Malá úvaha nad morálkou |
||
|
||
Obdobně jako jsem minule nesouhlasil s
pseudohumanismem, dnes nebudu souhlasit s tím, jak je v naší společnosti
vytvářen další škodlivý faktor pro vývoj lidstva - pseudomorálka. Nelíbí
se mi (slabě řečeno), co dokáží naši čelní představitelé v honbě za osobním
ziskem, krátkodobými (a krátkodechými) výhodami. Hrozím se toho, že jejich
neustálá (a neustále pitomá a neprůkazná) ospravedlňování svých zájmů a
často i své neschopnosti přerostly v dávání příkladu pro ostatní. Vláda
i poslanci totiž nemohou přiznat, že jim v podstatě jde jen o sebe (čest
výjimkám) a kořist bez ohledu na lidi a na republiku. Nemohou (a ani nejsou
schopni) si přiznat, že nejsou o nic lepší než jejich komunističtí předchůdci,
na které se dnes už i očividně nesmyslně snaží svalit už své chyby. Ať jde
o privatizační skandály, často zbytečný nebo dokonce protiprávní rozprodej
našich podniků, ať jde o kamarádíčkování a zakrývání vlastní neschopnosti
a tuposti arogancí, ať jde o cokoliv, pokud by přiznali pravý stav věcí,
přiznali by všem právo na totéž. Jenže oni si snad uvědomují (nebo je to
podvědomý pud), že všichni se takto chovat nemůžeme, protože vždycky se
najde ještě někdo horší, kdo provede posun zase někam dál (tedy zpátky). Pracuji, nezatěžuji stát, nekradu, neberu úplatky, nepodvádím, netlačím se k moci., snažím se za všech okolností chovat slušně. A na to doplácím. Vláda a jí protěžované vrstvy lidí mi dávají najevo, že oni díky nedodržování pravidel mohou něco víc a já jsem pitomec, který jim na to skočí (protože mi stejně nic jiného nezbývá) Když mi dávají najevo, že poctivá práce je až ten poslední způsob, kterým si mám vydělat peníze, když dávají přednost podvodníkům, překupníkům, když výhody mají prakticky všichni, co se něčím proviňují, potom ale nemohou čekat, že já, a zrovna tak spousta dalších lidí, za nimi půjdu a budu věřit jejich programům. No a budou-li jejich programům věřit jen ti hloupí, kdopak asi tuhle republiku dá do kupy? Z velkých grázlů si berou příklad menší grázlové a těmi nejmenšími grázly se pomalu asi budeme muset stát všichni. Abychom přežili v téhle atmosféře prapodivné morálky. Tvrzení pana Klause, že vláda nemá na morálku vliv a že koncepce morální výchovy je nesmysl, se prostě nezakládají na pravdě. Příkladem posunu morálky z poslední doby, který mne překvapil, je pan Vlado Ríša, šéfredaktor Ikarie a šéf Mladé fronty. V pořadu Černé ovce, sem tam bílá totiž na přetřes přišel jeho požadavek vůči časopisu EXCALIBUR. Vydavatel tohoto na poč. hry zaměřeného časopisu si totiž neochránil název ochrannou známkou a pan Ríša nyní nelenil a známku si přihlásil. Nabízí založení společného podniku s tím, že Mladá fronta vloží ochrannou známku v hodnotě statisíců a vydavatel odpovídající kapitál, pracovníky, zkušenosti. Argument pana Ríši, že přece nenechá na ulici ležet pětitisícikorunu s tím, že se její majitel třeba za pět minut vrátí, neobstojí. Ta "pětitisícikoruna" totiž má v tomto případě majitele a pan Ríša ho zná. Majitele teď už ne právního, ale každopádně morálního. A že to samé udělal bratr ministra Němce? No nezlobte se, to není omluva. Příklad není omluvou a není jí ani to, co za ni pokládá původce, ale to, co jsou mu ochotni omluvit ostatní. A tohle já omlouvat nechci. Neměli bychom podporovat morální džungli našich představitelů, protože oni jednou odejdou, morálka se snad dostane ke slovu a jak potom obstojíme sami před sebou? Jenom zapomenutím? | ||
k obsahu ZA 6 | ||
na Dvory Chaosu | ||
ke Zbraním Avalonu | ||