Budoucnost průzkumu slunečního soustavy
V sluneční soustavě dosud pracuje několik družic. Sondy Pioneer 11 a 12 se nyní nacházejí již v okrajových oblastech sluneční soustavy a jejich výzkumný program je zaměřen na hledání hranice heliopauzy. Obdobný pracovní režim mají obě sondy Voyager. Dne 6.10.1990 byla z nákladního prostoru raketoplánu vypuštěna západoevropská sonda Ulysses na dráhu směrem k Jupiteru. Díky gravitačnímu poli Jupitera byl sklon její dráhy změněn tak, že sonda bude mít v letech 94-5 možnost prozkoumat polární oblasti Slunce. Od 10.8.1990 pracuje na oběžné dráze kolem Venuše sonda Magellan, která až do nedávné doby prováděla snímání povrchu planety pomocí radaru se syntetickou aparaturou. Velmi nejistě zatím vypadá splnění cílů sondy Galileo. Po celou dobu letu sondy se technici NASA neúspěšně snaží rozvinout hlavní parabolickou anténu. Osud Galilea a splnění jeho úkolu - výzkum planety Jupiter a vypuštění přístrojového pouzdra do jeho atmosféry- nyní závisí na mnohem menší parabolické anténě. Průběh úkolu může ovlivnit i nedostatek finančních prostředků. Problémy současného Ruska jsou známy a také u současné americké vlády nepatří kosmický výzkum mezi preferované oblasti.
V druhé etapě jsou již některé projekty schváleny, některé zatím jen předběžně.
Schválené projekty :
Mars 94 - Po rozpadu Sovětského svazu prochází ruská kosmonautika těžkým obdobím, nicméně mnohé projekty zůstaly prozatím zachovány. Bohužel k nim nepatří projekt Mars 94, v jehož rámci měly být k Marsu dopraveny dvě sondy s přistávacími moduly, poprvé o dvaceti letech od přistání Vikingů.
Mars 96 - Také v rámci tohoto projektu mají být vypuštěny dvě sondy. Na jejich palubě budou francouzské balony pro studium atmosféry, ale hlavním úkolem bude vysazení 60 kg těžkých marsovských vozítek.
Mesur - První ze šestnácti malých automatických vědeckých stanic NASA má být vypuštěna v roce 1994 a o rok později přistát na Marsu. Poslední z nich má přistát v roce 2003.
JMO - Japonská sonda (220 kg) se rok po vypuštění v roce 1996 stane družicí Marsu.
Cassini-Huygens - Sonda Cassini k Saturnu (NASA) a pouzdro Huygens (ESA) k Titanu v říjnu 1997. NEAR - sonda pro průzkum některého z asteroidů přibližujících se k Zemi. Start je plánován na rok 98. Clementine 1 - Výsledek nového programu NASA Discovery. Sonda byla vypuštěna 21.5.1994 raketou Titan 2G. Sonda je určena k testování životnosti a funkce panelů slunečních článků, detektorů a dalších komponent nových systémů protiraketové obrany. Nové, vysoce citlivé senzory a elektronika jsou neuvěřitelně lehké a miniaturizované. Sonda vznikla ve spolupráci s vojenskou organizací BMDO. Nové detektory byly vyzkoušeny při průzkumu Měsíce. K plánovanému průletu kolem planetky Geographes nedošlo vinou palubního počítače.
Projekty předběžně schválené :
Program Discovery - Spolupráce NASA a BMDO na novém programu vzniklém v důsledku finančních škrtů v obou organizacích. Transfer nových technologií z vojenské oblasti by měl přispět ke splnění tvrdých podmínek vývoje (rozpočet do 150 mil. USD, doba vývoje do 3 let, hmotnostní omezení). Technologie vyvinuté pro tzv. Kosmickou obrannou iniciativu mohou být velmi dobře použitelné pro malé vědecké sondy. V rámci pro- gramu bylo vybráno 11 projektů pro další rozpracování - odběr vzorků z asteroidu, studium polárních oblastí Merkuru a snímkování povrchu, zkoumání atmosféry a magnetosféry Merkuru, vypuštění 14 malých sond do atmosféry Venuše nad jednou polokoulí, průzkum atmosféry Venuše přístroji na padáku, sonda pro let ve formaci s některou kometou po dobu aspoň 100 dní, studium atmosféry a ionosféry Marsu, zkoumání kometárních jader, 4 sondy pro studium komet a planetek, studium Jupitera a jeho měsíců, odběr částic slunečního větru.
Clementine 2 / LEAP -Záložní exemplář sondy Clementine 1 bude použit pro studium vlivu projektilů LEAP na 2 asteroidy.
Pluto - Flyby - Výzkum doposud sondami nezkoumané planety Pluto. 2 Sondy.
Rosetta - Zkoumání vzorků kometárního jádra ve vnějších oblastech sluneční soustavy. V plánu je i mi- nimálně jedno přistání na kometě a její doprovod do vnitřních oblastí sluneční soustavy.
VAP Mars - Francouzský projekt vývoje zcela automatických robotizovaných vozítek pro Mars.
ISRO - Mercury - indický projekt na vývoj sondy k Merkuru.
Tento přehled chystaných projektů naznačuje obecný příklon ke konstrukci zdánlivě jednodušších, ale flexibilnějších a levnějších sond. Navíc použité, převážně vojenské technologie zvyšují progresivnost řešení projektů a rozmanitost budoucího výzkumu. Správnost nastupujícího trendu potvrzují i nedávné potíže se sondou Galileo a především katastrofální ztráty sondy Mars Orbiter a sond Phobos.
k obsahu ZA 6
na Vesmírnou Odyseu
ke Zbraním Avalonu