Nazdar pánové !
(Případně i dámy. Máte-li, pak závidíme.) Píšu Vám jakožto samozvaný krutě vládnoucí despota a tyran, pod jehož knutou úpí spolek bláznů scifistických. Protože chudáci nevědí, že jen pro jejich dobro činím svá rozhodnutí a provádím své nekalé rejdy, nebudou se jistě (ostatně ani ne- mohou) bránit tomu, když v našem trestně táborovém plátku Zbraně Avalonu poodhalím roušku tajemství Bohemiaconu 94, kde se houfy vyvolených opí- jely atmosférou jedinečného setkání (a samozřejmě i vybranými alkoholickými nápoji) a kde se pod různými záminkami odehrávaly hrůzné přednáškové a diskusní orgie. Chci, aby moji oddaní souvěrci pocítili rozdíl mezi prostým scifistickým nevolníkem a speciální rasou pořadatelů conů, konkrétně jejím ústeckým rodem. Při samém Ručníku věřím, že se ve Vás vzdmou vlny pýchy na ono záslužné dílo a že pod jejím vlivem utrousíte lecjaká moudra (klidně i kraviny), které se týkají historie, současnosti a velkolepých plánů Vašeho rodu a také Vašeho rodového rituálu zvaného Bohemiacon. zapřísahám Vás při Velké Mutaci, přispějte slovem i obrazem a zjevte budoucím generacím Vaše poselství. (A koukejte sebou hodit, sic mne On děsivým způsobem zardousí.)
Vzdávám hold a díky Vašemu géniu
Zdravíme z Ústí nad Labem !
Než tě zahrnu historkami z přípravy conu a akce samotné, které díky stálému opakování získá- vají na zajímavosti, něco objektivních informací.
Datum konání: 25. - 28. 8. 1994. Hlavní pachatelé: Václav Fořtík, Vojtěch Krump a Mirek Sábo Místo konání: Pedagogická fakulta UJEP. Počet účastníků: asi 800, zhruba 450 přihlášeno předem.
zahraniční hosté: Harry Harrison, Andrzej Sapkowski, Wolfgang Jeschke a Brian Stableford
Nyní k oněm veselým historkám z natáčení. Nápad uspořádat něco takového přišel asi ve dvě hodiny ráno, když jsme se v žalostném stavu plížili ulicemi Šumperka. Fořtík a Krump mi dohodli, že uspořádáme Parcon, s čímž jsme vystoupili ještě v Šumperku na poradě klubů. Protože byl i druhý kandidát - Banská Bystrica, rozhodnutí se odložilo na podzimní poradu do Březové. Zdeněk Rampas sice tvrdil, že nemůžeme prohrát, ale my jsme od přírody značně nedůvěřiví, a tak jsme hned vymýšleli, co se stane, když to nedostaneme (myšlen Parcon). V tomto případě jsme hodlali uspořádat con vlastní, u něhož jsme největší pozornost věnovali vymýšlení názvu. Můj skvělý nápad Fucon neprošel a zvítězil Fořtík se svým nijak objevným Bohemiaconem (ale je to hezký název pozn. Fořtíka). Hned po té, co jsme to nedostali (myšlen Parcon), jsme se vrhli do druhého projektu. Aby byl con co nejlepší, proběhlo několik velice plodných debat, kde se řešily nejdůležitější problémy- kvalita poprsí hostesek, druhy alkoholu v baru, kolik myších ocásků dosáhne do nebe atd.
Humor nás přešel při jednání se sponzory. Dozvěděl jsem se, že je nutné přijít v obleku a oholen, což mi dělalo zpočátku potíže. Vrcholem byl přítel Komín, který chodil po věhlasných firmách ve stavu nádražní povaleč a Vencovou babičkou byl překřtěn na Pepinu Rejholcovou (patrně literární hrdinka z dětství). Sponzorům jsme lhali, až se hory zelenaly a byli obvykle vyhozeni po té, kdy jsme majiteli nosem málem vypíchli oko (když Pinochio lhal, prodlužoval se mu nos pozn. aut.). Pro před-
stavu si stačí zajít na film Kokosy na sněhu. Mám černé podezření, že peníze jsme dostali tam, kde majitel raději zaplatil, než by skončil po hodině s námi v sanatoriu pro duševně choré.
začaly se hromadit přihlášky a bylo nutné je evidovat. Fořtík však udělal doma i v počítači po- řádek a mohli jsme začít znova. Jeho kulhavka se datuje právě od tohoto okamžiku. Přihlašovaly se různé exoty. Jistý mladík si nás spletl s inzertní rubrikou časopisu pro pány a jeho dopis šokoval i silně otrlého Krumpa. začal jsem nenávidět doupáky, kteří byli schopni mě otravovat kvůli blbostem i o půl- noci nebo dokonce brzy ráno, tedy kolem osmé. Při dotazech zásadně neuváděli nic, co by pomohlo k jejich identifikaci, takže požadavky takových pitomců jako je čaroděj Elric už zůstanou neuspokojeny. Ten blb chtěl asi šest přihlášek,ale uvedl pouze jméno a adresu U křivého dubu.Nenašel ho ani Interpol.
