované místnosti.
    "zatím jsou v přetlakovo-aklimatizační komoře T2. Tamhle." Z hmoty se odštěpila asi půlmetrová odnož a dokumentovala uvedený směr.
    "Vypadají, šéfe, asi takhle," hlas dostal pobavený podtón a hmota se vytvarovala do podoby malého, blíže nespecifikovaného člověka.
    "Nebyly kolem toho nějaké problémy? Neví tam dole o nás nikdo?" ozval se znovu hlas, stále jakoby vytažený z mrazáku.
    "Problémy žádné. Jen jsem si nemohl zvyknout, že jsem byl neviditelnej. Ty dole se koukali skrze mě úplně jako vy."
    "To mě nezajímá! Ví tam o nás někdo?! zopakoval hlas druhou otázku tónem, při kterém se reproduktor málem pokryl jinovatkou.
    "Ne. Nikdo. Prošel jsem celou informační síť a nic jsem nenašel. Snad jenom..." Hmota se váhavě odmlčela.
    "Snad jen co ?!" ozval se reproduktor s hřejivostí kapalného dusíku.
    "Ale jenom nějaký Dänniken úplnou náhodou něco takovýho naznačil v jedný svý knížce. Ale můžete mi věřit, šéfe, nikdo ho tam nebere vážně. Je to čistá fikce," hmota sebou přesvědčivě zavrtěla. "On si myslí,že pyramidy byly postaveny s pomocí mimozemšťanů proto, aby uchovaly mrtvá těla faraónů po mnoho staletí. Mimozemšťani slíbili, že se vrátí, oživí je a vezmou s sebou. Ale skoro nikdo tomu opravdu nevěří."
    "Koneckonců je to jedno. Máme s nimi uzavřené platné smlouvy a navíc si s sebou vezeme právníka, který na to nechodí zrovna v rukavičkách," reproduktor se zasmál tak, že celé lodi přejel mráz nejen po zádi, ale i po přídi a obou bocích." Až budou připraveni, tak mě zavolej!" odm1čel se.
    "Jo, šéfe, ještě něco - jeden z nich měl špatně postavenej antičasovej kryt. Neměl jehlan, jak jsme jim řekli, ale takovej jako kvádr, navíc moc malej. Tak malej, že nemohl mít skoro žádný ochranný účinky. Je div, že vydržel tak dlouho."
    "Pak s nimi promluvím, "odbyl ho reproduktor, "zatím připrav dezintegrátor pro případ, že by se mi nezdáli dost zajímaví." Tentokrát se mrazivý hlas odmlčel nadobro.
   
    Opět stejná místnost. Tentokrát je ale ona beztvará bytost obklopena třemi podivnými osobami. První dvě jsou celkem nezajímavé, zvláštní, sešlí chlapíci, až na bederní roušku úplně nazí. Na hlavách mají podivné účesy protkané provázky. Ten třetí je zcela jiný - malinký, seschlý mužík s tvrdým pohledem a pokročilou pleší. Vůbec nejzajímavější je však jeho chování. Stojí totiž na zlaté trojnožce (pravděpodobně majetku jednoho ze sousedů) a rozmáchlými gesty a pronikavým hlasem cosi káže. Beztvará bytost se podivně natřásá a vydává cosi, co by se při kusu pořádné fantazie snad dalo nazvat hrdelním smíchem. Ukazuje na mužíka uprostřed a řičí. "Šéfe, šéfe! Vidíte ho!') S tímhle až se objevíme, tak se o něj všechny společnosti porvou! Tenhle chlápek je zlatej důl!"
    Šéf, stejná beztvará hrouda, sedící na řídícím stanovišti, vydává podobné zvuky a nevěřícně míří jakýmsi složitým receptorem - snad okem – na rozsvícenou trojrozměrnou obrazovku. "To je terno," křičí. "Jen si to spočítej! Toho dáme do KDvize - 30 000 kreditů, holovize -100 000 kreditů, mascoprodukce - 25 000, ASmedia - 20 000, vizigraf - 70 000, Super Q - 200 000 kreditů " Šéf se na' chvíli oddal radostným výpočtům. Ale jen na chvíli. "Ty ostatní neberu, nudí mě. Hlavně dej pozor na našeho řečníka. Ten se musí mít jak v bavlnce."
    Inteligentnímu čtenáři není jistě třeba vysvětlovat, že došlo k politování hodnému omylu, když šéfovi neviditelní poskoci ukradli kromě několika faraónů také mumifikované tělo V.I. Lenina.
    Když se před zraky ohromených Moskvanů vznesla mumie velkého komunisty k oblakům a zmizela, netušil nikdo, že je přítomen jevu, který na dlouhé generace ovlivní život ve dvou sousedních galaxiích.
    V naší proto, že "nanebevzetí Lenina" byl čirou náhodou přítomen zrovna Svatý Otec, Lenin byl kanonizován a díky katolické církvi došlo k obrovské restauraci socialismu.
    V sousední galaxii potom proto, že šéf neznal ten zvláštní druh lidí, totiž politiky, a nemohl tušit, že zvláště ti levicoví jsou téměř nezničitelní a dokáži se přizpůsobit každé situaci a každému politickému klimatu. Není třeba zdůrazňovat, že svého rozhodnutí později hořce litoval.
 
k obsahu ZA 4
k Povídkám
ke Zbraním Avalonu