Bohemiacon 1994
Cesta nebyla tak dobrodružná jako na Parcon, taky vzdálenost je to podstatně menší (224 km). Stavovali jsme se v Praze kvůli firemní záležitosti a pak jsme po vymotání se z Prahy pokračovali na Ústí. To už jsme za sebou měli první problémek, neustálým popojížděním na jedničku po magistrále jsme museli na Václaváku běžet pro vodu do chladiče. Jinak cesta ubíhala v očekávání příjemností, které nás jistě v Ústí čekají a ve vzpomínkách na Tomáše B., který tři dny před odjezdem ochořel angínou nebo chřipkou a mohl se zjančit, že nikam nemůže. Mluvili jsme o všem možném, taky o zubech. To jsme neměli dělat. Milana K. totiž jeho vlastní zradily a podporovány na dálku Tomášovým zklamáním bolely a bolely po celou dobu conu. Takže jeho zážitky jsou vykoupené bolestí, potem a krví z rozkousaných rtů a zkreslené kloktáním Alpou a polykáním prášků. Dorazili jsme do Ústí, kde se ukázalo, že ani jeden z nás nemá adresu místa conání. Poptávali jsme se, až jsem spatřil známé tváře redakce Dechu draka a pak jsme je jen následovali. Postavili jsme stánek Andromeda, vybalili modely a fanziny, nasávali atmosféru. První známé tváře, první pozdravy. Večer jsme vše sbalili a přes původní předsevzetí pořádně flámovat ve městě jsem nakonec skončil v baru na koleji, kde jsme byli po malých problémech ubytováni (ubytováni v koleji, ne v baru). zajímavé rozhovory jsem vedl s Mirkem Sábo jr., s Jaroslavem Olšou jr. a dalšími blízko popíjejícími fany. Druhý den jsme pokračovali v propagační činnosti, začal jsem utrácet za knížky, navštívil jsem nějaké akce a přednášky. Byla možnost koupit si nové i staré knížky, časopisy, obrazová alba, plakáty, hry, fanziny, figurky i modely (Laser, Najáda, Winston Smith, Andromeda, Wales..) Kromě řady knih jsem si pořídil album T.Rotrekla s velkou slevou. Doporučuji všem, něco tak nádherného prostě musíte mít. Všude, kam se člověk podíval, byly řady fanů a jen sem tam nějaká fanka(?), to je ostatně jediná chyba SF hnutí. Nevím, kolik nás bylo celkem, ale snad nám to prozradí organizátoři. Večer jsem se odvážil na diskotéku do města. Draho a mlado, takže jsem asi ve čtyři usoudil, že si nemá cenu užívat proti své chuti a šel jsem spát. Sobota byla podobná, zhlédl jsem Fantasy show s pasováním J.Kantůrka Sirem Fantasy a večer jsem zavítal do vinárny. Potom jsem se pokusil zintenzívnit spánek tak, abych se dobře vyspal. To se mi díky pozdnímu vstávání i podařilo, takže odjezd zhruba ve dvanáct byl bez problémů. Přes Prahu jsme dorazili do Chotěboře, kde jsem Milanovi popřál hodného zubaře a dorazil domů.
Setkání vydavatelů fanzinů
V aule fakulty se sešlo asi třicet fanů, kteří se nějakým způsobem podílejí na vydávání fanzinů. Debata byla zajímavá. J.Olša se pokusil stanovit předěl mezi časopisem a fanzinem. Podle něj fanzin vzniká z přetlaku jednotlivce nebo skupiny, který (á) chce okolí něco sdělit, jednotliví přispěvatelé nejsou pracně hledáni, distribuce je prostřednictvím pošty a na conech, obsahuje spíš méně povídek a víc článků. Časopis je pravidelnější, na vyšší úrovni, se širší distribucí a širším záběrem čtenářů, příspěvky jsou hledány a vybírány. Snad jsem to příliš nezkreslil. Dále se mluvilo o zkušenostech jednotlivých vydavatelů, o konkrétních fanzinech. Představil jsem také Zbraně Avalonu. Nutno říci, že o ně byl zájem, i proto, že je to v současnosti jeden z mála sci-fi fanzinů v záplavě fantasy a DrD. R. Řeha (Dech draka) řekl něco o tom, kdy a jak se z fanzinu stal časopis. Současný náklad je asi tři tisíce, nešálí-li mě paměť. Vladimír Chvátil (Valouškova 6, 62500 Brno) byl shromážděním pověřen, aby dal dohromady seznam fanzinů, takže čeká na dopisy všech vydavatelů, kterým oplátkou zašle seznam.
