Naše cesta na Bohemiacon 1994
Při příjezdu do Ústí jsme se začali dohadovat, ve které části města se toto setkání všech normálních lidí vlastně koná, protože ať jsme koukali (bolely z toho až oči), žádný, byť sebemenší náznak plakátu upozorňující všechny zasvěcené na konání této báječné akce. Po prozkoumání podrobnější mapy města jsme se upamatovali, že místo konání bychom měli hledat ve čtvrti zvané "Klíše". Bohužel jsme na to přišli až při průjezdu Krásného Března, což je další část rozlehlého Ústí. Informováni u místních domorodců, kde že se vlastně pedák nachází, byli jsme posláni zpátky s tím, že se máme držet směrovek, které nás měly přivést k nemocnici a také k pedáku. Když jsme konečně stanuli před majestátní budovou této fakulty, zazářily Vašíkovi oči. Napřáhl ruku a pravil :"To by našel i slepej." Podíval jsem se naznačeným směrem a uviděl velký bílý plakát s nápisem BOHEMIACON _94, který byl jediným poutačem v okolí (jednalo se asi o tři světelné roky).
Po příjezdu jsme se šli nejdříve prezentovat a zajistit si ubytování, ale byl to zmatek na zmatek. Nechtěl bych sahat pořadatelům do svědomí, ale tato činnost nebyla na velmi dobré úrovni. Po prezentaci jsme šli vybalit z auta své propriety a hlavně stavebnice kosmické a sci-fi techniky, jejichž prodej se měl stát na pár příštích dnů vedle absolvování různých přednášek další zábavou. Po vybalení jsem se došel zchladit do blízké pivnice a po návratu to začalo. Jak jsem uvedl na začátku, kdybych to byl věděl, tak jsem sem vůbec nejel. začal mne strašně bolet zub. Ten den už jsem neměl chuť absolvovat nějakou přednášku a byl jsem rád, když jsme po desáté hodině večerní konečně opustili areál fakulty a zamířili za noclehem do vysokoškolských kolejí. Tam nás čekalo další překvapení, neboť pokoje, které nám pořadatelé přidělili, nebyly pro tuto akci určeny. Nakonec se vše vyřešilo a my jsme mohli konečně spočinout v posteli, tedy alespoň já, protože zub bolel a bolel. Vašek trefně poznamenal, že mi to Tomáš, kurýrující se doma z angíny, nepřeje. Potom se vypravil za nočním životem. Já usnul tak tvrdě, že jsem ani nevěděl, kdy přišel. (to je dobře, alespoň neutrpí moje pověst u nás doma - vp) Druhý den jsme byli opět na místě a snažili se prodávat. Nebylo to moc slavné. Ale Zbraně Avalonu a Kniha a meč, kterýžto fanzin nám zanechal Vojta, šly dá se říci dobře na odbyt. Ten den jsem se zúčastnil dvou přednášek a to Proč namám rád Dračí doupě a Svět Star Treku. Té první ze zvědavosti a té druhé ze zájmu. Při první bylo zajímavé sledovat dialog mezi přednášejícími a posluchači, kterými byla učebna přecpána. Přednášející se snažili fanouškům této hry ji dokonale znechutit, což se jim vůbec nepovedlo. O to zajímavější byla přednáška o Star Treku. Při ní si každý mohl zopakovat o co se doposud v této oblasti jednalo, ale také se mohl dozvědět různé zajímavosti, které provázely veškerá natáčení tohoto sáhodlouhého seriálu i jednotlivých filmů. Když jsem nebyl na přednášce, staral jsem se o chod stánku Andromeda. Vašek mezitím absolvoval různé přednášky a také se u nás občas zastavil Vojta, ale to bylo vždy opravdu jen na okamžik, neboť zase někam spěchal na nějakou akci. V sobotu jsem strávil skoro půl dne chozením po městě. Snažil jsem se rozchodit bolest zubu, která byla už neúnosná. Koupil jsem si prášky a myslel, že to bude lepší. Chvíli se to dalo vydržet, ale jen do té doby, než jsem se zúčastnil akce Budoucnost sci-fi filmů. Jaké bylo moje překvapení, že se jednalo o horory, ve kterých tekla krev proudem. Byly to takové pohádky pro dospělé, ale mně to zase rozpumpovalo zub, že už se mnou po zbytek dne nic nebylo. V noci jsem nemohl spát a čekal jsem na neděli jako na vysvobození, protože jsem si říkal, že zároveň s naším odjezdem mne přestane bolet zub. Ale chyba lávky, zub bolet nepřestal. Po příjezdu do Chotěboře jsem se odebral na pohotovost, ale tam už nikdo nebyl a sestřička mne odkázala na pohotovost do Pardubic, no běs.
Všechno píši již s odstupem a již s nebolavým zubem, ale vzpomínky jsou tak živé, že mi v tom zubu opět začíná škubat, takže toho musím nechat, aby to nedopadlo špatně.
k obsahu ZA 5
k Reportážím
ke Zbraním Avalonu