Blíží se návrat na Měsíc?

Ladislav Pátek

 

    

    V době zlatého věku kosmonautiky zřejmě nikoho ani ve snu nenapadlo, že pilotovaný výzkum měsíce skončí především z finančních důvodů v prosinci 1972 letem Apolla 17. Návratem kosmické sondy Luna 24 se vzorky měsíční horniny v srpnu 1976 byl navíc na dlouhou dobu zastaven i výzkum Měsíce v automatickém režimu.
    V letech 1959 - 1976 zkoumalo Měsíc 54 kosmických sond a 9 pilotovaných expedic. Od roku 1976 do dneška zkoumalo Měsíc jen 5 sond, z toho dvě jen v doplňkovém programu ( sonda ISEE 3 v prosinci 1983 a sonda Galileo v prosinci 1992). Vlastní průzkum Měsíce obnovilo až Japonsko vypuštěním sondy Hiten se subsatelitem Hagoromo v roce 1990 a USA sondou Clementine 1 v lednu 1994. I když projektů na další výzkum Měsíce vzniklo několik desítek, finančního krytí se nedostalo žádnému z nich.
    Loni zveřejnila společnost General Dynamics projekt, který má určité šance na úspěch, neboť se proslýchá, že za ním stojí v pozadí celá letecko-kosmická lobby USA, která se snižováním rozpočtu cítí ohrožena. Předmětem projektu je obnovení pilotovaných letů na Měsíc a zřízení vědecké stanice na jeho povrchu. Pokud začne financování projektu v roce 94, další pilotované lety na Měsíc by se mohly uskutečnit okolo r. 2000.
    První let by se uskutečnil v roce1999, kdy by byl na Měsíc vysazen modul pro vědecké experimenty a zabezpečení životních podmínek, který by měl mít hmotnost 9,7 tuny. Modul by obsahoval geofyzikální stanici, telerobotické vozítko, optický dalekohled, sluneční články, komoru pro výstupy na měsíční povrch a kompletní zařízení pro udržování životních podmínek.
    Také druhý let by byl nepilotovaný a na Měsíc by při něm byl dopraven druhý modul o váze 9,7 tuny, který by sloužil k ubytování posádky. Tento modul by mohl být odvozen z logistického modulu vyvíjeného italskou firmou Alenia pro kosmickou stanici Alpha. Tato firma má obrovské zkušenosti se stavbou takovýchto modulů, podílí se podstatnou měrou na vývoji laboratoří Spacelab, Spacehab a Columbus.
    Teprve třetí let bude pilotovaný. začal by startem raketoplánu, který by vynesl kabinu pro dvoučlennou osádku a LEV - zařízení pro přistání na Měsíci a následný start zpět k Zemi. Na oběžné dráze by kabina a LEV byly spojeny a důkladně prověřeny. Následující den po prověrkách by vynesla raketa Titan 4 nebo Ariane 5 urychlovací stupeň Centaur. Po spojení a prověrkách celé sestavy by následoval let k Měsíci.
    Předběžné náklady na celý projekt se odhadují na 10-13 mld. dolarů, což je i přes příznivý dojem, který projekt udělal na NASA, příliš mnoho. Proto firma General Dynamics vyzvala ke spolupráci zahraniční partnery. Téměř okamžitě zareagovalo sdružení Arianespace, když nabídlo upravit raketu Ariane 5 tak, aby mohla vynést na oběžnou dráhu jednotlivé komponenty programu. Pokud by na celém projektu začalo participovat více stran, staly by se náklady pro jednotlivé účastníky snesitelné. Vedení společnosti General Dynamics totiž tvrdí, že sebelepší bezpilotní program výzkumu sluneční soustavy nenahradí pilotované lety, především z hlediska hledání nových technologií,budování organizačních struktur a managementu. Pouze budoucnost ukáže, kam až se tento projekt, zcela v možnostech dnešní běžně užívané techniky, ve své realizaci dostane.
 
k obsahu ZA 7
na Vesmírnou Odyseu
ke Zbraním Avalonu