Politfiction s F. Novotným a O. Neffem
Rozhodně neprohloupil ten, kdo navštívil tuto debatu. Oba protagonisté mají přehled a jejich názory na vývoj politiky v budoucnosti a všeobecný vývoj byly více než zajímavé a protože podepřené znalostmi a zkušenostmi, také pravděpodobné. Jako jeden z hlavních problémů lidstva, který bude hýbat i politikou, O.Neff označil potřebu kontroly porodnosti. F.Novotný upozornil na velmi důležitý krok v tomto směru - káhirskou konferenci. Podle něj je negativní postoj církve pochopitelný, i když nesmyslný a nebezpečný. Vývoj křesťanství i dalších náboženství totiž s postupem vědy a techniky směřoval mimo jiné také ke stěhování boha. Z "nebes" na dosah ruky do vesmíru, dál a dál až nakonec pro něj zbylo místo jedině v člověku. Nyní se technologie budou zaměřovat čím dál tím víc na člověka a do člověka. Jako jedna z prvních takových technologií bylo očkování, které církev také zuřivě odmítala. Potraty a plánované rodičovství jsou dalším zásahem, stejně jako genetické manipulace v poměrně blízké budoucnosti. Otázkou zůstane, kde je hranice "lidskosti". Církev brání zuby nehty tento poslední zákop. Bez ohledu na to, že přelidnění světa přináší denně smrt a utrpení desetitisícům lidí ať už ve válkách o místo a přesvědčení nebo hlady a na nemoci. Mocenské a majetkové založení církve tak znovu vyvstává a je pro mne s podivem, že jsou ještě lidé, kterým to není odporné a kteří věří obrazu Boha, tak jak jim ho církev předkládá. Další část debaty se točila kolem této vize budoucnosti, zmíněny byly různé sekty a případné politické nebezpečí ze strany jejich přívrženců. O.Neff také vyřkl svou teorii o tom, že rozdíly mezi vyspělým a třetím světem se budou dále prohlubovat a vyspělé státy budou přímo kontrolovat ty ostatní a moderní technologie a potraviny jim poskytnou právě pouze při omezení po- rodnosti. Budou jim nahrazovat rodiče a to i s výchovou a zajištěním životních potřeb. Potom se ještě těkalo sem a tam, objevily se protinázory, ale čas uplynul a i tato opravdu zajímavá debata musela skončit.
Vytváření povídky s I.Adamovičem
Do zaplněné posluchárny jsem přišel až po začátku. I. Adamovič vyprávěl o problémech s posuzováním povídek, o dopisech, které chodí do redakce a poradil autorům pár všeobecných zásad. Po- tom vyzval přítomné, aby společně vytvořili základ povídky. Nejdříve se vytvářel svět. Z různých nápadů potom I. Adamavič některé vybral a sestavil svět. Planeta Země, neurčená budoucnost. Jedna část lidstva, potomci Evropanů a Američanů žije v létajících městech. Ovládají telepatií stroje a jsou intelektuálně založeni. Druhá část lidstva žije ve zdevastovaném prostředí na povrchu Země. Potom se začla vytvářet zápletka a hrdina, ale to jsem už neslyšel, protože to vypadalo na dlouho (a taky bylo, řekl mi pak v Praze I.Adamovič) a já se musel vrátit do stánku. Nakonec prý vyzval přítomné, aby napsali povídku na společně vytvořené téma a poslali ji do redakce Ikarie.