Když už jsem myslel, že se zblázním, byla tu středa, den před conem. Vyrazili jsme ve čtyři rá- no s Komínem a Broukem do Prahy pro Andrzeje a Harrisonovi. A propo, Brouk. Zprávu, že bude provázet Andrzeje, jsme mu sdělili v nemocnici, kde se zotavoval po svém dvacetimetrovém bezmotorovém letu z jisté skály. Proto, aby byl propuštěn, neváhal použít berlí a pokousat sestřičku. Andrzeje jsme vyzvedli v sedm ráno na Hlavním nádraží a po toulkách Prahou jsme seděli v devět v hospodě. Zlí jazykové tvrdí, že to byl Andrzej naposledy střízlivý. S Komínem jsme dorazili na Ruzyň v okamžiku, kdy se tam točil nějaký akční sriler. Protože byl čas, očumovali jsme letušky takovým způsobem, že právě dorazivší Ivan Adamovič pronesl: "Vy tam u vás nemáte ženský nebo co ?" Harrisonovi zdárně přiletěli (UFO crash land) a vyrazili jsme bez Ivana do Ústí. Svou nevalnou angličtinou jsem měl tu čest je bavit. Při průjezdu Velvary jsem objasnil stavbu Karlova mostu tak pěkně, že si paní Harissono- vá musela zapálit. Stačilo jen zaměnit eggs- vejce za eyes- oči. Po ubytování jsme všichni vyrazili na jídlo do hospody. Netušil jsem, že to bude poslední strava až do neděle. zatímco Andrzej a pan Harrison rozebírali přednosti svých agentů a vydavatelů slovy shit a fuck, paní Harrisonová nám na naši omluvu,
že naše angličtina je špatná, sdělila, že její čeština je ještě horší.
Ve čtvrtek začala akce, přišli i lidi. Dupáků (slovní hříčka Andrzeje, dupa znamená prdel) přijelo asi 400 krát víc než by mělo. Inspirován hrou DOOM jsem mezi nimi hodlal běhat s motorovou pilou, ale bylo mi v tom zabráněno. Jeden z nich v bufetu loudil pivo, ač neměl peníze a dokonce obtěžoval ženský personál, na který měli zálusk jistí nejmenovaní pořadatelé Krump a Komín. Dotěra byl po zásluze vykopnut ven. Andrzej bufet okamžitě objevil a začal se napájet, přičemž křičel: "Harry, pojď sem. Bufet je pro autory." Debata s ním byla pěkná, pouze Brouk vyhrožoval jistému neuctivému tazateli, že o něj přerazí berli. Sobotu mám v mlze, pouze si pamatuji, že nám Andrzej líčil, jak sloužil ve Vietnamu u cizinecké legie, kousl ho škorpión, šlápl na bambusovou minu a v roce 1968 obsadil jako velitel polského oddílu Československo. Rovněž tvrdil, že mu mina nohy usekla, ale přišili mu je. Dále o Brianu Stablefordovi prohlásil, že vypadá jako žolík a do místnosti, kde měl debatovat, jsme ho dostali tak, že se před ním kamarádka střídavě obnažovala.
V neděli Andrzej a Harrisonovi vyrazili do Tisé (pískovcové skály). Andrzej tvrdil, že "mu nad golovou krůží čornaja ptíca smjerti" a všem přítomným horolezcům vyhrožoval slovy: "Slez dolů, kokot zajebaný, máš babu a děti, spadneš na pjordelu a zabiješ se." V restauraci zpíval veselé skotské písně, až nám paní Harrisonová sdělila:" I kill him." Největší atrakcí byla prohlídka sádrových trpaslíků, prodávaných u silnice. Pan Harrison je chtěl rozbít a oběsit prodavače, my navrhovali trpaslíkem prodavače umlátit, ale zabránil v tom déšť.
V pondělí jsme s Broukem dopravili Andrzeje do Prahy, Komín, Kulda a Krump totéž učinili s Harrisonovými. Rozdíl byl v tom, že my tak činili dobrovolně, ale oni ne. Vlak se prý rozjel nějak rychle. Vojtěch nestihl vyvenčit psa, Komín zmeškal rande a Kulda nestihl nastoupit do práce, což ho stálo flašku. Pan Harrison, kdo ví proč, si začal prozpěvovat, ovšem paní Harrisonová ho zarazila slovy: "Shut up, Harry!"
V Praze jsme Andrzeje odvezli do Ikarie, kde s ním dělali rozhovor. Prozradil na sebe, že hodlá napsat několik povídek z anglobůrských válek. V půl sedmé večer nás opustil. Brouk málem brečel a i Andrzej byl myslím hluboce dojat. Málo platné, je to velmi inteligentní člověk a pan spisovatel.
Akce skončila, zapomeňte. Tak hrozné to zase nebylo. Hned další dny vyšly články v novinách, z nichž jeden, rozhovor se mnou , mi hned zvedl krevní tlakoměr. Byl nadepsán slovy zaplať pánbůh, což mě, jako starého bezvěrce, silně dožralo.Protože toho nemáme dost, lépe řečeno já ano, ale Krump s Fořtíkem mi opět dohodli, další ročník se uskuteční 1. - 3. září. Chceme pozvat Andrzeje a pana Jeschkeho znovu a také někoho nového, neokoukaného, Zelazného a tak.
P.S. Tento článek můžeš libovolně upravit, stejně popřu, že jsem ho napsal. Pošli nám jeden výtisk nebo se uvidíme na poradě. Sbohem a šáteček
k obsahu ZA 5
k Publicistice
ke Zbraním Avalonu