Legenda Conan
Pan Kantůrek, překladatel Conana, a E. Čierny, šéf nakladatelství Poutník, které Conana vydává, se soustředili na očištění Conanových příběhů z nařčení z krutosti, neustálého krveprolití a bezduchosti. Pan Kantůrek na Conanovu obranu přečetl pohádku z knihy vybraných lidových pohádek. Jestli si dobře pamatuju: " a uviděla před sebou plot lidskýma rukama proplétaný, na dvorku se dvanácte hlav honilo, v koutě stálo šest sudů krve.... ve dveřích místo kolíčku prstíček.....v kuchyni se nad ohněm opékalo dítě....A co ještě jsi viděla? V koutě šest sudů krve! I ty hloupá, to je mé víno, kdyby jeho nebylo, dávno bych žízní pomřela...." Malá návštěvnice pak ještě s bábou pojedla kus dítěte, ale víno nepila atd. Celá posluchárna se válela smíchy, protože Conan je proti tomu opravdu ušlechtilá četba. No ale to nebyla jediná pohádka tohoto ražení. Pan Kantůrek přečetl ještě pár úryvků z dalších a musím říct, že ten, kdo pohádky sebral a vydal, musel být sadista a úchylák. Znám taky jednu podobnou, jmenuje se Bezručka, ale nevím už kde mám její opis nebo kde by se dala sehnat. Mluvilo se i o připravované knize Conan, muž s mečem, četly se z ní úryvky. Jeden z úryvků dokládal i hlubší úvahy Conanovy, než jen o zabíjení. Ptal jsem se pana Kantůrka, co říkal na satirickou povídku Filipa Škáby v Ikarii - Conan nepřemnožitelný, ale nečetl ji. E.Čierny se vyjádřil, že byla aspoň dobře napsaná, narozdíl od některých jiných pokusů. Probral i problém datování a umístění jednotlivých nových Conanových příběhů, protože autoři už často jen použijí jméno a nedají si práci se zařazením ( Conan a sedm dní v úplňku-Návrat, Conan a stíny Hyrthu-Saga). Howard geniálně vymyslel svět a hrdinu, z čehož do dneška autoři těží. Celkově je již ve světě přes třicet Conanových dobrodružství a přibývají další. Ještě pár postřehů a drobností a Conanovi příznivci se rozešli.
Hosté
Hosté byli zajímaví - H.Harrisson s manželkou, A.Sapkowski, W.Jeschke, B.Stableford, mám je samozřejmě podepsané v knížkách. Na besedách s nimi jsem nebyl, ale podle jejich průvodců jsou to příjemní lidé. Paní Harrisonové se moc líbil model robota, takže ho dostala na památku a já zase placku I __The Stainless Steel Rat. W. Jeschke si vybral korvetu Sirrah a věnoval mi originál své knihy povídek (že bych si začal opakovat němčinu?). A. Sapkowski byl lidu nejblíže (a nutno říct, že i podlaze), protože jeho alkoholové opojení vydrželo po celou dobu conu.
Hodnocení
Myslím, že většina účastníků bude souhlasit, že se con povedl. Nespokojení prý byli drakobijci, ale část z nich zase otravovala všechny ostatní, takže by si spíš měli sypat popel na hlavu. Když přijede neohlášeno o stopadesát drakobijců více (taky se psem), nerespektují pravidla chování a pokyny pořadatelů, nemají se co divit. Druhá věc je, jak byla vymyšlena pravidla pro mistrovství v DrD. To si ale hodnotit netroufám, snad Filip. Fantasy show nebyla tak pěkná jako na Parconu, Párty jsem podle svého předsevzetí vynechal a podle J. Rečkové jsem dobře udělal. zajímaví hosté, spousta známých osobností SF a fantasy - autoři, vydavatelé, ilustrátoři, organizátoři, knihkupci. Bezvadná atmosféra. Co se mne týká, příští rok rád pojedu znovu, pokud pořadatelé najdou sílu na další ročník. Ahoj na Draconu.
k obsahu ZA 5
k Reportážím
ke Zbraním Avalonu